murr

Letité partnerství proměnilo obrábění v příběh důvěry a inovací

Redakce měla možnost v Uherském Hradišti navštívit společnost Thermacut, která patří mezi světové dodavatele technologií pro tepelné dělení kovů, a jedním z jejích partnerů, jenž jim dodává obráběcí stroje i robotická pracoviště, je firma Profika z Benátek nad Jizerou.

 
Společnost Thermacut, která je součástí nadnárodní skupiny Abicor Group, se zaměřuje na vývoj, výrobu i dodávky řešení pro plazmové, laserové a autogenní řezání včetně řezacích zdrojů, hořáků, řídicích systémů i kompletních řezacích pracovišť. Aby Thermacut dokázal vyrábět přesné díly pro své odběratele, potřeboval adekvátní obráběcí stroje. A jak jsme se dozvěděli, prvnímu obráběcímu stroji, který Profika dodala do Uherského Hradiště, je nyní už 25 let. Již tak dlouho trvá vztah mezi společnostmi Thermacut a Profikou a my jsme se stali svědky unikátního příběhu, v němž se čtvrtstoletí obchodní spolupráce přetavilo v hluboké profesní i lidské přátelství, které posouvá hranice české automatizace. A proč automatizace? Protože Profika nedodává jenom obráběcí CNC stroje jihokorejských výrobců Hyundai WIA a Hanwha, ale vyvíjí rovněž vlastní robotické buňky.

A přestože se v hradišťském závodě Thermacut ročně zpracuje až 900 tun měděné tyčoviny, kterou musí CNC soustruhy zpracovat s vysokou rozměrovou přesností, vládne všude neobvyklá pohoda a přátelská atmosféra. Podnik totiž nefunguje jen jako běžná výroba, ale jako vývojové, tréninkové i technologické centrum pro několik závodů skupiny Abicor Group po celém světě, a k tomuto úspěchu přispívá i dlouholetá synergie s firmou Profika.



„Naše spolupráce s Profikou trvá už více než pětadvacet let,“ říká jednatel firmy Stanislav Sládek. Pamětníci firmy vzpomínali i na začátky spolupráce ještě s otcem Jakuba Kaufmana, který v této tradici úspěšně pokračuje a dnes vede v Profice divizi robotizace. Vztah obou firem již dávno přesáhl rámec klasického poměru kupujícího a prodávajícího. Stal se z něj otevřený partnerský dialog založený na absolutní důvěře, férovosti a společném hledání nejlepších řešení, o čem svědčil také odborný přístup k vývoji dvou kompletních robotických projektů podle náročných požadavků techniků Thermacutu.

„Když máme jednoho dodavatele na obráběcí stroj, robotickou buňku i měřidlo, víte přesně, na koho se obrátit, když nastane problém, a víte, že to bude hned vyřešeno, což je pro nás klíčové,“ zdůrazňuje Radek Dobeš, vedoucí automatizace, výhody spolupráce s Profikou. Tento přístup vyžaduje měsíce detailní přípravy a vzájemného „brainstormingu“, na jehož konci stojí technologie předčící i původní očekávání, jak dodávají zástupci obou stran.

Příběhy robotů s lidskými jmény

Procházka výrobním provozem odhaluje, že automatizace zde má velmi lidskou tvář. Každý z robotů, kterých je v Thermacutu celkem pět, má své vlastní jméno, které odráží jeho historii i charakter. První dva roboty dostaly označení Adam a Eva, třetí byl pojmenován Mates podle svátku v den instalace. Příběh čtvrtého robota, obsluhujícího obráběcí stroj Hyundai WIA, který už vyvíjela Profika, je obzvláště dojemný. Jmenuje se totiž Yarka po mimořádně rychlé operátorce, která roky stála u stroje a každých 25 sekund monotónně a neúnavně ručně zakládala polotovary elektrod. Dnes tuto fyzicky vyčerpávající práci vykonává průmyslový robot FANUC LR Mate 200iD/7L se speciálním chapačem, který polotovar uchopí, označí laserem, vloží do CNC stroje k dokončení a uloží do univerzálních palet.



Předpokládaná návratnost robotického pracoviště Yarka vychází dle výpočtů na dva roky (Foto: Tereza Holá).

Nejnovější robotický přírůstek z produkce Profiky dostal jméno Žofie, které si vedení pro mezinárodní komunikaci přeložilo z řečtiny jako Sofia (moudrost). Tato buňka představuje vrcholný integrační celek, který kombinuje zakládání dílů, mytí, sušení, rozměrovou kontrolu i automatické vracení nástrojových korekcí do obráběcího stroje.

„Obě buňky z vývoje Profiky (Yarka i Žofie) představují klíč k vyřešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků pro náročný třísměnný provoz. Původním cílem bylo navrhnout robotickou buňku pro zajištění bezobslužného provozu pro noční směnu, reálná praxe však předčila očekávání,“ uvádí Radek Dobeš. Pokud je k dispozici dostatek materiálu v zásobníku, dokáže buňka zcela bez zásahu lidské ruky pracovat 16 až neuvěřitelných 22 hodin v kuse.

Ale protože by takový provoz bez pokročilé kontroly znamenal riziko tvorby zmetků, Profika na požadavek zákazníka do buňky integrovala špičkové souřadnicové měřidlo Mitutoyo. Robot v definovaných intervalech každý třetí kus po očištění vloží do měřidla. Pokud systém zjistí, že se rozměry elektrody blíží k tolerančnímu limitu, automaticky odešle korekční data přímo do řídicího systému CNC stroje Hanwha, který okamžitě upraví polohu nástroje. Pokud by odchylka přesáhla bezpečné hranice, stroj vyhodnotí NOK kus, nebo případně přeruší výrobní proces, kdyby se taková chyba opakovala. Následně přivolá seřizovače. Zákazník tak má díky měřením prokázané stabilitě výroby 100% garanci kvality podloženou datovými protokoly v systému MES.



Díky datům z měřidla Mitutoya získala firma na pracovišti Hanwha s robotem Žofie až 16násobný rozsah kontroly výroby (Foto: Tereza Holá).

Jaký vliv má robotizace na efektivitu výroby?

Jednou z věcí naší návštěvy v Uherském Hradišti, na kterou jsme byli osobně velmi zvědaví, byla srovnávací efektivita strojů před a po zavedení robotizace Profiky.

U pracoviště Yarka byla data srovnávána s efektivitou stroje do roku 2022 a po zavedení robotizace v roce 2022. U stroje se Žofií šlo o efektivitu stroje do roku 2024 a po zavedení robotizace do sériové výroby v roce 2025.

„Každá investice v Thermacutu musí nejprve obstát v číslech. Musíme její přínos obhájit nejen před vedením společnosti, ale také sami před sebou,“ říká Petr Buráň, vedoucí technologie, a přidává konkrétní výsledky.

Z dostupných hodnot, do kterých nám s laskavým svolením obou společností dovolili nahlédnout, vycházejí pro pracoviště Yarka takto:

Do roku 2022 bylo potřebné využívat tři pracoviště s operátorem na převrtávání a zarovnávání obrobků, kdy operace převrtávání vycházela na 0,55 min. na kus, a operace zarovnávání 0,50 min. na kus. Od roku 2022, kdy k obrábění přibyla robotická buňka z Profiky, se počet pracovišť snížil na dvě CNC pracoviště, a čas operace převrtávání klesl o téměř 20 %. Čas operace zarovnání se sice zhoršil o 3 vteřiny, ale vzhledem k menšímu počtu pracovišť, a navíc s laserovým značením, se jeho hodnota ustálila na 0,55 min./kus.

Nová technologie spojila vybrané operace, zrychlila převrtávání o 376,7 hodin za rok a odstranila trvalou obsluhu na dvou pracovištích, takže při stejném výrobním objemu bylo uvolněno asi 3191 hodin operátora ročně. Z výpočtů tak vychází předpokládaná návratnost robotického pracoviště na dva roky.



Partnerský dialog je založený na absolutní důvěře a společném hledání nejlepších řešení, potvrzují (zleva) Petr Buráň, Radek Dobeš z Thermacutu i Jakub Kaufman z Profiky (Foto: Tereza Holá).

Pro druhé pracoviště Žofie, kde se vyrábějí na CNC stroji elektrody pro plazmové hořáky jako polotovar pro další zpracování, vycházejí data takto:

„Do roku 2024 řídila výrobu přímá obsluha a kontrola parametrů probíhala mimo výrobní cyklus. Od roku 2025, kdy byl pořízen rychlejší CNC dlouhotočný soustruh Hanwha s robotickou podporou Žofie, se cyklus zkrátil o 10 %. A protože přibyla automatická korekce nástrojů z dat měřidla Mitutoya, firma získala až 16násobný rozsah kontroly výroby,“ vypočítává přínos pro zákazníka Jakub Kaufman.

Když to shrneme, tak robotizace zkrátila výrobní cyklus, rozšířila kontrolu a omezila vliv poruchovosti, z toho vychází předpokládaná návratnost asi 4,4 roku.

Celkově nejen z dat vyplývá, že zavedená automatizace s robotickým řešením nejenže snižuje potřebu ruční manipulace, ale rovněž podporuje produktivitu a umožňuje pružně reagovat na změny výroby.
 
Publikováno: 21. 11. 2026 | Počet přečtení: 63