Setkání obchodních ředitelů členských subjektů SST

Účastníci setkání se sešli 18. června 2026 v sídle firmy Dormer Pramet v Šumperku, kde je krátce seznámil s historií společnosti její generální ředitel Ing. Marek Kotrlý.
Vlastní program zahájil Ing. Ivo Červenka, ředitel SST, který shrnul současný stav oboru výrobních strojů v České republice a na základě statistických údajů a informací z Evropské asociace průmyslu výrobních strojů a technologií CECIMO jej zasadil do evropského i světového kontextu. Díky poznatkům z pravidelných setkání generálních manažerů národních členských svazů a valného shromáždění CECIMO, jež se koná dvakrát ročně, naznačil také možnou trajektorii vývoje oboru v příštích letech.
Zdůraznil také, že asociace CECIMO se v posledním, pro evropský průmysl nelehkém období, zabývá hned několika klíčovými tématy ovlivňujícími evropskou konkurenceschopnost. Jsou jimi nedostatek kvalifikované pracovní síly, zintenzivnění podpory technického vzdělávání, vysoké ceny energií a dalších vstupů a otázky udržitelnosti a tvorby evropských norem. Geopolitické turbulence posledních let velmi negativně ovlivňují tržní prostředí i globální obchodní politiku a fungování dodavatelských řetězců.

Podpora exportu a politicky riziková teritoria
Jedná se o důležitá témata pro celou oblast strojírenství, protože celá řada českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů je výrazně orientována právě na vývoz. Proto bylo s velkým zájmem sledováno vystoupení PhDr. Mgr. Ing. Davida Müllera, Ph.D., vrchního ředitele sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který vzhledem k pracovní vytíženosti vystoupil online.
Jeho pohled na současnou transformaci české ekonomiky, a tudíž i na změny, které logicky čekají i koncepci exportu a jeho podpory, je naprosto klíčový, protože patří k hlavním architektům Exportní strategie ČR do roku 2033. Koncepce Davida Müllera reaguje na proměny globálního obchodu v souvislosti s geopolitickým napětím na světových trzích, které ovlivňuje i situaci u nás. Změny souvisejí s co nejrychlejším ukončením subdodavatelského modelu, který zahnal aktéry do „pasti levné ekonomiky“. 
České firmy často dodávají pouze komponenty pro zahraniční výrobce, což s sebou nese nízké marže a znemožňuje firmám rozhodovat o tom, kam bude konečný produkt exportován. Cílem nové koncepce je proto posunout české firmy směrem k výrobě finálních produktů a produktů s vysokou přidanou hodnotou. Státní podpora se tudíž musí transformovat tak, aby dokázala efektivně pomáhat inovativním firmám, které přinášejí komplexní řešení.
Nová koncepce klade rovněž důraz na geografickou diverzifikaci exportu a jednoznačně na snížení závislosti na EU. Český export je podle Müllera nebezpečně historicky vychýlen směrem k vnitřnímu trhu EU, kam směřuje více než 80 % veškerého vývozu, přičemž naprosto dominantní roli hraje Německo. Tato nerovnováha se při současných turbulencích ukázala jako poměrně riziková.
Zásadní globální hospodářský růst se v příští dekádě bude s největší pravděpodobností odehrávat mimo EU. Například, jak uvedl, do sousedního Bavorska exportuje Česko zhruba 25krát více než do Číny nebo Afriky. A to se bude muset změnit. Vstup na trhy v Asii, Africe či Americe je ovšem pro firmy složitější kvůli odlišné kultuře, regulacím a vysokým dopravním nákladům. Často se jedná i o politicky riziková teritoria. Právě zde vidí Müller hlavní roli státu a vládních agentur. České firmy potřebují pomoc při překonávání těchto bariér a nacházení spolehlivých obchodních partnerů. Aby stát dokázal exportéry efektivně podporovat, musí dojít k institucionální transformaci a modernizaci samotných státních služeb. 
V reakci na globální protekcionismus počítá koncepce i s moderním trendem tzv. lokalizace výroby. Česká exportní politika musí proto podporovat firmy v zahraniční expanzi i formou tamních investic, avšak s klíčovou podmínkou – společnosti si musí udržet své centrály, výzkumné a vývojové základny a klíčovou high-tech výrobu v ČR. V Müllerově pojetí už podpora exportu neznamená jen „vyvézt co nejvíc tun zboží“, ale pomáhat českým inovacím, aby mohly úspěšně zakořenit na globálních trzích.
Štafetu po Davidu Müllerovi převzal generální ředitel vládní agentury CzechTrade Ing. Rudolf Klepáček, Ph.D., který zdůraznil, že prioritním a strategicky nejvýznamnějším úkolem je řízení procesu sloučení CzechTrade a CzechInvest do jedné silné, byznysově orientované státní agentury, která odstraní duplicity, zefektivní služby a zajistí ucelené podpory podnikatelů z jednoho místa – od start-upového nápadu a získání investic až po finální expanzi na zahraniční trhy. 

Představení hostujících firem
Vystoupení hostů zahájil Ing. Jiří Mýtina ze společnosti Mazak, který účastníkům představil výsledky projektu Mazak CNC Monitor. Tento pravidelný výzkumný projekt mapuje trendy a aktuální stav v oblasti CNC obrábění, např. přináší pohled, jak strojírenské firmy investují do technologií, jak plánují výrobu, jak automatizují nebo řeší každodenní provoz. 
Po něm vystoupili zástupci českých firem Datlab a 201 consulting. Technologicko-analytická společnost Datlab se specializuje na sběr, čištění a analýzu dat, především v oblasti veřejných zakázek, mezinárodních sankcí a protikorupčních opatření. Poradenská firma 201 consulting se zaměřuje na komplexní dotační management a poradenství pro oblast strukturálních fondů EU a národních zdrojů pro subjekty ze strojírenského sektoru.
Mezi dalšími byl Ing. Petra Maška, Ph.D. z Ústavu výrobních strojů a zařízení RCMT (Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii), který se zaměřil na řezné nástroje a trendy v jejich vývoji. Ve svém vystoupení se soustředil na problematiku obrábění pokročilých materiálů, jako jsou kompozity a jejich pokročilé metody chlazení včetně kryogenního. 
Zajímavá přednáška zazněla také od Ing. Petry Šerákové, event manažerky SST, která má na starosti z organizačního hlediska účast SST a členských firem na mezinárodních strojírenských akcích. Například v letošním roce se na dubnovém veletrhu CCMT v Šanghaji zúčastnilo 13 členských firem SST, v září na veletrhu IMTS bude 9 členských firem SST působit v Chicagu ve společné expozici CzechTrade ve spolupráci s oborovými svazy a Hospodářskou komorou. V říjnu je k účasti na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně přihlášeno 16 členských firem. Zde bude mít Svaz tradičně svůj stánek v pavilonu P včetně Výukového centra, kde každoročně probíhá soutěž studentů v programování CNC obráběcích strojů.
„Na rok 2027 je zatím naplánována účast na dubnovém veletrhu CIMT v Pekingu a na říjnové výstavě EMO Milano, v jednání je také možnost účasti na lednovém veletrhu IMTEX v Indii,“ doplnila Petra Šeráková.
Závěrem odborného programu podala Petra Šeráková aktuální informace k Technologické platformě strojírenská výrobní technika (TPSVT). Tento projekt spadající pod Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, je jedním z hlavních dotačních programů v ČR pro období 2021–2027, s udržitelností na další tři roky. Platforma dnes čítá 36 subjektů, kde vedle 24 výrobních firem, které jsou členy SST, ji tvoří čtyři oborové svazy a výzkumná a akademická pracoviště.
Po skončení odborné části programu se účastníci přesunuli do Resortu Sobotín, kde pokračovala vzájemná diskuse. Druhý den byla pro zájemce připravena návštěva historického důlního komplexu Poštovní štola, technické památky ze 16. století, která patří mezi nejzachovalejší doklady historické těžby zlata, mědi a pyritu. Doprovodný program byl zakončen exkurzí do zlatokopeckého skanzenu ve Zlatých horách, kde si zájemci mohli vyzkoušet techniku práce s rýžovací pánví a při troše štěstí si i odnést malý zlatý suvenýr.

PhDr. Blanka Markovičová, SST
Foto: Hana Görlichová, SST

Publikováno: 1. 10. 2026 | Počet zobrazení: 94 14