electronica 2026 ve znamení AI a kyberbezpečnosti

Ústředním tématem veletrhu electronica 2026, který představí celé spektrum technologií, produktů a řešení, je posílení společnosti plně založené na elektrické energii. A jak konstatovala manažerka veletrhu Caroline Pannier, výsledky dlouhodobé analýzy hodnocení ekonomické situace tohoto odvětví potvrzují optimismus budoucna.   
Veletrh electronica opět obsadí celý areál mnichovského výstaviště spolu se souběžně probíhající akcí SEMICON Europa. A aby si organizátoři zachovali u této rozmanitosti přehled, zjednodušili uspořádání hal, čímž usnadnili ještě více celkovou orientaci.  
Účast vystavovatelů zůstává na stejné úrovni jako předchozí ročník včetně všech klíčových hráčů. Celkem se představí na 3500 vystavovatelů z šesti desítek zemí. Evropa bude velmi silně zastoupena; v některých zemích evidují organizátoři výrazný nárůst (např. z Francie, Itálie, Polska a Velké Británie), silný zájem je znát i ze strany vystavovatelů z USA a Asie. Mezi letošními vystavovateli je i 25 firem z Česka a ze Slovenska, které budou reprezentovat naše ambice v tomto prestižním průmyslovém segmentu.

Polovodičový průmysl těží z AI
Jako ústřední téma v elektronice se aktuálně prosazuje především její energetická účinnost a možnost snižování neustále rostoucích nákladů na energii díky efektivní elektronice. Veletrh se zaměřuje také na elektromechaniku a její komponenty, které se v Mnichově předvedou v široké škále aplikací – svou nabídku konektorů, relé nebo třeba spínačů tam budou prezentovat renomovaní vystavovatelé, jako Harting, Murrelektronik, Phoenix Contact nebo Weidmüller. 
Letošní ročník bude výrazně zaměřen i na umělou inteligenci, která významně ovlivňuje růst v elektronickém průmyslu, kde se klíčovými faktory stávají Edge AI a AIoT. Umělá inteligence dnes sahá od edge a cloudové AI přes řízení kvality ve výrobě a robotiku poháněné AI až po chytrou mobilitu. Již dlouho se AI profiluje v této oblasti jako strategický konkurenční faktor, který pomáhá firmám zrychlovat, zpřesňovat a zefektivňovat jejich procesy. Nedávné studie potvrzují trend, že AI se stává klíčovým motorem růstu i inovací v tomto odvětví, např. podle společnosti Capgemini průmysl polovodičů ukazuje, že široké přijetí AI a generativní AI zvyšuje poptávku po polovodičích. Navazující odvětví očekávají, že poptávka po čipech do konce roku 2026 vzroste o 29 %, což představuje téměř třetinový nárůst. 

Technologie pro odolnou elektroniku
Zároveň však rostou nároky na kvalitu dat, IT bezpečnost a integraci do procesů a produktů, takže dalším stěžejním tématem letošního ročníku je logicky problematika kybernetické odolnosti, která se aktuálně stává středem zájmu vývojářů i výrobců elektronických komponent a systémů. Nově ji požaduje i nedávno přijaté regulační opatření EU, známé jako CRA (Cyber Resillience Act) neboli zákon o kybernetické odolnosti, které činí z bezpečnosti klíčový požadavek na vývoj. Konkrétně reguluje produkty, které společnosti uvádějí na evropský trh, a mj. vyžaduje, aby produkty s digitálními komponenty zůstaly bezpečné po celou dobu jejich očekávané životnosti a aby řešily zranitelnosti v průběhu celého jejich životního cyklu. Regulace zahrnuje širokou škálu elektronických produktů, nejen zařízení s připojením k internetu, ale v podstatě všechny produkty s přímým nebo nepřímým logickým či fyzickým připojením k zařízení nebo síti.
Vývojáři na to reagují „bezpečností již od návrhu“, tedy bezpečnostními mechanismy integrovanými od samého začátku do architektury, zabezpečeným firmwarem a ověřitelnými aktualizacemi. Na úrovni komponent jde např. o tzv. hardwarový kořen důvěryhodnosti, Secure Boot a důvěryhodné moduly Trusted Platform Modules (TPM), či bezpečné mikrokontroléry (MCU), které implementují bezpečnostní funkce přímo v zařízení a zajišťují, že během spouštění systému bude aktivován pouze ověřený firmware nebo certifikovaný kód.
Vozidla, průmyslové i energetické systémy se stále více vyvíjejí v síťová elektronická řešení, která jsou řízená, aktualizovaná a zabezpečovaná pomocí softwaru. A bezpečnostní mechanismy do nich již nelze přidávat dodatečně, ale musí být do návrhu integrovány hned od začátku, zejména pro rozhraní, aktualizace a softwarově definované funkce. Od nynějška tak musí elektronika nejen poskytovat vysoký výkon, ale také detekovat kybernetické útoky, omezovat narušení a umožňovat bezpečné aktualizace. První povinnosti platí již od září letošního roku – např. hlásit prostřednictvím jednotné platformy ENISA (CRA Single Reporting Platform) aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné incidenty s dopadem na bezpečnost produktu. A právě mnichovská electronica představí technologie, které jsou pro to nezbytné. 
„Veletrh electronica sdružuje klíčové hráče z celého hodnotového řetězce a vytváří tak rámec pro řešení kybernetické bezpečnosti nikoli izolovaně, ale jako sdílené architektonické výzvy pro elektronický průmysl,“ upřesňuje Caroline Pannier.
V Mnichově představí řada vystavovatelů své inovace i řešení pro kyberneticky odolnou elektroniku, jako např. vestavěné zabezpečení, bezpečné mikrokontroléry „RA“, bezpečné ukládání klíčů, kryptografické klíče a hardwarové bezpečnostní moduly, technologie Arm TrustZone i ochranné opatření proti útokům postranních kanálů.
Na kybernetickou odolnost se zaměří také doprovodný program veletrhu electronica, např. v rámci Fóra o kybernetické bezpečnosti a v sérii prezentací a workshopů o zákonu o kyberodolnosti. Díky tomu poskytne electronica 2026 vývojářům, technikům i manažerům konkrétní pokyny, jak zvýšit odolnost firem vůči kybernetickým útokům.
Bližší informace k veletrhu i on-line prodej zvýhodněných vstupenek lze najít na: www.electronica.de.

Josef Vališka
Foto: Messe München

Publikováno: 13. 10. 2026 | Počet zobrazení: 96 | Počet přeposlání: 0 17