3D tisk má „bratříčka“: 3D pletení
Aditivní výroba známá jako 3D tisk je populárním řešením pro vytváření prostorových struktur, ale ne jediným. Vědci z americké Cornellovy University vytvořili stroj, který pevné 3D objekty plete z konvenční příze.
Svou práci nazvanou: Použití pole jehel k vytvoření pevných pletených tvarů, vědci prezentovali na nedávném sympoziu ACM o softwaru a technologiích uživatelského rozhraní v korejském Pusanu.
O pevné pletení se François Guimbretière, který zařízení vytvořil, poprvé začal zajímat v roce 2016 a o několik let později postavil prototyp pro jeho technické využití. V současné podobě je stroj vyroben převážně z 3D tištěných komponent, a obsahuje sadu pletacích jehel uspořádaných v bloku po šesti, přičemž každá jehla má symetrický dvojitý háček připojený k nosné trubce. A protože se přední a zadní část háčku pohybují nezávisle, může zařízení plést obousměrně v závislosti na tom, která část háčku zachytí první smyčku příze, kterou motorizovaná pletací hlava dávkuje k jehlám v pořadí určeném programem řídicího počítače.
Jelikož se pletací hlava dávkující přízi může pohybovat přímo nad soustavou jehel libovolně, nabízí toto řešení vynikající flexibilitu pro vytváření složitých struktur. Předchozí varianty tuto flexibilitu postrádaly, což značně omezovalo tvary, které dokázaly vyrobit. Vědci již úspěšně demonstrovali schopnosti stroje upletením objektu ve tvaru C nebo pyramidy, včetně složitých tvarů a převisů.
Stroj přidává oka v libovolném směru (dopředu, dozadu i diagonálně), takže uživatelé mohou konstruovat různé tvary a přidávat tuhost libovolným částem objektu pro vytváření pevné pletené struktury.
V současné době je prototyp ještě pomalý a náchylný k vypadávání smyček, takže se omezuje na vytváření jednoduchých objektů, jeho funkčnost by se ale měla výrazně zlepšit po přidání většího počtu jehel do pletacího bloku.
Plné pletení umožňuje vytvářet v konečném produktu různé úrovně tloušťky i tuhosti, takže může být užitečné např. pro přesné napodobení biologických struktur, přičemž bude možné kontrolovat jejich funkční vlastnosti.
Patricia Waldronová
Foto: Cornell University





