Řidiči pod dohledem
Od 7. července vstoupila v platnost třetí fáze nových pravidel EU pro bezpečnost silničního provozu, která zavádí do povinné výbavy všech nově registrovaných vozidel pokročilý systém monitorování řidiče.
EU v roce 2020 zahájila ambiciózní plán „Vize nula“, zaměřený na razantní snížení počtu fatálních nehod na silnicích do roku 2030 o polovinu oproti předchozímu desetiletí, a do roku 2050 dosáhnout cíle nulového počtu úmrtí na komunikacích. K jeho dosažení má pomoci povinná integrace různých bezpečnostních a asistenčních systémů do nových vozidel rozvržená do tří fází.
První fáze, platná od července 2022, ukládala všem nově homologovaným vozům povinnost vybavit je na základě nařízení EU 2144 z roku 2019, řadou bezpečnostních systémů, např. inteligentním asistentem rychlosti, automatickým nouzovým brzděním, zadní kamerou a detekcí únavy a rozptýlení.
Od roku 2024 musejí být v rámci druhé fáze osazeny stejnou asistenční výbavou, jakou požaduje první fáze, všechny vozy prodávané jako nové, bez ohledu na to, kdy byly homologovány, tzn., že každý nově prodaný vůz od tohoto data obsahuje všechny požadované systémy nainstalované (a také cenově zahrnuté) již ve standardní výbavě.
Třetí fáze, která vstoupila v platnost 7. července letošního roku, stanoví, že všechny nové automobily registrované od tohoto data musejí obsahovat sofistikovanější technologie pro monitorování řidiče, tzn. i nový systém sledování pozornosti řidiče, který je výrazně pokročilejší než dosavadní verze a bude sledovat pohyb jeho očí a hlavy.
Zatímco dosud byly automobily vybaveny tzv. systémem varování před ospalostí a pozorností řidiče (DDAW), nyní nastupuje Advanced Driver Distraction Warning (ADDW).
DDAW byl pasivní systém, který sledoval a vyhodnocoval mikropohyby volantu a celkové chování řidiče při jízdě a zda věnuje pozornost silnici, ale už nerozlišoval, zda sleduje zpětné zrcátko nebo mobil. Jeho nástupce ADDW už je přísnější. Aktivně monitoruje pohyby očí i hlavu řidiče a má tři definované zóny pozornosti v prostoru pro cestující – pokud usoudí, že řidič se déle, než je bezpečné, dívá do míst, odkud nelze udržet pohled na silnici, okamžitě se spustí výstraha. Pokud pohled řidiče směřuje k bočnímu oknu nebo do středové oblasti na displej multimediálního systému, systém vyčká ještě několik sekund. Podle předpisu se mechanismus automaticky aktivuje po 6 sekundách nepozornosti, pokud se vozidlo pohybuje rychlostí 20–50 km/h. Nad touto rychlostí se rozpětí tolerance nepozornosti snižuje a při překročení vyššího limitu se rezerva smrskne na pouhých 3,5 s. Aby upoutaly pozornost řidiče, kombinují výstrahy zvukové i vizuální signály s hmatovými, jako jsou vibrace volantu.
Nicméně, ačkoli by systém ADDW měl cílit na další vyladění a omezení falešně pozitivních výsledků, ozývají se stále více i pochybnosti, zda nová generace výstrah nebude stejně, či ještě více rušivá než dosavadní systémy, které si kvůli tomu získaly mezi motoristy spíše řadu odpůrců, a nebude mít naopak kontraproduktivní účinek.
Podle výzkumu společnosti J.D. Power z roku 2024 totiž může být komplexní balíček asistenčních systémů zahlcující, a mnozí řidiči se rozhodnou systémy vypnout – pokud je to z jejich pozice technicky možné – aby se zbavili neustálých otravných a rušivých výstrah, kdy auto neustále pípá. Ovšem mnohé z těchto asistentů (např. sledování rychlosti nebo hlídání bdělosti řidiče) se po deaktivaci opět zapnou při každém nastartování anebo je lze vyřadit jen (v podstatě nelegálním) servisním zásahem.
Řidiči nejsou navíc sami, kdo má k této kontroverzní inovaci výhrady. Se zaváděním stále dalších a „vlezlejších“ asistenčních systémů, které vozidla navíc prodražují, nesouhlasí ani samotní výrobci. Zejména automobilky, které se zaměřovaly na nabídku cenově nejdostupnějších vozů, poukazují na dopad těchto požadavků na konečnou cenu aut s tím, že za podstatnou část nárůstu cen automobilů v posledních letech stojí právě povinné zavádění těchto nových bezpečnostních prvků výbavy.
Petr Kostolník
Foto: Shutterstock
14
