murr

Technologie síťování vylepšuje odolnost polymerů

Chemici z MIT dosáhli průlom ve výzkumu polymerů, který by mohl změnit běžné plasty z křehkých na vysoce odolné. Pevnost materiálů zvýšili přidáním slabých vazeb, což umožnilo výrazné zlepšení odolnosti proti nárazu v polystyrenu i pryži. 

 

Inovace se zaměřuje na zdánlivě paradoxní koncept: Zvýšení odolnosti materiálů zavedením slabých míst. Výzkumníci přidali tzv. mechanofory (slabé vazby rozptýlené po celém materiálu jako zesíťovací vazby), které umožňují polymeru mnohem efektivněji rozptylovat energii při deformacích, když se tyto slabé vazby v místě nárazu selektivně rozpadají, aby se otevřely cesty lepší absorpci energie. Prokázali, že začlenění nových síťujících molekul do běžných polymerů, jako je polystyren a styren-butadien-styrenový (SBS) kaučuk, podstatně zlepšuje jejich balistickou odolnost. Zjištění publikovaná v časopise Nature by mohla mít zásadní význam pro různá odvětví od automobilového průmyslu až po spotřební elektroniku.
Výzkumníci MIT navázali na studii z roku 2023, která ukázala, že slabé síťovací vazby (tzv. cross-linkery) mohou zvýšit houževnatost polymerů při pomalém trhání – když se materiálem začne šířit trhlina, mechanofory se rozštěpí na dvě části, což pomáhá rozptýlit energii a změnit směr šíření trhliny, takže k roztržení materiálu je potřeba mnohem větší množství energie. Na rozdíl od předchozího výzkumu se ale nová studie soustředila na využití mechanoforů k ochraně před rychlou deformací způsobenou nárazem. 
Nová metoda s novými možnostmi
Vyvinuli metodu, jak mechanofory přímo začlenit do běžných polymerů ve formě síťovacích vazeb. Poté je otestovali pomocí techniky LIPIT (Laser Induced Microprojectile Impact Testing – testování nárazu mikroprojektilů vyvolaného laserem) vyvinuté původně ke studiu dopadu mikročástic a jejich pronikání do vzorků polymerů, kdy jsou na polymerní fólie vystřelovány drobné kuličky oxidu křemičitého o průměru 10 mikronů rychlostí zhruba 750 m/s (přes 2700 km/h). 
Experimenty prokázaly, že upravený polystyren pomocí mechanoforů pohlcuje při nárazech podstatně více energie než běžný polystyren, což vědci připisují lokální přeměně materiálu z termosetu na termoplast, vyvolané působením síly a adiabatickým zahříváním, která v místě nárazu umožňuje viskoplastickou deformaci. 
Tyto výsledky představují princip návrhu materiálu, který umožňuje přeměnit běžně dostupné polymery na odolné vůči nárazům. Když do materiálu narazí částice vysokou rychlostí, teplota v místě dopadu vzroste natolik, že vznikne pohyblivá zóna, v níž dochází vlivem působící síly k selektivnímu štěpení vazeb mechanoforů a vytvářejí se řízené dráhy lépe pohlcující energii nárazu, zatímco oblast mimo místo dopadu zůstává relativně stabilní.
Vědci úspěšně zavedli mechanofory do kaučuku typu SBS, a nyní zkoumají, zda by tento přístup mohl fungovat u styren-butadienového kaučuku, který je jednou z hlavních složek pneumatik. Materiály obsahující mechanofory pohlcující energii by tak v budoucnu mohly vést například k výrobě odolnějších pneumatik nebo ochranných pouzder pro osobní elektroniku.

Petr Kostolník
Foto: MIT

 
Publikováno: 20. 11. 2026 | Počet zobrazení: 7 | Počet přeposlání: 0 článek mě zaujal 1
Zaujal Vás tento článek?
Ano