Ceratizit AMPER 2019

Zastavíme likvidaci středoevropského teplárenství? I o tom se bude diskutovat na konferenci Dny teplárenství a energetiky

Letošní rok je klíčový pro stanovení směru vývoje evropského teplárenství. Ve dnech 23. až 25. dubna se proto Hradec Králové změní v centrum setkání klíčových hráčů z oboru teplárenství nejen z České republiky, ale také z Polska, Německa či Slovenska. Teplárenské sdružení, které třídenní konferenci už tradičně pořádá, hovoří o akci středoevropského významu. Co přinese 20. ročník konference, jaké novinky a inovace můžeme očekávat a proč je konference pod novým názvem Dny teplárenství a energetiky, na to nám odpovídal ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

 

Proč jste se rozhodli pro změnu koncepce a názvu akce?
Už delší dobu jsme cítili, že je potřeba konferenci inovovat. Měli jsme pocit, že jsme po dvaceti letech uzavřeni pro úzkou skupinu odborníků z tepláren. Proto jsme se rozhodli rozšířit akci na další obory související s teplárenstvím. Chceme vtáhnout do hry také koncové uživatele, bytová družstva i místní samosprávu. To jsou významní hráči, kteří ovlivňují teplárenský trh. Dny teplárenství a energetiky budou prostorem pro výměnu zkušeností a poznatků jak v tuzemském, tak v středoevropském měřítku.

Jaká témata se budou letos na konferenci prezentovat?
Tradičně se budeme věnovat novým legislativním opatřením, která ovlivňují náš sektor. Probereme například klíčovou směrnici o energetické účinnosti, která byla sice schválena v předloňském roce, nicméně platit začne až letos. Ovlivní nejen teplárny, ale také koncové uživatele, jako jsou obce, bytová družstva apod. Z praktických dopadů jen namátkou zmiňuji povinnost instalace bytových vodoměrů nebo poměrových měřidel. Směrnice se týká nejen výrobců, ale i spotřebitelů. A ti často, i kvůli nejednoznačnosti tohoto dokumentu, tápou.
Druhým tématem, které zajímá spíše teplárny, je budoucnost regulace cen tepla. Rádi bychom v ekonomické sekci otevřeli na toto téma panelovou diskusi. Regulační úřad už vážně uvažuje o stabilní regulaci cen na delší periodu - například 5 let. Pro nás by to znamenalo mnohem větší stabilitu při plánování investic. 
Z oblasti energetiky plánujeme připravit speciální sekci k energetickému využívání odpadů. Zákon o odpadech je velmi zastaralý a my netrpělivě čekáme na schválení dlouho připravované novely. Snad tento gordický uzel rozsekne nový ministr životního prostředí.
Budeme se také věnovat problematice dálkového vedení tepla v městech a obcích. Podíváme se na problematiku odpojování domácností od soustav zásobování teplem a možné dopady tohoto kroku pro města. S tím souvisí i příprava kvalitních a smysluplných regionálních či krajských energetických koncepcí.

Kdo bude o těchto novinkách hovořit?
Rádi bychom konferenci koncipovali jako odborné fórum pro zástupce tepláren, samospráv i bytových družstev či společenství vlastníků. Tomu také chceme přizpůsobit skladbu přednášejících. Budou to tradičně odborníci a špičky z našeho oboru. Návštěvníci se například dozvědí informace, jak postupovat při zakládání, obnově či údržbě tepelných sítí. Jaká je hierarchie koncepčních dokumentů v energetice, výhody a nevýhody dálkového zásobování teplem, způsoby cenotvorby, možnosti přechodu na jiné palivo. Slovo dostanou významní experti z ministerstev, univerzit a dalších organizací. O environmentální stránce budou také hovořit zástupci ministerstva životního prostředí. Zajímavá bude přednáška Jiřího Horáka z Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské v Ostravě. Prezentovat bude závěry svého výzkumu, zda malá vesnice může vypustit více škodlivin do ovzduší, než velká spalovna či teplárna.
Jaká hlavní témata budou na konferenci rezonovat z mezinárodního pohledu?
Hlavním tématem, které hýbe dnešním evropským teplárenským trhem, je příprava energetické strategie Evropské unie do roku 2030. V ní se rozhodne, jak budou nastaveny emisní limity a jak velký bude mít tento dokument dopad na náš sektor. Protože se nyní nacházíme v rozhodujících okamžicích, je nutné se účastnit již probíhajících klíčových diskusí a razit pokud možno společnou strategii. Na konferenci proto zveme naše partnerské asociace z Polska a Německa.

V čem vidíte hlavní úskalí této evropské strategie a jak se chcete zapojit do jejího utváření?
Nyní jsme v rané fázi, která je však pro nás velmi významná. Už v březnu dojde k zásadním jednáním na úrovni Evropské unie. Některé státy volají po specifickém cíli pro obnovitelné zdroje energie, jiné prosazují výraznější redukci skleníkovým plynů.
Očekává se, že se EU ještě v tomto roce shodne na základních parametrech a cílech do roku 2030, které budou určovat pozici evropské delegace na mezinárodní konferenci o změně klimatu v roce 2015 v Paříži. Tam by se mělo rozhodnout o tom, zda bude existovat nějaká globální dohoda o snižování emisí sklepníkových plynů, nebo ne.

To nezní moc pozitivně pro teplárenský sektor…
Nám nevadí, že se diskutuje o snižování emisí. Chceme ale rovné podmínky s naší konkurencí, není možné různými poplatky zatěžovat stále jen velké zdroje, které navíc budou muset výrazně investovat do snižování emisí.

Může se tedy utvořit konsenzus na středoevropské úrovni? Jaké priority spojuje zdejší teplárenský trh?
S okolními zeměmi máme hodně společného. Polské teplárenství je stoprocentně závislé na uhlí, německé a slovenské z větší části. Navíc německá „zelená“ strategie učinila tuto zemi mnohem závislejší na uhlí než dříve. Proto se chceme bavit s našimi kolegy ve střední Evropě, jak lépe prosazovat společné zájmy. Důležité jsou ale také zkušenosti s různým přístupem k regulaci cen tepla, otázkám snižování emisí či péči o zákazníka.

Jak hodnotíte výsledky energetické politiky do roku 2020, kterou se řídíme dnes?
Náklady jsou obrovské, skutečné výsledky značně diskutabilní. Ale jsme teprve na začátku a máme velmi málo informací o skutečných ekonomických dopadech snižování emisí. A v tom vidím zásadní problém. Když se jakýkoli státní zásah chystá v Americe, zkoumá se problematika ze všech možných úhlů. Evropa dělá mnohem zásadnější rozhodnutí, která jsou většinou politická, a přistupuje k nim bez hlubších analýz. Naši ekonomiku to potom dlouhodobě poškozuje. Amerika bude v krátké době díky ropě a plynu z břidlic energeticky soběstačná a možná nakonec bude i energetické suroviny vyvážet. Měli bychom více přemýšlet, jak být konkurenceschopní, abychom neskončili jako turistický skanzen bez průmyslu.  /dr/

 

 
Publikováno: 17. 3. 2014 | Počet zobrazení: 1837 článek mě zaujal 389
Zaujal Vás tento článek?
Ano