ITS Schunk

Doprovodná legislativa k novému občanskému zákoníku vstoupila v platnost

Ke konci září, resp. na začátku října 2013 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny zákony, jež tvoří podstatnou část tzv. doprovodné legislativy k soukromému právu hmotnému, tj. k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. 

 

Konkrétně byly ke dnešnímu dni vyhlášeny ve Sbírce zákonů všechny zákony v gesci Ministerstva spravedlnosti, jež tvoří doprovodnou legislativu k novému občanskému zákoníku. Dne 27. září 2013 vstoupil v platnost nový zákon o zvláštních řízeních soudních, novela občanského soudního řádu, novela insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích. Dne 30. září je pak platný nový zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a doprovodný zákon k novému občanskému zákoníku, který novelizuje celkem 71 zákonů. Nové právní předpisy nabudou účinnosti 1. ledna 2014 a bude tak dodržena minimální legisvakanční lhůta.

A konečně – dne 4. října 2013 vstoupil v platnost zákon č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů, a konečně zákon č. 312/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

1) Přehled platných doprovodních zákonných úprav k novému občasnému zákoníku

Zákon o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 292/2013 Sb.)
Nový zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje taxativní výčet všech nesporných a jiných zvláštních řízení a úpravu jejich zvláštností oproti řízení spornému, které je upraveno v občanském soudním řádu. První (obecná) část zákona upravuje specifika oproti spornému řízení, která jsou společná všem řízením upraveným v dalších částech zákona (například příslušnost, zahájení řízení ex offo, vymezení účastníků, dokazování, rozhodnutí). Zvláštní část zákona pak upravuje jednotlivá řízení (nesporná a jiná zvláštní řízení), a to už zmíněným taxativním výčtem (například řízení o podpůrných opatřeních, řízení ve věcech svéprávnosti, řízení ve věcech svěřenského fondu, řízení o pozůstalosti, řízení ve věcech rodinně právních, opatrovnických atd.).
 
Novela občanského soudního řádu (zákon č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) 
Novela občanského soudního řádu reaguje na nové instituty nového občanského zákoníku (např. podpůrce účastníka v řízení, úprava žalob z rušené držby, procesní úprava dědických novinek jako odkaz, dědická smlouva) a přináší také terminologické změny („způsobilost k právům a povinnostem“ → „právní osobnost“; „způsobilost k právním úkonům“ → „svéprávnost“; „právní úkon“ →„právní jednání“; termín „podnik“→ „obchodní závod“ aj.).
Zákon zároveň reaguje na nový zákon o zvláštních řízeních soudních, když ruší všechna ustanovení, která bude nově upravovat zákon o zvláštních řízeních soudních. Nově tak občanský soudní řád bude upravovat pouze řízení sporná a nový zákon o zvláštních řízeních soudních nesporná a jiná zvláštní řízení.
 
Novela insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích (zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů)
Novela insolvenčního zákona přináší nový způsob určování insolvenčních správců. Správci se budou nově vybírat podle předem daného pořadí. Součástí novely je například i nový institut společného oddlužení manželů. Norma také zmírňuje kvantitativní kritéria při reorganizaci, aby se podpořila restrukturalizace i menších podniků a harmonizuje terminologii s novým občanským zákoníkem.
 
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (zákon č. 304/2013 Sb.)
Rejstříkový zákon upravuje zápis do rejstříku právnických osob soukromého práva. Do rejstříků budou zapisovat rejstříkové (krajské) soudy, nově budou moci přímo zapisovat také notáři na základě notářského zápisu. To nejen zrychlí zapisování do rejstříku pro veřejnost, ale také uleví agendě soudů. Podle této normy budou zapisovány spolky, obchodní společnosti, družstva, ústavy, nadace, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek.
 
Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva
Doprovodný zákon vzhledem k novému občanskému zákoníku novelizuje 71 zákonů (např. notářský řád), které obsahují technické úpravy vyplývající z rekodifikace soukromého práva.

Zákon č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
Zákon upravuje podmínky bezúplatného převodu vlastnického práva k jednotkám nebo skupinovým rodinným domům ve vlastnictví bytových družstev, vzniklých před 1. lednem 1992 nebo bytových družstev, která jsou jejich právními nástupci, do vlastnictví oprávněných členů. Dále zákon upravuje podmínky převodu vlastnického práva k jednotkám ve vlastnictví jiných osob, do vlastnictví oprávněných členů, pokud k tomuto převodu dochází na základě rozhodnutí převádějícího vlastníka učiněného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o jednotky vzniklé z bytů, nebo zahrnující byty, které byly vystavěny bytovými družstvy s pomocí státu.

2) Přehled zákonných úprav projednaných v podobě zákonných opatření Senátu

Senát Parlamentu ČR dne 9. října 2013 projednal a schválil dva návrhy zákonných opatření, které mu předložila vláda v demisi J. Rusnoka, které navazují na rekodifikaci soukromého práva hmotného. Konkrétně Senát projednal návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů a návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. 

Jejich projednávání naznačuje složitost komplikace při schvalování a – možné komplikace při jejich ratihabici na první schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

3) Přehled zákonných právních úprav, které „čekají“ na nabytí účinnosti

Senátoři na své plenární schůzi dne 12. září 2013 zamítli další vládní návrh zákona, a sice o statusu veřejné prospěšnosti, který dále stanoví podmínky pro rozhodnutí soudu přiznat právnické osobě statut veřejné prospěšnosti. Nicméně Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo předmětný zákon nově nepředkládat s tím, že účinnost občanského zákoníku není podmíněna schválením této doprovodné legislativy. Podle jeho sdělení může rekodifikace soukromého práva v praxi reálně fungovat i bez zcela nového a dosud v českém právu nedefinovaného statusu veřejné prospěšnosti.

Pro úplnost je dobré dodat, že pojem veřejné prospěšnosti se zavádí do českého právního řádu vůbec poprvé. Veřejná prospěšnost se nemá posuzovat na základě právní formy právnické osoby, ale podle charakteru činnosti, kterou vykonává. Norma pak jasně definovala podmínky, za kterých by mohla právnická osoba nabýt a také pozbýt statusu veřejné prospěšnosti a zavádí i určitá přísnější pravidla správy právnických osob, které status získají. Jde například o vyšší nároky na účetnictví, jako je povinnost vést odděleně účetnictví týkající se jednotlivých činností právnické osoby, nebo povinnost zveřejňovat určité účetní dokumenty. Zákon dále stanoví i pravidla, která mají zabránit vyvádění majetku z právnické osoby. Cílem mělo být zajištění vyšší transparentnosti právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti.

Lze předpokládat, že návrh zákona o statutu veřejné prospěšnosti předloží k legislativnímu projednání vláda vzešlá z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na konci října 2013.  /pm/

 

 
Publikováno: 18. 12. 2013 | Počet zobrazení: 2128 článek mě zaujal 388
Zaujal Vás tento článek?
Ano