Blíží se zákaz „věčných chemikálií“

Tyto látky, zvané perfluorované a polyfluorované sloučeniny neboli PFAS, mají velmi široké využití. Kromě balicích papírů se používají v textilu, kosmetice nebo hasicích pěnách, vrstvami obsahujícími PFAS se potahují i různé strojírenské výrobky a používají se v automobilovém nebo zbrojním průmyslu. 
Sloučeniny na bázi fluoru, jako např. teflon, mají vynikající vlastnosti pro využití v nejrůznějších aplikacích ať už ve spotřebním zboží nebo v průmyslu, ale také jeden zásadní problém: Jsou mimořádně trvanlivé a nerozkládají se ani v přírodě ani v lidském těle. Takže se hromadí ve vodě a tím i ve všech živých organismech, čímž narůstá kontaminace životního prostředí.

Budoucnost bez ftalátů
O zákazu PFAS se v EU jedná už několik let a jejich použití se postupně omezuje. Příští rok v dubnu začne platit definitivní zákaz používání jedné skupiny těchto sloučenin v hasicích pěnách a od srpna pak zákaz výroby balicích papírů obsahujících tyto látky pro potraviny. Krkonošská papírna KRPA v Hostinném, která jako jediná v ČR tento speciální papír vyrábí, se na zákaz již stačila připravit a vyvinula nové vlastní nepromastitelné papíry, které PFAS neobsahují. Kvůli zákazu bylo však nutné upravit výrobu, která je u nových papírů také energeticky náročnější. 
Zatímco zákaz PFAS u balicích papírů na potraviny už je definitivní, nařízení omezující tyto látky v dalších výrobcích se zatím tvoří. Výrobci začali jednotlivé látky testovat a hledat řešení, aby jejich produkty tyto látky již neobsahovaly, nebo aby jejich množství nepřekračovalo stanovené limity. Někteří již kvůli změně avizují zvýšení cen.
Návrhem obecného zákazu látek PFAS se nyní zabývá Evropská agentura pro chemické látky, která by ho měla představit koncem příštího roku. V minulosti se však na podobné legislativě členské státy nedohodly, např. ČR odmítala podpořit zákaz ftalátů, protože český výrobce těchto látek, chemička Deza, žádala o výjimku. Nařízení by mělo postihnout obecně všechny aplikace látek PFAS, což by se dotklo i průmyslové výroby. 
Český svaz chemického průmyslu podle svého ředitele Ivana Součka postupné omezování těchto látek podporuje, ale všechny aplikace látek PFAS by podle svazu měly být známé, aby se zabránilo přerušení dodavatelského řetězce a nezáměrnému zákazu klíčových aplikací. Svaz se také staví proti zákazu používání kritických částí průmyslových zařízení obsahujících látky PFAS a chce, aby návrh řešil ekonomické dopady v celém dodavatelském řetězci.

Odstranění PFAS jako příležitost k úsporám
Na druhou stranu však zákaz PFAS, kvůli nimž čelí průmyslové firmy rostoucímu tlaku jak z důvodu legislativních změn na úrovni EU, tak kvůli odhalování stávajícího znečištění, může přispět i k tomu, že firmy mohou ušetřit. Protože toxické „věčné chemikálie“ se nacházejí v široké škále odvětví průmyslu, což představuje značnou výzvu z hlediska monitorování a dekontaminace, mohou některé technologie na odstraňování PFAS znamenat i úspory, např. při spotřebě vody.
V Česku nejsou žádné velké továrny na výrobu chemikálií PFAS, existuje zde ale množství provozů, které je používají nebo vyrábějí jako součást jiných procesů, např. při povrchových úpravách, výrobě textilu, papíru, lepenky, barev, laků, farmaceutik nebo třeba v elektrotechnice. 
V roce 2023 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy realizovaly projekt na zjištění výskytu těchto látek ve vypouštěných odpadních vodách z průmyslových podniků. Z 35 sledovaných subjektů byly nejčastější výskyty a nejvyšší koncentrace PFAS z výroby papíru a lepenky, ve výrobě neželezných kovů a při povrchových úpravách. Takzvaný ohlašovací práh, který byl v ČR zatím stanoven na 0,05 kg/rok, byl překročen celkem ve dvou případech, a pokud tato hranice byla překonána, měli znečišťovatelé za rok 2024 poprvé povinnost zanést do Integrovaného registru znečišťování údaje o tom, kolik těchto chemikálií vypustí do vody. Aktuálně v registru převažují čistírny odpadních vod, kde se látky logicky kumulují, nicméně lze tu najít i čtyři průmyslové provozy, které nahlašovací limit překročily třeba i stonásobně.
Mapování znečištění látkami PFAS z průmyslových podniků je u nás zatím na začátku, ale je zřejmé, že nepůjde o jednotky firem. Už projekt Forever Pollution označil na českém území několik desítek rizikových míst, zejména v okolí chemických továren. Ale i v interaktivní mapě výskytu látek PFOS (podskupina PFAS) v povrchových a podzemních vodách, která je na webu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), jsou vidět stovky bodů v ČR, kde koncentrace těchto látek překračuje limity.
Vzhledem k dopadu PFAS chystá EU výrazná omezení a zákazy celých skupin těchto látek. Zároveň průmyslové podniky čelí významným změnám v regulaci vypouštění odpadních vod. Nové předpisy znamenají i přísnější limity na znečišťující látky a požadují efektivnější čištění.
„Investice do čištění vod s obsahem látek PFAS, které se následně vypouštějí do kanalizace nebo vodního toku, má v kombinaci s recyklací vody návratnost v řádu několika málo let, což už je pro firmy ekonomicky zajímavé,“ říká Peter Putz ze společnosti Photon Water, která se specializuje na úpravy a čištění vody. Svůj první kontejnerový systém na odstranění PFAS z průmyslových vod firma již instalovala u společnosti Jihostroj. Jejich technologie s účinností přes 99,5 % umožňuje i 70% míru recyklace vody zpět do výrobního procesu, což přináší ekologické i ekonomické výhody.

Petr Sedlický
Foto: Shutterstock, EEA

Publikováno: 14. 1. 2026 | Počet zobrazení: 314 37