Emisní povolenky pro dopravu místo nové daně
Směrnice EU ETS 2, která od roku 2027 výrazně ovlivní ceny energií a trh s motorovými palivy v EU včetně České republiky, patří mezi klíčová politická témata. Přiblížíme důvody jejího zavedení a očekávané dopady.
Původním cílem Evropské komise bylo uměle zdražit fosilní energie a jejich spotřebitele tak, aby byli motivováni k přechodu k energiím z udržitelných zdrojů.
V dopravě to znamená zdanění tradičních pohonných hmot, aby se vyplatil přesun k elektromobilům. EK plánovala proto upravit Direktivu o zdanění energií (ETD), aby spotřební daně odrážely obsah CO2. Tento krok však vyžaduje souhlas všech členských států, k čemuž nikdy nebyla vůle.
Proto komise přišla s „náhradou“, která umožnila zdražit pohonné hmoty, ale nemusela být schvalována konsensem, protože nejde o daňový předpis. Vymyslela tedy alternativu ETS 2 – systém emisních povolenek pro dopravu a vytápění budov.
Emisní povolenky pro energetiku a průmysl (ETS 1) fungují už 20 let jako hlavní nástroj ke snižování emisí. Firmy platí za každou tunu vypuštěného CO2 aktuálně kolem 70 eur.
Na rozdíl od ETS 1 nebudou povolenky ETS 2 přidělovány zdarma, ale prodávány výhradně v aukcích. Povinnost je nakupovat bude mít až 350 subjektů, především dodavatelé paliv a energií. Panují proto obavy, že vyšší náklady se promítnou do cen koncových uživatelů, což jsou v případě dopravy motoristé.
Kolik nás to bude stát?
Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) bude ekonomický dopad zavedení ETS 2 výrazný. I při ceně povolenky 45 eur za tunu CO₂ v prvních dvou letech by se pohonné hmoty zdražily zhruba o 3,20 Kč/l. Každých dalších 10 eur navíc znamená nárůst o 0,71 Kč/l. Při objemu prodejů v roce 2024 by to představovalo dodatečné výdaje přes 23 miliard Kč (bez DPH), přičemž každých 10 eur navíc by zvýšilo náklady o dalších 5,1 miliardy.
Studie odhadují, že kolem roku 2030 může cena povolenky dosáhnout 100 eur, některé odhady dokonce počítají s dvojnásobkem. Cena jednoho litru by se tak prodražila o 10, respektive 17 korun. ČAPPO zároveň upozorňuje, že ETS 2 může být zbytečně duplicitní vůči zákonu o ochraně ovzduší, který implementuje směrnici RED III a efektivněji tlačí na snižování emisí skrze kvalitu paliv.
Směrnice obsahuje tři mechanismy pro regulaci ceny povolenek. Pokud cena překročí 45 eur na více než dva měsíce, komise může uvolnit další povolenky. Opakovaná intervence je však možná až po roce, bez ohledu na její účinnost. Cena povolenek tak zůstává nepredikovatelná, protože obchod probíhá na celoevropské úrovni (např. burza EEX) a povolenky nejsou přidělovány automaticky.
Trh je navíc otevřen spekulantům, kteří, aniž by sami povolenky potřebovali, investicemi do nich vyženou jejich cenu nahoru. Přepočet ceny povolenky na litr paliva často převyšuje běžný obchodní zisk, což může být pro menší firmy likvidační. Systém tak nahrává velkým hráčům s vlastním týmem specialistů, zatímco menší podniky musejí využívat externí služby, což dále zvyšuje jejich náklady.

Lze povolenky nějak regulovat?
Nabízí se několik způsobů, jak systém emisních povolenek upravit, aby plnil svůj cíl a zároveň minimalizoval rizika a negativní dopady na hospodářskou soutěž. Nejradikálnějším, ale podle Ivana Indráčka, předsedy Unie nezávislých petrolejářů ČR, také jedině správným řešením, by bylo zrušit ETS 2 a nahradit jej upravenou spotřební daní. Ta by zajišťovala, že výnos zůstane státu, nikoli spekulantům, a navíc by daně platil každý ve stejné a předem známé výši, čímž by se minimalizovalo riziko podvodů.
Indráček však upozorňuje, že šance na tak zásadní změnu jsou velmi nízké. Pokud ETS 2 zůstane, lze uvažovat o úpravách obchodování, např. zavedení fixní ceny povolenek prodávaných povinným subjektům. Takový krok by ale prakticky znamenal zdvojení spotřební daně, proto vyvstává otázka, proč nepřejít rovnou na tu první variantu a systém ETS 2 v dopravě zrušit.
Fixace ceny navíc není akceptovatelná pro Evropskou komisi, protože by to mohlo vyvolat žalobu u Evropského soudního dvora, který by pravděpodobně shledal ETS 2 jako nelegální novou daň, která nebyla jednomyslně schválena.
Realističtější cestou je proto spíše úprava pravidel obchodování tak, aby se cena povolenek stabilizovala a omezily se spekulace. Doporučuje se, aby množství povolenek bylo v souladu s cíli snižování spotřeby fosilních paliv podle směrnice RED III. Dále by měla být omezena spekulativní aktivita a zkrácena „životnost“ povolenky, což by přispělo k větší předvídatelnosti a férovosti trhu.

Další nástroje ke stabilizaci ceny
Trh s povolenkami by měl být určen pouze pro subjekty, které je skutečně potřebují. Neexistovala by tedy možnost nákupu povolenek jako finanční investice. A čím kratší životnost povolenky, tím bude méně lákavá pro spekulanty. Podobný efekt by mělo i omezení počtu povolenek, které lze převést do dalšího roku, či zavedení průběžného vyřazování povolenek s výhodami pro tento proces. Jakákoli opatření snižující atraktivitu spekulativních nákupů pomohou vyrovnat podmínky mezi silnými a slabšími povinnými subjekty.
Existuje mnoho možných úprav, které by měly vést k předvídatelné a stabilní ceně povolenek a minimalizovat negativní dopady na trh. Kompenzace vyšších cen pohonných hmot by mohla částečně přicházet ze Sociálního klimatického fondu, přičemž většina prostředků by měla směřovat do investic pro čistší dopravu.
Je to výhodné. Pro spekulanty!
Stát nese politickou zátěž spojenou se zdražením paliv, zatímco zisky z růstu cen emisních povolenek získávají spekulanti. Paradoxem je, že stát kompenzuje vysoké ceny pohonných hmot, které právě spekulanti svými kroky zvyšují. Ve skutečnosti tak funguje nový přerozdělovací mechanismus: Lidé platí více, peníze se shromažďují a následně je členské státy znovu rozdělí.
Jiří Kaloč
Foto: Archiv





