Z rýsovacího prkna na vodu za pouhých jedenáct měsíců
Společnosti BAE Systems a Cellula pokročily v projektu velké autonomní ponorky Herne, která by měla být schopna operovat až 45 dní pod vodou, dosáhnout hloubky 5000 m a vejít se do standardního lodního kontejneru.
Britská BAE Systems a kanadská firma Cellula Robotics spolupracují při vývoji a uvedení autonomní ponorky Herne na trh. Britský výrobce očekává, že po zkouškách v roce 2024 ve Velké Británii a Kanadě, kdy prototyp dokončil předem naprogramovanou zpravodajskou, sledovací a průzkumnou misi s využitím autonomního řídicího systému Nautomate společnosti BAE, bude hotová ponorka připravena k uvedení na trh do konce roku 2026. Podle odhadů by do roku 2027 mohli vyrobit 10 až 20 kusů. Projekt se dostal „z rýsovacího prkna na vodu“ za pouhých 11 měsíců, což je u zařízení tohoto typu unikátní.
Schopnost ponorek operovat skrytě a po dlouhou dobu pod vodou jim umožňuje monitorovat, odrazovat a v případě potřeby překvapivě zaútočit a zároveň chránit strategické oblasti, aniž by byly odhaleny, což nutí protivníka vynakládat neustálé prostředky na protiponorkovou obranu, senzory a hlídky. Ti, kdo je nemají, se jich mohou obávat, a ti, kdo je mají, mohou protivníka donutit, aby se kryl, i když si není jistý, že tam jsou.
Eliminují lidské riziko
S nástupem autonomních ponorek se však tato tradiční koncepce mění. Platformy určené k provozu bez posádky eliminují lidské riziko, snižují logistické náklady a otevírají cestu k dlouhodobým tichým operacím se schopností pokrýt větší území, a přitom plnit úkoly, jež jsou pro plavidla s posádkou příliš nebezpečné. Jedná se o kategorii XLAUV (Extra-Large Autonomous Uncrewed Vehicle), kam spadá i Herne. Toto mimořádně velké autonomní podvodní plavidlo bylo navržené pro flexibilitu a modularitu, je vyrobené z materiálů a technologií, které snižují jeho akustickou stopu, jehož konstrukce umožňuje podle informací BAE integrovat různé užitečné zatížení a modifikovat další části trupu. Může být vypouštěno z přístavů, lodí nebo dokonce z ponorek. Platforma obsahuje osvědčené navigační systémy, zabezpečenou komunikaci a možnosti rychlé konfigurace pro plnění úkolů. Může dosáhnout hloubky až 5 km, urazit vzdálenost zhruba 5000 km a fungovat nepřetržitě 45 dní – to vše při velikosti, která se vejde do standardního 40stopého kontejneru.
Výrobce charakterizuje Herne jako nástroj schopný pokrýt širokou škálu námořních operací, mezi něž patří zpravodajské a průzkumné mise, boj proti ponorkám a ochrana kritické infrastruktury na mořském dně. Zdůrazňuje, že autonomní provoz ponorce umožní udržovat stálou přítomnost v zájmových oblastech a spolupracovat s platformami s posádkou, aby se rozšířil dosah flotil v souladu se strategickou úlohou ponorek při odstrašování a potenciálem bezpilotních systémů rozšířit schopnosti bez vystavení lidských posádek riziku.
Vodíkový pohon
Pohonný sytém využívá energii na bázi vodíku. Během testování ponorka sice plula na baterie, ale vodík, s nímž se počítá jako se zdrojem energie pro finální verzi, má zajistit větší autonomii a snížit dopad na životní prostředí, což představuje významný pokrok v oblasti autonomních podvodních operací. Vodíková energie je čistá a účinná a její využití v autonomních plavidlech by mohlo znamenat změnu v konceptu námořních misí – ponorky by mohly zůstat v akci déle bez nutnosti doplňování paliva.
S rostoucím geopolitickým napětím a strategickým významem námořních cest by tak vývoj autonomních plavidel jako je Herne, které představují významný technologický pokrok v oblasti automatizace a AI ve vojenské oblasti, mohl změnit rovnováhu sil na moři.
Tomáš Machoň
Foto: BAE Systems
34
