Ceratizit SPS AMPER 2019 Schunk EuroBlech Murrelektronik

Šedé zóně ekonomiky se daří hlavně v krušných časech

Hospodářská krize, snahy o úspory nákladů, a na druhé straně úsilí státu „vyždímat“ z lidí i firem co největší daně, vedou k rozmachu fenoménu, pro který se vžil název šedá ekonomika. Na hranici (často i za ní) mezi legálními ekonomickými aktivitami a černým trhem je šedá zóna, kde se točí v Evropě i u nás nemalé finanční prostředky – nezřídka na úrovni podstatné části celého HDP. 

 

Objem šedé ekonomiky v ČR roste - před dvěma lety činil 500 mld. Kč, letos už je to o 100 mld. více, což představuje 16% podíl na hrubém domácím produktu. Konstatuje to studie s názvem „Šedá ekonomika v Evropě 2013“, kterou zpracovala společnost Visa ve spolupráci s profesorem rakouské Univerzity Johannese Keplera Friedrichem Schneiderem a konzultanty ze společnosti A.T. Kearney, a zveřejnila na jaře letošního roku. Podobně nepříznivé konstatování vyplývá i z dalších průzkumů na obdobné téma, byť se v nich uváděná čísla více či méně liší.

Šedý svět podle Visy
Mezi sektory, kde se stínová ekonomika vyskytuje nejčastěji, patří stavebnictví (kde legálně zaměstnaní část svých příjmů nevykazují), maloobchod, výroba, cestovní ruch a doprava. „Podhoubí pro šedou ekonomiku vzniká hlavně v období výraznějšího poklesu ekonomiky. Šedá ekonomika funguje na bázi peněžních toků, které jsou poháněny prací načerno a platbami bez účetních dokladů. Celé dvě třetiny stínové ekonomiky v Evropě představuje práce bez platné pracovní smlouvy, zbývající třetinu tvoří platby v hotovosti bez vystaveného dokladu,” říká regionální manažer Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku Marcel Gajdoš.
Celkový objem šedé ekonomiky v Evropě odhaduje studie aktuálně okolo 2,1 bilionů euro, tedy 18,5 % evropského HDP. V procentech jde sice o nejnižší hodnotu za poslední dekádu, ale v absolutních číslech byl objem šedé ekonomiky v Evropě vyšší jen v letech 2007, 2011 a 2012. Největší podíl (odhad hovoří o dvou třetinách celkového objemu šedé ekonomiky v Evropě) připadá na malou skupinka pěti států: Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko. Ovšem z hlediska podílu šedé ekonomiky na HDP vedou východoevropské státy, zejména Rumunsko, Estonsko nebo Bulharsko, kde podíl šedé ekonomiky na HDP činí podle údajů studie Visa přes 30 %. Relativně dobře (mezi hříšníky) je na tom v rámci regionu Slovensko (15 %) a ČR (16 %), u ostatních států jako je Polsko, Maďarsko, Chorvatsko či Slovinsko už přesahuje tamní podíl šedé ekonomiky 20 %, tzn. přes pětinu jejich HDP, což studie přičítá snaze obyvatel ušetřit na daních a dalších povinných odvodech a také nedostatečně precizní legislativě, snižující šance na postih.

IEA: pohled do uplynulých let
Obdobná studie, kterou na počátku června uvedl britský Institut pro ekonomické záležitosti (IEA) zabývající se vlivem a rozsahem stínové ekonomiky v Evropě ukazuje, že tato „šedá zóna“ se rovná 10 % HDP, a v některých zemích, jako je třeba Itálie, Řecko a Španělsko, tvoří nedovolená (a nedaněná) činnost a černý trh až 20 % národního důchodu. Vysoké úrovně vládních výdajů a zvyšování daňového zatížení tlačí jednotlivce i firmy do nezákonného zaměstnání a rozpoutává nebezpečný cyklus, v němž stát ve finále ztrácí možné daňové příjmy. Na rozdíl od výzkumu Visa však studie IEA neobsahuje aktuální údaje či odhady, ale je obecněji zaměřena a pracuje s trendy vycházejícími z dat z konce 20. století.
Podle IEA stínová ekonomika zaměstnávala v té době v EU na 30 mil. lidí a ve členských státech organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce 48 mil. Ilegální přistěhovalci, s nimiž je práce „načerno“ obvykle spojována, tvoří jen minimum aktérů šedé ekonomiky. Studie poukazuje rovněž na souvislost mezi počtem zaměstnaných, kteří neplatí sociální pojištění, a velikostí šedé ekonomiky - lidé zaměstnaní „načerno“ se často snaží vyhnout placení daní a tím i sociálního pojištění.
Podle autorů studie vede k rozmachu černého trhu a ekonomické „šedé zóny“ hlavně zvyšování daní v čase ekonomické krize a s tím spojená ztráta důvěry ve stát. „Vysoké vládní výdaje a zatěžování stále vyššími daněmi nutí jednotlivce i firmy k ilegálnímu zaměstnávání a roztáčí se nebezpečná spirála. S růstem šedé ekonomiky je spojen pokles výběru daní, což nutí stát daně opět zvyšovat, a to následně zase vede k posilování stínové ekonomiky,“ uvádějí profesor Keplerovy univerzity v Linci Friedrich Schneider a profesor Univerzity v Sheffieldu Colin Williams.

Lék na šedou zónu: elektronické platby a lepší pravidla
Visa pro snížení objemu šedé ekonomiky doporučuje častější využívání elektronických plateb a poukazuje na konstatování studie, že země s vyšším podílem elektronických plateb mají méně rozbujelou šedou ekonomiku. V Evropě jsou v této sféře opravdu výrazné rozdíly – od zemí s méně než 20 elektronickými platbami na obyvatele za rok (Bulharsko, Rumunsko, ale i Řecko), až po státy jako např. Finsko s více než 400 elektronickými transakcemi na občana ročně. ČR, na stejné úrovni jako Slovensko, leží sice pod průměrem EU (182 elektronických plateb/obyv. ročně), ale řadí se ještě k „lepší polovině evropského podprůměru“ před státy jako Polsko, Itálie, Maďarsko či Turecko. Nicméně hluboce zaostává v tomto ohledu za vyspělejší Evropou s nižším podílem šedé ekonomiky (Velká Británie, Belgie, Švédsko, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Francie či Litva aj.).
„Práce načerno a vyplácení mimo účetní evidenci napříč Evropou jsou spojovány s platbou v hotovosti. Cílené používání elektronických plateb by podle studie pomohlo snížit stínovou ekonomiku v Evropě o 200 miliard euro ročně,“ říká Marcel Gajdoš.
Studie IEA doporučuje ke snížení stínové hospodářské činnosti následující opatření:

• Zjednodušení dodržování předpisů, snížení nákladů a složitosti různých nařízení by se mělo promítnout do zlepšení daňové morálky a bylo by významným impulsem hlavně pro malé podniky, kde jsou náklady na dodržování požadavků na pracovníka často mnohem vyšší.

• Umožnit osobám samostatně výdělečně činným a malým firmám formalizovat své pracovní ujednání. Zhruba 55 % všech prací stínové ekonomiky tvoří drobné přerušované práce, vykonávané často rodinou, přáteli či sousedy. To lze změnit a legitimizovat doslova přes noc, tím, že by stát dovolil lidem vydělat si peníze do určité výše bez daně a bez ohlášení.

• Daňové amnestie. To by umožnilo nehlášené ekonomické aktivity posunout směrem k oficiální ekonomice např. po dobu dvou let bez sankcí. Na konci tohoto období by těm, kdo nadále směřují své pracovní aktivity do stínové ekonomiky, mohly být uděleny silnější sankce. Významné např. pro jednotlivce, kteří chtějí legalizovat své podnikatelské aktivity, ale bojí se tvrdých a nepředvídatelných sankcí.

• zaměřit se na zátěž sociálního zabezpečení a na sociální systém – programy sociálních výhod, které jsou spojeny s regulérním zaměstnáním, mohou pomoci snížit motivaci k podvodům při pobírání dávek.

• Opatření k podpoře daňové morálky. Nízká daňová morálka vede k posilování stínové ekonomiky a větší ztrátu příjmů pro stát.

 

 
Publikováno: 26. 8. 2013 | Počet zobrazení: 1924 článek mě zaujal 278
Zaujal Vás tento článek?
Ano