asseco Aimtec murr

Dopravní piráty už lze stíhat po celé EU

Vyfotil vás rychlostní radar nebo přistihnul na dojíždění křižovatky na červenou v cizině? Od nynějška už budete muset počítat s tím, že vám může přijít pokutový lístek či složenka ze zahraničí. Dopravní přestupky, resp. jejich postihování, už jsou přenositelné za hranice.

 

Od listopadu 2013 platí v Evropské unii zákon vycházející z direktivy EU z října 2011 o přeshraniční výměně informací o dopravních přestupcích, podle níž mohou být řidiči stíháni i mimo stát, kde pravidla porušili a má pomáhat zajistit vymáhání pokut v celé unii. Jinými slovy, nové opatření umožňuje stíhat řidiče za přestupky i mimo zemi, kde se jich dopustili, bez ohledu na to, kde bydlí.

Osm řidičských hříchů
Směrnice by se měla vztahovat na všechny řidiče, data o provozovatelích registrovaných motorových vozidel by si měly členské státy vyměňovat prostřednictvím systému Eucaris.
Nově zavedená norma se týká osmi hlavních přestupků. Původní návrh Evropské komise předpokládal, že přes hranice „přenositelnými“ přestupky budou nepřiměřená rychlost, resp. překročení maximální povolené rychlosti, nezastavení vozidla na červenou, nezapnuté bezpečnostní pásy a řízení pod vlivem alkoholu či drog (podle EK jsou tyto situace příčinou vzniku ¾ dopravních nehod). Ve finále bylo rozhodnuto rozšířit seznam o další položky. I mimo zemi spáchání přestupku se tak bude trestat také použití mobilního telefonu při řízení (tzn. telefonování za jízdy), neoprávněné využití odstavného pruhu, resp. nezákonné použití pruhu pro průjezd vozidel s přednostním právem jízdy (tedy jízda ve vyhrazeném pruhu) a v případě motocyklistů i jízda bez použití ochranné přilby.
Podle informací agentury Reuters by řidiči, kteří se dopustí dopravního přestupku v zahraničí, měli platit pokuty podle sazebníků platných v zemi, kde k provinění došlo. Ty se však k různých státech unie mohou značně lišit, a to je také předmětem častých výhrad.
Vzhledem k tomu, že poměrně výrazné procento dopravních přestupků mají na svědomí právě řidiči - cizinci, kteří až dosud mohli spoléhat na svou „nepostižitelnost“ mj. v důsledku obtížného komplikovaného vymáhání postihů (v Polsku např. tvoří tyto delikty zhruba pětinu, v ČR jde o obdobné procento), měly by nové předpisy výrazně pomoci zlepšit bezpečnost na silnicích v celé Evropské unii. "Pravděpodobnost, že zahraniční řidič spáchá přestupek, je zhruba třikrát vyšší než u domácího řidiče. Hodně lidí si myslí, že když vyjedou za hranice, tak se jich tamní pravidla netýkají," uvedl eurokomisař pro dopravu Siim Kallas při komentování návrhu této směrnice.
Ta sice umožní posílit dopravní předpisy bez ohledu na národnost řidiče, ovšem nejde o samospasitelné opatření. I když umožní vymáhat pokuty za dopravní přestupky spáchané na území EU od významné části řidičů, kteří se jim dosud mohli vyhnout, rozhodně nedosáhne na všechny. Stíhat totiž bude možné jen provinilce ze zemí EU, tzn., že řidiče ze zemí, které nejsou členy unie, např. z Turecka či z balkánských zemí, nové opatření nedokáže postihnout, i když právě oni tvoří zejména v kamionové dopravě podstatnou část lidí, kteří se pohybují na evropských trasách.
Dobrá zprava pro řidiče-hříšníky je také to, že se nemusí obávat toho, že by je policie ze zahraničí mohla stíhat za menší přestupky, jako je např. špatné parkování. Ty bude pokutovat jako dosud jen na místě činu. Unijní směrnice se bude týkat jen osmi zmíněných závažnějších přečinů.

Názory na nové předpisy se různí
Podle anket prováděných na toto téma zaujímají řidiči států, jichž se nové předpisy týkají, k novým přepisům různé postoje. Pořádkumilovní Němci s novinkou v zásadě souhlasí s tím, že když někdo spáchá dopravní přestupek, měl by za to být zodpovědný. Když někde lidé poruší dopravní předpisy, měli by být všichni potrestáni stejně, vzhledem k tomu, že v unijní Evropě by měla platit rovná práva, ale také povinnosti pro všechny.
Ředitel odboru pro mezinárodní právo renomovaného německého autoklubu ADAC Michael Nissen řekl: „Nová regulace znamená mnohem efektivnější a rychlejší výměnu dat o majitelích aut v rámci EU. Při určitých dopravních přestupcích jsou úřady schopny zjistit a informovat majitele vozidla mnohem rychleji. Také, a to je velká výhoda, bude muset být majitel vozidla informován v jazyce své země, což dosud nebylo zajištěno (podle nově platných předpisů bude rozhodný jazyk země, v němž bylo příslušné motorové vozidlo zaregistrováno).“ Poukázal rovněž na to, že novinka znamená zásadní změnu vůči dosavadní situaci, kdy se dopravní přestupky řešily velmi odlišně. Jsou země, které byly velmi aktivní, jako např. Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, či Francie nebo Itálie, které už posílaly pokutové lístky i do zahraničí, ale nyní řidiči musí počítat se stíháním v celé EU, a nespoléhat na to, že se mohou postihu vyhnout poté, co překročí hranice zpět do své domovské země.
Poláci zastávají opačný názor a poukazují zejména na nestejnou výši pokut v různých zemích unie za stejné přestupky a rozdílnou příjmovou situaci jejich obyvatel. Tedy, že zatímco pro občany bohatších zemí unie může být pokuta pouhou nepříjemností, zatímco pro lidi s menšími příjmy z méně rozvinutých států může finanční postih za vážnější přestupek znamenat téměř fatální záležitost. Upozorňují zejména na skutečnost, že pokuty, které v různých zemích svou výší odpovídají hladině příjmů, neodrážejí skutečnost, že příjmy v členských zemích EU nejsou rovné a jejich občané žijí v různých ekonomických situacích.
Myšlenkou odstupňování výše pokut podle příjmů, které by zohledňoval reálnou citelnost postihu pro daného provinilce podle modelu používaného ve Švýcarsku či Finsku zvažovala i koncepce navrhovaná svého času Vítem Bártou v době jeho působení na ministerstvu dopravy a sazebník pokut plánovaný při novelizaci příslušných předpisů. Problém ovšem je, že do Švýcarska a jeho právního řádu i finanční disciplíny např. ohledně daňových přiznání, podle nichž by se posuzovala hranice sankcí, má Česko ještě hodně daleko. Navíc by toto pojetí narazilo i na ústavní pojetí rovnosti občanů před zákonem.

Za vozidlo (a jeho přestupky) odpovídá majitel
Pro české řidiče je tak podstatná spíše od letošního roku platná novelizace zákona o silniční dopravě, která stanovuje odpovědnost za spáchané přestupky na majitele vozidla - „objektivní odpovědnost provozovatele vozidla“ má zabránit zneužívání institutu tzv. osoby blízké a tím přispět ke zvýšení vymahatelnosti práva. V případě, kdy se nepodaří zjistit totožnost řidiče, který se s vozidlem dopustil přestupku, zaplatí pokutu místo něj jeho provozovatel. Pokud se neprokáže vina řidiče, odpovědnost nese majitel nebo provozovatel vozidla. Výše pokuty se odvíjí od druhu přestupku, který řidič vozem spáchal, nicméně sankce pro provozovatele vozidla bude bez trestních bodů. Pokud u přestupků, které lze na místě řešit blokovou pokutou, majitel vozidla zareaguje na první výzvu (obsílku), přijde o body a bude muset zaplatit pokutu 2500 nebo policii sdělit jméno řidiče. Pokud nebude na první obsílku reagovat, pokuta bude vyšší. Provozovatel se bude moci na řidiči, v důsledku jehož přestupku musel pokutu zaplatit, hojit soukromoprávní cestou.
 

 
Publikováno: 16. 1. 2014 | Počet zobrazení: 6346 článek mě zaujal 902
Zaujal Vás tento článek?
Ano