EuroBlech Murrelektronik

Továrny zítřka získávají inteligenci

Od 16. do 21. září 2013 se v Hannoveru koná další ročník předního světového veletrhu zpracování kovů EMO 2013. Na otázky k letošnímu ročníku nám před veletrhem telefonicky odpověděl člověk nejpovolanější - výkonný ředitel pořadatelské organizace, Svazu německých výrobců obráběcích strojů (Verein Deutscher Werkzeugmaschinenfabriken - VDW), Dr. Wilfried Schäfer.

 

Mottem letošního ročníku veletrhu je „Intelligent producing” – inteligentní výroba. Co si můžeme pod tímto konceptem představit?
Toto téma má dva, resp. tři aspekty a všechny se týkají větší funkcionality a inteligence ve strojích, komunikace ve výrobních provozech. První aspekt: továrny jsou stále inteligentnější - a nejde jen o stroje jako takové, Výrobci jsou schopni zajistit zákaznická inteligentní řešení uzpůsobená pro specifické výrobní požadavky zákazníka ať je odkudkoli. Což zahrnuje nejen stroje, ale i proces design apod. takže nejen stroje, ale i celá řešení mohou být z různých důvodů jiná v USA, jiná pro Evropu atd.
Druhý aspekt představuje požadavek dát větší inteligenci systémům pro podporu lidí, kteří stroje obsluhují a pro provoz strojů samotných. Protože to není jen o tom stisknout tlačítko, aby stroj šel nebo se zastavil. Je tu řada funkcí zaměřených na kvalitu, servis, přípravu – musí i komunikovat, sdělit že skončil operaci apod. To znamená, že potřebuje hodně podpory, kvalitní řídicí systém a odpovídající rozhraní „člověk-stroj“ aby tyto práce mohl dělat. Proto je tu hodně multimédií a podobných věcí, aby obslužný personál mohl dokonale využít všechny funkce, které stroj nabízí.
Třetí aspekt je, že stále více a více strojů je zapojeno a funguje uvnitř komunikačních sítí ve výrobních podnicích, ve kterých spolu vzájemně spolupracují, počínaje plánováním práce a nástrojů, do kterého byla začleněna také řada nových funkcí a možností včetně inteligence a komunikace ve výrobním prostředí.

Jaké hlavní výzvy stojí před výrobci obráběcích strojů nyní? Co můžeme čekat v příštích letech?
Některé hlavní výzvy jsou spojeny s technickými aspekty, inspirovány snahou nalézt správná řešení, která zajistí návratnost investic do customizace, neustále se pracuje na zvyšování produktivity a flexibility strojů. Zkoušejí se nové technologie, které je potřeba integrovat do strojů, protože výzva dneška není jen odlévat železo, je tu spousta měření, softwaru a elektroniky, řídicí systém, mikrotechnologie, které přicházejí z jiných oborů, ale jsou velmi užitečné pro výrobu a proto potřebujeme tyto technologie začlenit do vybavení strojů. To je jedna z pokračujících výzev pro výrobce.
Další velkou výzvou - zvláště pro evropské výrobce - je uvědomit si, že trh se stále více mění a hlavní pozornost se nyní přesouvá k Asii. A jestliže chcete být hráčem na tomto trhu, musíte tam být přítomen, budovat tam servisní síť, abyste mohli obsluhovat tamní zákazníky a podílet se na aktivitách v těchto rozvíjejících se trzích. To je výzva pro firmy z byznysového pohledu.

Čínský trh je jistě velkým lákadlem, ale je tu jiná otázka – nevytváří si firmy v Číně potenciálního konkurenta? Číňané jsou známí jako mistři kopírování…
Jenže čínští výrobci ještě zdaleka nedosahují technologické úrovně, kterou nabízejí evropští výrobci. Jsou úspěšní v low-tech kvůli ceně a někteří z nich mají menší podíl na trhu i v mid-tech, pokud jde o systémové schopnosti. Takže z pohledu např. německých výrobců nepředstavují v tomto ohledu vážnou konkurenci. Jsou možná konkurencí pro korejské nebo taiwanské výrobce, ale ne pro evropské, zejména pokud jde o evropskou špičku. Konkurence na trhu v našem oboru nepřichází přímo od čínských výrobců, ale pro německé firmy je to v Číně hlavně konkurence firem z jiných evropských zemí nebo Japonska.
Na druhou stranu mají čínští zákazníci stále vyšší požadavky na kvalitu. A to nejen protože chtějí exportovat, ale i pokud jde o vnitřní trh. Bohatí čínští zákazníci si nechtějí kupovat auta, která by nesplňovala mezinárodní standardy. Proto firmy vyrábějící v Číně potřebují ty samé technologie, které používá tento sektor po celém světě, takže zaznamenáváme rostoucí poptávku po výrobních zařízeních a systémech z kategorie hi-tech nebo hi-midtech. A tady máme dobrou tržní pozici, takže ohrožení ze strany čínských výrobců nevidím v současné době tak kritické.

Číňané se ale snaží také pronikat do Evropy…
Ano, ale exportní ani dovozové objemy nejsou zatím tak velké.

EMO Hannover je z velké části doménou německých firem, které jsou i barometrem vývoje v Evropě. Jak vidíte současnou situaci?
Němečtí výrobci představují ca 40 % evropského trhu, což je také důvodem, proč je na EMO Hannover více německých, než třeba britských výrobců. Ale obecně je EMO velice mezinárodní záležitost a unikátní světová akce svého druhu. Žádná jiná nemá tak internacionální zaměření. Proto je více než 60 % vystavovatelů ze zahraničí mimo Německo a také více než 40 % návštěvníků přijíždí ze zahraničí, i když tady mají domácí návštěvníci samozřejmě výhodu.
A pokud jde o situaci, zaznamenali jsme silný rozmach v letech 2011 - 2012, nyní sice tržby v posledním období klesaly, ale je potřeba podotknout, že na velmi vysoké dosažené úrovni. Ve výrobě se však čeká, že dosáhne letos ještě nárůst, protože jsme prakticky na uzávěrce osmého měsíce, tzn., že produkce letos stále ještě poroste, takže bychom měli překonat úroveň roku 2008. Jsme tedy na vysoké úrovni a průmysl je v dobré kondici, i když aktuálně roste velmi pomalu. Ale očekáváme, že ještě během konce letošního roku, nebo počátkem příštího se výroba opět zvedne.

Znamená to, že špatné časy jsou už za námi? Nebo snad ještě ne?
To si sice ještě úplně nemyslím, ale zejména světová poptávka po nástrojích z řady různých důvodů kontinuálně rostě. Je tu hlavně řada nových požadavků a potřeb, které musí být vyřešeny v Asii, a to po celém kontinentu – infrastruktura, energie, mobilita, výrobny… Nejen v Číně, ale i v dalších zemích je potřeba udělat ještě spoustu věcí. Vidíme také nový silný pohyb v industrializaci na americké straně. USA, které se snaží posílit svou ekonomiku, mají řadu továren, které potřebují nové strojní vybavení na úrovni doby, je tady také velký trh Rusko. Ale na druhou stranu je tu stále i řada otázek, např. financování. Jsou tu nicméně poměrně velké možnosti růstu.

A co struktura průmyslu, dochází ke změnám? Tradičními odběrateli byly hlavně automobilky, ty jsou ale nyní pod tlakem a nedaří se jim tak jako kdysi.
Hrubý obraz trhu se příliš nezměnil. Hlavní část, kolem 35 – 40 % připadá stále na automobilky a jejich dodavatele, včetně výrobců nákladních vozů apod. Potom více než 30 % - nějakých 33 %, tedy asi třetinu představuje obecné strojírenství, což je druhý největší zákaznický segment, a to po celém světě. Jeho součástí je i segment energetiky, kde nyní prožívají díky trendu ekologičtějších zdrojů boom např. turbíny pro větrné elektrárny, ale i vodní zdroje, plynové turbíny. Potom následují další segmenty jako třeba aerospace, letecký a kosmický průmysl – což je spíše menší trh, ale specializovanější, má odlišné požadavky a potřeby.
Pokud jde o dynamiku různých oblastí, na vzestupu jsou nyní např. medicínské technologie a výroba. Je to zajímavý nastupující zákaznický segment díky novým možnostem, což má kořeny v rostoucím zájmu o zdraví a zdravotní péči a díky vzestupu bohatších vrstev v Asii, kde si stále více lidí už může dovolit více a lepší zdravotní péči. To vede i k nárůstu požadavků v tomto segmentu. Rovněž elektronika je důležitý trh.
 

 
Publikováno: 22. 10. 2013 | Počet zobrazení: 1515 článek mě zaujal 256
Zaujal Vás tento článek?
Ano