Věčné chemikálie kontaminují prostředí, ale lze se jim bránit

Hromadí se v lidském těle i v životním prostředí a přirozenými procesy jsou v přírodě takřka nerozložitelné, proto bývají nazývány „věčnými chemikáliemi“.

Jejich rizika a možnostmi, jak jim čelit se zabýval nedávný seminář „Věčné chemikálie PFAS – zdravotní a bezpečnostní hrozby, nové limity a zásadní změny pravidel v EU, připravenost ČR“, který uspořádal 16. dubna Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu ČR.

Jak na semináři konstatoval Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty UK, který působí rovněž v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd, různé skupiny těchto látek se šíří po celé planetě, nacházejí se v každém oceánu, i v krvi každého člověka. Způsobují chronickou toxicitu, takže dopad na zdraví není brzký, ale v řadě případů je dobře prokázaným. Množství těchto látek v přírodě neustále stoupá, naprosto nás obklopují a není před nimi úniku. I v ČR byly detekovány ve velkém množství, takže vědecká komunita je přesvědčena, že tyto látky by měly být téměř kompletně zakázány. Ačkoli existuje rozsáhlá škála těchto látek – mluví se o 10 až 12 tisících kombinací – aktuální česká legislativa striktně zakazuje jen tři z nich.



Seminář „Věčné chemikálie PFAS – zdravotní a bezpečnostní hrozby, nové limity a zásadní změny pravidel v EU, připravenost ČR“ se konal 16. dubna 2025.

„Mapování výskytu v Evropě ukázalo, že největší koncentrace lze najít v chemických závodech, ale i u letišť nebo vojenských základen,“ uvedla Karolína Brabcová z organizace Arnika, která se podílí na evropské legislativě omezující tyto látky s tím, že odhadované náklady na dekontaminaci znečištění PFAS v Evropě dosahují neuvěřitelných 1,6 bilionu eur. Odhaduje se, že onemocnění způsobená látkami PFAS stojí evropské zdravotnictví 52 až 84 mld. eur ročně a že v ČR je jejich zdravotními dopady zatíženo přes tři sta tisíc lidí.“

K nejohroženějším patří hasiči

„Zdravotní dopady těchto toxických polutantů, které se dostávají do lidského organismu zejména v pitné vodě a potravinách, jsou alarmující,“ uvedla Jarmila Smotlachová, místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

„Významným zdrojem ohrožení PFAS – odhaduje se, že až z 30 % – jsou některé dnes užívané hasební pěny, které mají sice vysokou účinnost, ale požářiště a cvičební hasební plochy jsou velkým zdrojem kontaminace. Je třeba provést co nejrychlejší výměny jedovatých hasebních prostředků za nezávadné a zajistit občanům čistou pitnou vodu,“ uvedla senátorka.

Značná část semináře byla proto věnována problematice hasebních pěnových koncentrátů s obsahem PFAS, používaných k likvidaci některých požárů. Jde o dva druhy fluorovaných hasiv – s výskytem látek PFAS typu PFOA a typu PFHxA. K jejich používání vydaly evropské orgány v posledních letech několik nařízení a aktuálně se dokončuje nařízení o kompletním zákazu PFAS látek v hasicích pěnách v EU.

„Hasiči jsou dlouhodobě vystaveni účinkům těchto toxických látek,“ uvedl Petr Ošlejšek, náměstek GŘ Hasičského záchranného sboru ČR. V Česku se ročně spotřebuje průměrně 50 tun pěnidel, z čehož naprostá většina jsou bezfluorová., ale krajští hasiči drží v zásobách asi 27 tun fluorovaných pěnidel (6 % z celkových zásob). V centrálních zásobách ministerstva vnitra se nachází 52 tun, určených pro mimořádné události, jako jsou požáry nebezpečných chemických látek. Jak ale upozornil Petr Ošlejšek, je zde i související otázka dekontaminace, protože i v případě nahrazení fluorovaného pěnidla jiným, je nádobu nutné dekontaminovat, což v případě některých látek může být problematické.



Výzkumné centrum RECETOX na Masarykově univerzitě, Foto: Universitas.

Na Masarykově univerzitě se ve výzkumném centru RECETOX zabývali dopady kontaktu s PFAS na zdraví hasičů v Jihomoravském kraji, závěr studie byl jednoznačný: hasiči (nováčci i zkušení profesionálové) měli ve srovnání s obdobnou populací mužů zvýšené hladiny PFAS v krvi, což v souvislosti s prokázaným výskytem bilirubinu v důsledku znamená vyšší předpoklady ke kardiovaskulárním chorobám v budoucnosti. Ke zvýšené expozici hasičů dochází na stanici, kde se nacházejí prakticky každý den, protože nejde jen o pěny samotné, ale i o pracovní pomůcky ošetřené PFAS a pomůcky kontaminované ze zásahů a manipulaci s hasebními pěnami, které se na stanicích skladují.

Řešení nabízejí bezfluorová hasiva, jejichž uživatelů stále přibývá, v západní Evropě už jsou to stovky klientů, ve střední Evropě desítky. Na Slovensku se hasiči věnují přezbrojení už čtyři roky a z hlediska účinnosti nepocítili pokles, zatímco pokud jde o dopady na zdraví a životní prostředí, jde o samá pozitiva.

Česká technologie pomáhá bojovat s kontaminací PFAS

Problém věčných chemikálií se týká i řady výrobních závodů, zejména chemických, ale i strojírenských. Začíná se proto přistupovat k prvním projektům, jak tuto situaci řešit. V roce 2021 upozornila Česká inspekce životního prostředí firmu Jihostroj Velešín, tradičního českého výrobce pro vojenské i civilní letectví, na zvýšené hladiny PFAS v okolí závodu. Následné měření objevilo tři zdroje těchto látek: galvanovna, podzemní vody a dešťové vody. Firma pak ve spolupráci se společností Photon Water implementovala opatření na recyklaci průmyslových vod pro klienta Jihostroj s cílem účinného odstranění látek typu PFAS (per- a polyfluorované chemikálie nebo také „věčné chemikálie“), které představují závažné environmentální i zdravotní riziko. V roce 2023 proběhla v areálu Jihostroje pilotní fáze projektu, která ověřila funkčnost navržené technologie pro dva typy vod: odpadní vodu z galvanovny a dešťovou vodu z areálu závodu. Testování potvrdilo vysokou účinnost navrženého řešení (přes 99,5 %) a na základě těchto výsledků uzavřel Jihostroje s Photon Water kontrakt na dodávku kontejnerového systému in-situ (přímo v lokalitě kontaminace) pro recyklaci odpadní vody z galvanovny s technologií na odstranění PFAS. Zpracování a recyklace dešťové vody je ve fázi povolovacích procesů s realizací plánovanou v průběhu roku 2025. Jde o historicky vůbec první projekt likvidace PFAS v rámci průmyslové výroby v Česku.



Pro Jihostroj implementovala společnost Photon Water zařízení na recyklaci průmyslových vod k odstranění látek typu PFAS, Foto: Photon Water.

Inovativní technologie firmy Photon Water na odstraňování PFAS z vod je založena na kombinaci membránových procesů a aplikací selektivních iontoměničů, přičemž se s vysokou účinností využívá jejich synergického čisticího efektu jak na permeátové, tak na koncentrátové straně procesu. Tímto způsobem je v konečném důsledku kromě odstranění PFAS látek dosaženo také vysoké míry recyklace vody – až 70 % dekontaminované vody se může vrátit zpět do výrobního procesu, takže dalším efektem jsou značné úspory na stočném.