Objeví laserový průzkumník marťanské fosilie?
Na otázku, zda na Marsu existoval život, možná pomůže odpovědět nový laserový přístroj z univerzity v Bernu, který by mohl na palubě roveru operujícího na rudé planetě pátrat ve vzorcích z jejího povrchu, zda neobsahují stopy mikrofosilií.
Po více než půlstoletí průzkumu Marsu armádou robotických kosmických sond se o něm dozvídáme stále více informací. Ale jak konstatuje David Szondy na serveru NewAtlas, šance, že tam najdeme život, je čím dál nepravděpodobnější. Pokud nějaká forma života existuje, šlo by spíše o velmi jednoduchý druh bakterií.
Avšak v dávné minulosti byl Mars velmi odlišným místem s hustší atmosférou a takovým množstvím kapalné vody, že velkou část povrchu pokrýval mělký oceán s řekami, které do něj stékaly. S vysokou pravděpodobností šlo o mnohem vlhčí prostředí, které mohlo podporovat nějaký druh mikrobiálního života. Pak je možné, že některé geologické útvary by mohly obsahovat fosilie těchto starověkých Marťanů.
Jeden analogický příklad lze nalézt v Alžírsku, kde 5 milionů let stará ložiska sádrovce z Messiny posloužila výzkumníkům v Bernu, aby zastupovala ložiska marťanského síranu jako alternativa za marťanský hydratovaný sulfát, který by mohl držet fosilní mikroby, protože ke vzniku potřebují vodu.
Bernský tým ve spolupráci s alžírskou Universitou vědy a techniky použil k jejich hledání miniaturizovaný přístroj laserové ablační ionizační hmotnostní spektrometrie LIMS (Laser Ablation Ionization Mass Spectrometry). Zařízení s vysokým rozlišením využívá 258nm dvojitý pulzní femtosekundový laser k odebírání vzorků 40krát za sekundu a způsobuje ablaci a ionizaci části materiálu. Tyto ionty jsou poté přiváděny do hmotnostního spektrometru, urychlovány a analyzovány k vytvoření 3D chemické mapy oblasti vzorku v reálném čase s minimálním poškozením. To umožňuje LIMS vyhledávat a mapovat stopy uhlíku, vodíku, kyslíku, draslíku, síry, hořčíku, vápníku, fosforu, chloru, železa, kobaltu, manganu, vanadu a chrómu.
Podle výzkumníků dokáže LIMS nejen detekovat stopy organických sloučenin, ale je také schopen rozlišit minerály tvořené živými organismy a minerály vzniklé neživými procesy. Při testech alžírského sádrovce našel tým používající LIMS důkazy o vláknech fosilních bakterií oxidujících síru, podobných moderním bakteriím Beggiatoa a Thioploca, které byly potvrzeny pomocí optického a elektronového mikroskopu. Vědci proto doufají, že díky instalaci LIMS na rover bude možné při budoucí misi na Mars v tamním sádrovci pátrat i po případných marťanských fosiliích.
Ložiska podobná těm v Alžírsku, která existují na Marsu v bývalých mořích, jsou podle názoru vědců slibnými cíli pro astrobiologický výzkum a pro detekci někdejšího života na Marsu.
Petr Sedlický
Foto: University of Bern
44
