Snaha o návrat supersoniků postoupila do další fáze
Americká společnost Hermeus na jaře počátkem března úspěšně zalétla své nejnovější letadlo programu Quarterhorse, a zahájila testovací kampaň, během níž bezpilotní stroj dosáhl nadzvukové rychlosti.
Quarterhorse Mk 2.1 o velikosti přibližně letounu F-16 pohání motor Pratt & Whitney F100. Je téměř třikrát větší, čtyřikrát těžší a výrazně rychlejší než jeho předchůdce Mk 1, což z něj činí jeden z největších bezpilotních letounů, které kdy byly postaveny.
Poslední testovací let této nejnovější verze, při němž experimentální letoun překonal zvukovou bariéru a dosáhl maximální rychlosti 1,21 Machu, se uskutečnil přesně 364 dní po prvním letu Quarterhorse Mk 1. Let byl proveden na kosmodromu Spaceport America nad vzdušným prostorem raketové střelnice White Sands v Novém Mexiku. Stroj Mk 2.1 byl pilotován na dálku z pozemní řídicí stanice, přičemž byly ověřeny systémy letadla, ovladatelnost i provozní postupy.
Letoun Quarterhorse Mk 2.1 už obdržel i oficiální schválení FAA pro nadzvukové lety jako první dálkově řízené letadlo na světě s vysokou Machovou rychlostí, přičemž Hermeus je teprve druhou firmou v historii, jíž FAA schválila let s civilním letadlem s rychlostí nad 1 Mach, a vůbec první společností v historii, která tak toto povolení získala pro autonomní stroj. To posouvá hranice a vytyčuje směr k hypersonickému civilnímu letectví.
Rychlý vývojový cyklus
Podle společnosti Hermeus budou data shromážděná ze současných testů použita k vývoji modelů Mk 2.2 a Mk 2.3, které by se měly ubírat směrem k trvalému letu vysokou nadzvukovou rychlostí s bezpilotním víceúčelovým vojenským letadlem Darkhorse a nakonec s modelem Halcyon, komerčním hypersonickým dopravním letounem pro 20 cestujících.
Stroj, který vzlétl do roka po předchozí letové kampani, ukazuje, jak rychle je tým Hermeus schopen postavit a uvést do provozu vysokorychlostní letadla a harmonogramy, které běžně trvají desetiletí. To vše zkracuje do jediného vývojového cyklu. Program sleduje iterativní vývojový plán, v němž je v rychlém sledu navrženo, postaveno a zalétáno více letadel s neustále rostoucí rychlostí a výkonem, kdy firma využívá reálná letová data k zdokonalování návrhů, snižování rizik a urychlování pokroku s každým novým strojem.
Přístup společnosti Hermeus je tak výrazně odlišný od tradičních postupů v oblasti (nejen) vojenského leteckého vývoje, nespočívá v konstrukci jediného draku letadla, místo toho se její inženýři rozhodli pro rychlé prototypování a zkonstruování celé série letadel, z nichž každé je navrženo tak, aby zvládlo specifickou fázi vývoje – od pojízdných zkoušek přes vzlet a přistání až po nadzvukový let.
V současné době se projekt nachází ve fázi Mk 2, což je série více letadel zaměřená na dosažení a rozšíření nadzvukového letu. Quarterhorse Mk 2.1 je prvním z několika plánovaných strojů v programu Hermeus Mk 2, po něm má těsně následovat stroj s označením Mk 2.2, který by se již měl stát nejrychlejším bezpilotním letadlem na světě – cílí na Mach 3, náporový pohon (tzv. ramjet) a integraci operačního užitečného zatížení. V další fázi by měl být trvalý let s náporovým pohonem. Ramjet pracuje tak, že stlačuje přiváděný vzduch pomocí dopředné rychlosti letadla, míchá ho s palivem a zapaluje, aby vytvořil tah. Na rozdíl od raket nenese vlastní oxidační činidlo, což ho činí efektivnějším pro trvalý vysokorychlostní let v atmosféře.
Směřování k rychlosti Mach 3
Cílem projektu není podle vyjádření firmy jen postavit letadlo schopné překonat rekordy Blackbirdu SR-71, který je dosud držitelem řady rychlostních a výkonových primátů v kategorii supersoniků, ale také sloužit jako testovací platforma pro kritické technologie potřebné pro rutinní, trvalé hypersonické lety. Patří mezi ně např. nový turbínový kombinovaný cyklický systém (TBCC) Chimera, včetně pokročilé geometrie vstupu a předchlazení, který integruje konvenční proudový agregát s náporovým motorem, aby umožnil přechod z podzvukových na hypersonické rychlosti.
Letadlo Mk 2.1 ověřuje základní výkon s použitím konvenčního proudového motoru, ale očekává se, že další iterace, Mk 2.2, zavede prvky kombinovaného cyklického pohonného systému založeného na turbíně Chimera. Další varianta (Mk 2.3) by pak měla zahrnovat plnou architekturu pohonu, včetně ramjetu, což umožní trvalý let rychlostí kolem Mach 3.
Tomáš Machovský
Foto: Hermeus
10
