První syntetická vlaštovka – HVO místo klasické nafty
Možná jste se již na některých čerpacích stanicích setkali s tím, že u stojanů byl k dispozici také produkt s označením HVO. Jedná se o hydrogenačně upravený rostlinný olej, kterým lze nahradit motorovou naftu. Je sice o něco dražší, ale jeho prodej přesto dává smysl.
Hydrogenačně upravený rostlinný olej (HVO) je relativně nové palivo, jehož komerční výroba začala v roce 2007, od té doby jeho produkce prudce vzrostla (mezi lety 2014 a 2023 se celosvětová téměř ztrojnásobila).
Podle dohledatelných statistik se jej v roce 2023 vyrobilo v USA 11 miliard litrů, v EU 4 miliardy litrů a v Číně 1,4 miliardy litrů. Aktuálně je HVO široce dostupné ve Skandinávii a zemích Beneluxu, rychle se rozšiřuje i v Německu. V Česku je HVO dostupné zatím jen na několika čerpacích stanicích řetězců Orlen, Eurooil, Robinovi, Eurowag a OMV.
Rovněž italské ENI patří do rostoucího počtu producentů ropy, kteří přebudovali své rafinérie na výrobu HVO (v současné době distribuuje v Itálii HVO pod vlastní značkou HVOlution). Španělský Repsol zase HVO prodává pod obchodním názvem Diesel Nexa na svých 1200 čerpacích stanicích ve Španělsku a Portugalsku a nabízí ho dokonce i ve své síti na Kanárských ostrovech.
V USA pokračuje v růstu a expanzi společnost Diamond Green Diesel, která je nyní druhým největším výrobcem na světě (největším je finská společnost Neste). Celkově se odhaduje, že produkce HVO v USA by letos mohla překročit 22 miliard litrů.
Jak vzniká HVO
HVO (Hydrotreated Vegetable Oil) je obnovitelná motorová nafta vyráběná z rostlinných olejů tzv. hydrokrakováním. To rozkládá velké molekuly na menší pomocí vodíku, zatímco hydrogenace přidává vodík k molekulám.
Další proces pak odstraňuje nečistoty a nežádoucí sloučeniny, čímž vzniká vysoce kvalitní syntetický produkt s nízkým obsahem síry. Tyto metody lze použít k vytvoření náhražek benzínu, nafty, propanu, petroleje a dalších chemických surovin. V tomto případě se však jedná o palivo pro vznětové motory.
V porovnání s tradiční fosilní motorovou naftou nabízí HVO celou řadu výhod, včetně lepšího cetanového čísla, výrazného snížení emisí skleníkových plynů, lepšího spalování, menší tvorby úsad a možnosti dlouhodobého skladování. S využitím standardních rafinérských procesů, jako je hydrogenace a izomerizace, poskytuje HVO chemicky čisté parafinické uhlovodíky, což z něj dělá chemicky méně nebezpečnou alternativu k běžné motorové naftě. Kromě toho neobsahuje toxické aromatické ani cyklické uhlovodíky.

Nejde o bionaftu ani o e-palivo
Obnovitelná nafta neboli HVO je někdy zaměňována s bionaftou neboli FAME (methylester mastných kyselin). Jenže HVO má podobné chemické složení spíše jako fosilní nafta, což umožňuje používat jej ve všech vznětových motorech až do stoprocentní koncentrace nebo ji míchat v libovolném poměru s fosilní naftou. Bionafta má naopak odlišné složení a nemůže tak fungovat jako náhrada za fosilní naftu. Už podíl FAME vyšší než sedm procent, totiž vyžaduje úpravy motoru.
I když o HVO se občas mluví jako o syntetickém palivu, rozhodně ho nelze považovat za tzv. e-palivo neboli RFNBO (obnovitelná paliva nebiologického původu). Zatímco HVO se vyrábí ze stávajících živočišných nebo rostlinných olejů, e-paliva se vyrábějí z obnovitelné elektřiny, vody a CO2.
Souhrnný termín e-paliva zahrnuje všechny druhy paliv, které jsou synteticky vyráběny pomocí obnovitelných zdrojů energie. HVO má dobrou energetickou bilanci, protože je vyrobeno z obnovitelných surovin. Velmi však záleží na původu a způsobu pěstování surovin. Energetická bilance e-paliv je obvykle o něco méně příznivá než u HVO, protože velká část energie se ztrácí během výrobního procesu. E-paliva pak mají tu výhodu, že jsou CO2 zcela neutrální.
O 15 až 30 procent dražší
Výroba HVO je samozřejmě dražší než výroba klasické nafty. Legislativa v mnoha evropských zemích i na úrovni EU toto obnovitelné palivo zatím nijak nepodporuje. V Česku podléhá stejné spotřební dani jako motorová nafta z fosilních zdrojů a zatím se o nějakých daňových úlevách neuvažuje. Litr HVO je tak obecně o 15 až 30 % dražší oproti motorové naftě.
Proč by tedy měli dopravci toto palivo tankovat do svých kamionů a zvyšovat si tak provozní náklady? Protože je ekologičtější. Ve srovnání s klasickou naftou snižuje emise CO2 až o 90 %, emise pevných částic a uhlovodíků o 30 %, emise oxidu uhelnatého o 24 % a produkuje o 9 % méně oxidů dusíku. Zatímco celková uhlíková náročnost motorové nafty podle hodnotícího kritéria Well-to-Wheels je 92,1 g CO2/MJ, HVO dosahuje hodnot pouze 7–11 g CO2/MJ. HVO tak má potenciál být jednou z nejsnazších cest ke snížení veškerých škodlivých látek vznikajících při spalování v motoru.
Dopravcům HVO výrazně usnadní snižování emisí a představuje významnou konkurenční výhodu v oblasti ESG (Environmental, Social and Governance). Stále více společností působících v EU totiž musí podávat zprávy o nefinančních parametrech, kterými zatěžují životní prostředí. A mezi nimi figuruje také používaný druh dopravy.

Kam lze HVO (resp. XTL) natankovat
Většina moderních nákladních vozidel plnicích emisní normu Euro 6 ale i Euro 5 může HVO bez problémů tankovat, což garantují přímo výrobci. Pokud u víčka palivové nádrže najdete nápis XTL, můžete být v klidu, i když se doporučuje ověřit vhodnost užití u lokálního dealera. HVO například dovoluje tankovat do svých automobilů se vznětovými motory také koncern Volkswagen.
O tankování HVO má zájem například značka DB Schenker a několik dalších známých společností, které zajišťují logistiku pro významné podniky. Tento typ paliva je nejrozšířenější v zemích Beneluxu a Skandinávie. Vedle toho, že HVO snižuje emise CO2, má oproti naftě zanedbatelný vliv na emise tuhých znečišťujících látek a oxidů dusíku – je největší výhodou tohoto paliva. Odpadá tak nákladná investice do nových vozových parků.
Palivo poznáte podle nápadné nálepky XTL přímo na palivovém čerpadle a pistoli. Kromě toho mnoho dodavatelů komunikuje obchodní názvy jako HVO, HVO100 nebo Klimadiesel100. Odkaz na palivovou normu EN 15940 najdete také na systému nádrží.
Jiří Kaloč
Foto: Autor, Orlen Unipetrol





