Rosler MURR2 Schunk

Důležité vrtulníky pro boj s požáry

Australská buš se s požáry potýká čím dál častěji, ty také sílí na intenzitě, jsou méně předvídatelné a sezóna, ve které se vyskytují, se prodlužuje. Jsou to hrdinové piloti, kteří udržují zemi v bezpečí.

 
Hasičské akce popisuje Ray Cronin, ředitel Kestrel Aviation, podobně, jako voják popisuje válku. Svým způsobem jsou boje s rozsáhlými požáry v australské buši podobné válečnému tažení.

Ve svém oboru je Ray Cronin veteránem s 30letými zkušenostmi s leteckou pomocí při likvidaci požárů. Společnost Kestrel Aviation, která byla založena v roce 1985, začala původně jako škola pro výcvik vrtulníkových pilotů v Melbourne. Nyní se nachází na specializovaném letišti v Mangalore, ve střední Victorii. Jedná se o jednu z největších australských firem, jež poskytují leteckou pomoc při požárech. Flotila Kestrel Aviation disponuje celkem 12 stroji Bell 212 a Bell 412.



„S vrtulníky Bell se velice dobře pracuje. Jednou z jejich výhod je, že přechod ze stroje Bell 212 na Bell 412 nepředstavuje pro pilota žádný problém. Jejich design a systémové řešení jsou si velmi podobné,“ říká Ray Cronin.

„Odkaz a historie Bellu jako středně-velké vrtulníkové platformy nám výrazně pomohla dosáhnout vysoké provozuschopnosti a spolehlivosti včetně pokrytí velkého území. V současné době jsme připraveni vzlétnout na čas v 99,7 % případů. Cokoliv, co bylo původně vyvinuto pro vojenský trh, funguje nad rámec toho, čemu je potřeba čelit v civilním světě,“ dodává Cronin.

V současnosti tyto civilní stroje a jejich posádky čelí mnoha nejrůznějším úskalím, včetně ochrany australských občanů před hrozivými požáry v buši. Jednou z hlavních rolí, jež vrtulníky Bell 212 a Bell 412 hrají, je hašení bodových požárů. Jde o hašení plamenů, které díky větru předskakují před hlavní požár. Díky těmto izolačním zákrokům si s požárem lépe pak poradí pozemní hasičské posádky.

„Naše vrtulníky čelí velice náročným podmínkám: žár, turbulence a lety, které jsou velice nízko nad zemí. Proto jsme si je pořídili, splňují vše, co od nich potřebujeme a jsou velice odolné,“ upřesňuje Ray Cronin.

Flotila vrtulníků Bell nemá za úkol jen přímé hašení ohňů. Někdy musí také dopravit požárníky do míst, do kterých by se jinak nedostali. Je nutné uhasit zdroj požáru co nejdříve, aby bylo omezeno jeho šíření. Vrtulníky mají systém, ve kterém je požární hadice připojena k 1500 litrové vodní nádrži. Dispečer sesune hadici k pozemnímu týmu a ten poté cíleně hasí požár, kde je to nejvíce potřeba.

Typický australský požárník, slaňující se 75 metrů z vrtulníku a bojující s plameny v buši, které zapálil blesk, musí být nebojácný. Takový lidé milují přírodu a buš. Většinou mají mnoho zkušeností s přežitím v odlehlých oblastech. Jsou schopni se ze zalesněných ploch dostat sami nebo si v buši prořezají provizorní přistávací plochu pro vrtulníky.



Piloti, kteří si troufnou pilotovat tyto stroje v tak náročných podmínkách, jsou vzácnými jedinci, kteří sloužili u armády, ale většina pilotů firmy má civilní letecký výcvik, a pracovali např. při nahánění skotu.

Společnost Kestrel je průkopníkem v pokroku technologií a bezpečnosti v oblasti australského leteckého hašení požárů. Stala se prvním místním provozovatelem vrtulníků, jež obdržel od Australského úřadu pro bezpečnost civilního letectví (Australia’s Civil Aviation Safety Authority CASA) povolení hasit požáry i v noci, díky speciálním brýlím s nočním viděním tzv. „Night Eyes“, které pilotům umožňují létat naprosto kdykoliv.
 
Publikováno: 11. 1. 2021 | Počet přečtení: 313