Evropská unie novelizuje pravidla pro umělou inteligenci
Rada EU oznámila, že členské státy Unie koncem června finálně odsouhlasily balíček na zjednodušení a úpravy legislativy regulující technologie umělé inteligence. Nová pravidla začala platit od srpna letošního roku, a tzv. vysoce rizikové systémy mají čas na přizpůsobení prodloužený do prosince.
Balíček zakazuje používání tzv. deepfake technik (tedy realistických obrazů, videí nebo zvukových nahrávek, které mohou působit jako autentické) zejména v souvislosti se záměrně dezinformačním, škodlivým a sexuálním zaměřením, ale také zmírňuje ochranu osobních údajů. Firmy je budou moct zpracovávat, pokud je to nezbytně nutné k odhalení a nápravě zkreslení. Týká se to jak vysoce rizikových systémů AI, tak i těch ostatních. Předpis také rozšiřuje výjimky z některých povinností pro malé a střední podniky.
Jak uvedla Marilena Raounová, náměstkyně kyperského ministra pro evropské záležitosti, jde o další rozhodný krok směrem ke konkurenceschopnější EU s tím, že poskytnutí větší právní jistoty a zajištění jednotnějšího uplatňování pravidel pro umělou inteligenci v celé EU umožní vytvářet podmínky pro rozvoj inovací a hospodářského růstu na jednotném trhu.
Více času k přizpůsobení
V úředním věstníku EU byla zveřejněna novela evropského Aktu o umělé inteligenci (AI Act), která má zjednodušit a zpřesnit jeho provádění, přičemž Evropská komise současně zveřejnila obsah pokynů vysvětlujících povinnosti týkající se transparentnosti některých systémů AI. Schválený návrh odkládá některé povinnosti firem vyplývající z tzv. AI Actu, aby subjekty, jichž se týká, měly více času na splnění požadavků pro rizikové systémy AI uvedené v nařízení, na něž se vztahují unijní právní předpisy regulující danou problematiku.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1744, označované také jako AI Omnibus, zveřejněné v Úředním věstníku EU, vstoupilo v platnost 27. července 2026. Reaguje zejména na zpoždění při přípravě technických norem a je kompromisem k časovým potřebám podniků potřebných k provádění AI Actu. Cílem změn je snížit administrativní zátěž, odstranit překrývající se požadavky a zvýšit právní jistotu, aniž by byla snížena ochrana zdraví, bezpečnosti a základních práv.
„Evropa potřebuje pravidla pro umělou inteligenci, která budou chránit občany, ale současně nebudou brzdit inovace a konkurenceschopnost. Naší prioritou zůstává, aby regulace byla předvídatelná, technologicky realistická a nevedla ke zbytečné byrokracii,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Novela mj. upřesňuje vymezení bezpečnostních komponent systémů AI, rozšiřuje některá podpůrná a zjednodušující opatření na malé podniky se střední tržní kapitalizací a upravuje povinnost podporovat gramotnost zaměstnanců v oblasti AI. Současně mění harmonogram použitelnosti pravidel pro vysoce rizikové systémy AI (např. v oblasti biometrie či kritické infrastruktury). Požadavky na systémy klasifikované jako vysoce rizikové (podle čl. 6 odst. 2 a přílohy III AI Aktu) se začnou uplatňovat 2. prosince 2027. U vysoce rizikových systémů, tedy zejména těch, které jsou bezpečnostními komponentami regulovaných výrobků nebo jsou samy takovými produkty, se požadavky použijí od 2. srpna 2028.
O využití AI je nutné informovat
Evropská komise také 20. července 2026 schválila a zveřejnila obsah návrhu pokynů k provádění povinností transparentnosti podle článku 50 AI Actu, které mají po přijetí vázaném na dokončení všech jazykových verzí, příslušným orgánům, poskytovatelům a zavádějícím subjektům pomoci s jednotným, účinným a přiměřeným výkladem pravidel, a hodnotí kodexy pro obsah vytvořený AI.
Mezi hlavní pilíře regulace patří zejména požadavek transparentnosti (uživatel musí být vždy zřetelně informován, pokud komunikuje se systémem umělé inteligence nebo je mu nabízen generovaný či manipulovaný obsah, tzv. deepfakes) a zákaz rizikových praktik (nepřípustné jsou systémy využívající podprahové manipulační techniky, sociální skórování, některé typy vzdáleného biometrického rozpoznávání apod.).
Povinnosti transparentnosti v souvislosti s použitím AI se obecně začnou uplatňovat ode dne 2. srpna 2026, pro poskytovatele systémů generativní AI uvedených na trh před tímto datem však novela stanoví přechodné období – požadavky na strojově čitelné označení a zjistitelnost obsahu musejí být splněny nejpozději do 2. prosince 2026.
Povinnosti se týkají především:
- informování uživatelů, že komunikují se systémem AI, např. chatbotem nebo AI agentem,
- strojově čitelného označování syntetického zvukového, obrazového, audiovizuálního nebo textového obsahu,
- informování osob vystavených systémům rozpoznávání emocí nebo biometrické kategorizace,
- viditelného označování deepfake obsahu, a některých textů vytvořených nebo upravených AI, které informují veřejnost o otázkách veřejného zájmu – pokud byl takový článek vytvořen nebo významně upraven pomocí AI, musí být její použití zřetelně uvedeno.
Informace musejí být poskytnuty jasným, srozumitelným a rozpoznatelným způsobem (označení může mít podobu textu, ikony, vodoznaku nebo zvukového upozornění apod.) nejpozději při první interakci nebo vystavení (zobrazení či přehrání) daného obsahu. Tato povinnost se nevztahuje na texty podrobené skutečné lidské kontrole nebo redakčnímu dohledu. Pokyny však nejsou právně závazné a rozhodující bude konečný autoritativní výklad Soudního dvora EU.
Petr Sedlický
Foto: Shutterstock
20
