Nový světový rekord: Pulzní turbína o výkonu 500 MW
Deník South China Morning Post přinesl informaci o dalších čínských ambiciózních energetických projektech. Ty představují nově vyvinutou pulzní turbínu s největší kapacitou a největším průměrem na světě a výstavbu gigantické vodní elektrárny.
Nejběžnějším typem zařízení ve vodní energetice jsou reakční turbíny (např. Francisova turbína), jež jsou plně ponořené a generují točivý moment jak z tlaku, tak i z proudící vody. Naopak pulzní turbíny pracují ve vzduchu a fungují nejlépe s vysokými spády vody. To je i případ nové vodní elektrárny Datang Zala s pulzní konstrukcí Peltonova kola, kde jsou na lopatky turbíny namířeny vysokotlaké vodní trysky, které ji roztáčejí. Vzhledem k enormní zátěži, kterou musí turbína nepřetržitě snášet, byla zvolena martenzitická ocel, protože je obecně pevnější a odolnější vůči korozi ve srovnání s jinými druhy oceli.
Síla gravitace dohnaná do extrému
Dvě masivní pulzní turbíny, které by se měly stát součástí nově budované vodní elektrárny Datang Zala na řece Yuqu ve východním Tibetu, jsou rekordními ve své kategorii. Každá z turbín s vnějším průměrem 6,2 m vyrobených z vysokopevnostní martenzitické oceli váží 80 tun a obsahuje 21 vodních „lopat“. Výkon každé z nich je 500 MW, což je světová premiéra, ale dosud nebyly uvedeny do reálného provozu. Tyto obří pulzní turbíny budou instalovány ve vodní elektrárně s převýšením 671 m od nádrže k turbíně kvalifikované jako vodní systém s „vysokým spádem“, kde je zdroj vody výše než turbína a samotná gravitační síla dodává vodu s dostatečnou silou a rychlostí k pohonu turbín s extrémní účinností. Spolu s pokročilou konstrukcí „lopat“ se očekává, že účinnost vzroste z 91 na 92,6 %, což vygeneruje dalších 190 000 kWh elektřiny denně.
Výstavba hlavní části začala v roce 2023 a společnost China Datang Corporation, která projekt realizuje, očekává, že bude uveden do provozu do roku 2028. Samotné rekordní turbíny byly postaveny během čtyř let firmou Harbin Electric s využitím vlastní technologie. Podle očekávání by elektrárna Datang Zala měla mít celkový instalovaný výkon 1000 MW a každý rok vyprodukovat téměř 4 miliardy kWh energie.
Gigantická vodní elektrárna
V loňském roce schválila Čína projekt výstavby gigantické vodní elektrárny, kterou hodlá vybudovat v Tibetu na přehradě, jež se bude nacházet v dolním toku řeky Jarlung Tsangpo. Mohla by vyprodukovat až třikrát více energie než přehrada Tři soutěsky, v současnosti největší vodní elektrárna na světě.
Řeka Jarlung Tsangpo protéká nejhlubším kaňonem na Zemi, jehož část klesá v krátkém úseku 50 km o 2000 metrů, což nabízí obrovský potenciál pro výrobu vodní energie. Proto na jejím toku Čína postavila v posledním desetiletí několik vodních elektráren. Zároveň však topografie řeky představuje i velké technické výzvy.
Tato nejnovější přehrada bude zdaleka největší a nejambicióznější v Číně. Místo výstavby se nachází podél hranice tektonických desek náchylných k zemětřesení. Výstavba by měla zahrnovat i proražení nejméně čtyř 20 km dlouhých tunelů skrz horu Namcha Barwa, které by odklonily tok řeky. Proto jsou i obavy, že by přehrada umožnila Číně kontrolovat nebo odklánět tok této přeshraniční řeky, která teče na jih do Indie. Proti záměrům na gigantický projekt se objevila řada protestů, ale čínské úřady tvrdí, že projekt, který by podle odhadů úřadu pro vodní zdroje Chongyi mohl stát až bilion juanů (127 mld. dolarů) nebude mít zásadní dopad na životní prostředí.
V současné době je Čína v čele světové výstavby nových vodních elektráren s 14,4 GW z 24,6 GW, které byly uvedeny do provozu loni, přičemž více než polovina z toho pocházela z přečerpávacích vodních elektráren. Má téměř 436 GW instalovaného výkonu vodní energie, zatímco např. USA měly na konci roku 2024 kapacitu 103,1 GW.
Petr Přikryl
Foto: South China Morning Post, Harbin Electric
35
