Vojenské využití offshore elektráren
Velké pobřežní větrníky v Baltském moři se stávají součástí vojenských plánů. Polsko v reakci na sabotáže je vybavilo dalším nekonvenčním zařízením, jako jsou radary a sonary, které může využívat armáda.
V posledních letech se státy kolem Baltského moře setkaly s fyzickými sabotážemi infrastruktury, jako bylo přerušení elektrického kabelu Estlink 2 mezi Estonskem a Finskem, proto bude moci několik desítek větrných turbín, které se budují na polském pobřeží, využívat i armáda. Mořské větrné turbíny už sice i dříve měly např. systémy pro informování ponorek v oblasti o své poloze nebo senzory odrazující ptáky, nově však byly doplněny i o sledovací zařízení a sdílet s armádou mohou i komunikační systémy lodí.
Problémy s ochranou infrastruktury neřeší jen pobaltské státy. Obdobná opatření zavádí i Belgie, kde je nyní výstavba větrných elektráren podmíněna závazkem sdílet data z nich s armádou, která může zažádat provozovatele o instalaci svých systémů. Ve Švédsku zase byla zrušena řada projektů na budování pobřežních větrníků s odkazem na požadavek armády, která stavby odmítla z bezpečnostních důvodů – požadovala zejména zrušení projektů na východním pobřeží Švédska směrem ke Kaliningradu.
Jan Tax
Foto: PKN Orlen
37
