Film se vrací k analogu, ale v majestátnější podobě
Návštěvnost kin kvůli streamovacím službám klesá, a tak jsou jejich provozovatelé pod tlakem vymyslet další lákadla, která by přivedla diváky zpět. Jedním z nich by mohl být systém IMAX s vysokým rozlišením obrazu, promítaného na obrovská plátna, protože tohle u televize, byť velkoformátové, nezažijete.
K těm, kdo se chopili této příležitosti, patří režisér Christopher Nolan. Tuto technologii, známou spíše z výpravných dokumentů, jíž se zabývá už dvě dekády, si vyzkoušel ve svém snímku Oppenheimer, a problémy, na něž při jeho realizaci narazil, se nyní pokusil vyladit pro další monumentální film v IMAX formátu. Tím není nic menšího, než téměř tříhodinová filmová adaptace jednoho z nejstarších dochovaných eposů v dějinách lidstva: Homérova Odyssea.
Jedná se o vůbec první film v historii kinematografie, který byl kompletně natočen na ultravelkoformátovém systému, jenž nyní přichází do kin. To však bylo možné až poté, co IMAX vytvořil novou generaci filmových kamer.
Christopher Nolan nevsadil na současné všepohlcující digitální technologie, Odysseu nechal natočit pomocí klasické mechanické filmové techniky, ovšem ve skutečně majestátním stylu i formátu. K natáčení historického velkofilmu použil kameraman Hoyta Van Hoytemu nejnovější kameru IMAX Keighley (15/70), která nabízí moderní uživatelské rozhraní a dokáže natáčet 70mm film mnohem tišeji a efektivněji než dříve. A to tradičním způsobem s mechanickou kamerou za použití praktických efektů v reálném měřítku pěkně „postaru“, jak se točily filmy ve zlaté éře kinematografie, než přišla její digitální doba. Postavy a válečníci ve filmu jsou skuteční herci i kompars, a lodě na horizontu skutečné objekty na moři, nikoli naklonovaní virtuální duchové.
Analogová klasika s digitálním vylepšením
Jak uvádí server Y. M. Cinema, asi nejzajímavější novinkou je digitální uživatelské rozhraní. Analogové filmové kamery s digitální telemetrií jsou raritou, o velkoformátových přístrojích, mezi něž patří i IMAX (je největší ze všech), nemluvě. K nejvýznamnějším funkcionalitám IMAX Keighley patří měření zbývajícího filmového pásu, který se v kameře pohybuje při 24 FPS rychlostí 1,7 m/s (každé jednotlivé políčko filmu má na okraji 15 perforací, což je 360 perforací za sekundu). Ale zatímco mechanická počítadla, jež jsou ve filmových kamerách běžná, ukazují určitou hodnotu, zobrazování na LCD obrazovce je přesnější a přehlednější, proto jde o velmi užitečnou novinku, zejména, pokud film dochází poměrně rychle, jako v případě IMAXových kamer. Zobrazení zbývající doby nahrávání v podobě digitálního odpočítávání poskytuje operátorovi i kameramanskému týmu jasný a okamžitý přehled o tom, kolik filmu v zásobníku (a času natáčení) zbývá.
Uživatelské rozhraní však nezobrazuje jen kinematografická data, ale i elektrickou telemetrii včetně napětí, odběru proudu a teploty, tedy skutečný elektrický stav kamerového systému, což u kamery postavené na výkonném mechanickém filmovém pohybu může být zásadní. Poskytuje okamžitou zpětnou vazbu o zatížení systému apod.
Nejvýstižnějším způsobem, jak charakterizovat uživatelské rozhraní Keighley, je konvenční filmový transport zabalený v digitální telemetrické vrstvě – jde o analogový pohyb filmu, ale digitálně monitorovaný.
V podstatě se jedná o mechanickou filmovou kameru s moderním a datově bohatým rozhraním. Díky tomu kamera respektuje analogovou mechaniku snímání IMAX a zároveň poskytuje obsluze systémový přehled v reálném čase, jaký se očekává od současné filmové technologie.
Jak ztišit monstrum
Nová kamera byla poměrně hlučná, což komplikovalo hlavně dialogy, při nichž jsou tváře herců zabírané velmi detailně. To vytvářelo mezi nimi nepříjemnou hlukovou bariéru, což vyžadovalo dodatečné zásahy pomocí speciálního softwaru v postprodukci. Na to, že dialogy byly špatně slyšitelné, si stěžovali už i diváci filmu Oppenheimer.
Původně se počítalo s tím, že se dialogy herců znovu natočí v postprodukci, ovšem Christopher Nolan byl názoru, že by to mohlo ovlivnit jejich výkon, a tak bylo potřeba vymyslet přijatelné řešení. V případě Odyssey tak potřebné odhlučnění nakonec obstaral přímo „na place“ na míru vyrobený kryt speciálně pro řešení problému s hlukem kamer IMAX – tzv. blimp.
Při natáčení dialogových scén se nová kamera vkládá do obrovské „krabice“, která její hluk dokáže do značné míry eliminovat. Nicméně celková hmotnost kamerového systému pak poskočí na 180 kg, což už pro manipulaci s ním není úplně zanedbatelné. Ani to však nezabránilo tvůrcům filmové Odyssey využít obří kameru nejen v interiérové práci, ale i v terénu v exteriérech Itálie, Maroka, Řecka, Skotska, Malty či Islandu anebo na bouřlivém moři u vikingské lodi, která hrála dávnou řeckou loď, či dopravit ji na 275 m vysokou horu (to ovšem již s pomocí vrtulníku).
Další ze zajímavých věcí, které ukazuje video představující natáčení s novou IMAX kamerou, je systém zachování zorného pole, který musel štáb vymyslet pro čelní záběry postav, aby herci mohli hrát proti sobě. Kamery v protihlukových krytech byly totiž tak rozměrné, že překážely jakémukoli racionálnímu zornému poli. Takže musel být vyvinut speciální systém, přirovnávaný k jakémusi „bočnímu periskopu“, který umožnil hercům mluvit a projevovat emoce prostřednictvím zrcadel „kolem“ objemu kamery a zachovat přitom konvenční záběr. Poslední novinka IMAXu tak dokázala úspěšně zvládnout rozsáhlé panoramatické krajinné záběry, rozbouřené moře i náročné horské lokality, ale i extrémní detaily s jemnými hereckými výkony, aniž by nutila produkci měnit kamerové systémy.
„Je to pocit, jako byste natáčeli scénu s SUV. S velikostí kamery máte prostě pocit, že by se stroj měl pohybovat pomaleji, a on se přitom pohybuje rychleji, než kdybyste to natáčeli iPhonem,“ komentuje zážitky s nejnovějším přístrojem IMAX Robert Pattinson, který ztvárnil ve filmu „záporáckou“ roli Antinooa, jednoho z neurvalých nápadníků Odysseovy ženy Penelopy, jenž usiluje i o smrt Odysseova syna Telemacha.
Josef Vališka
Foto: IMAX, Letterboxd





