Školství musí reagovat na rozvoj technologií

V důsledku technologických změn, digitální transformace a nových požadavků na kompetence studentů, bude základní, středoškolské i vysokoškolské školství v nadcházejících letech čelit mnoha výzvám. 
Podle Bohumila Kartouse, prorektora Vysoké školy ekonomie a managementu, jsou některé školy velmi dobře adaptované na nároky současnosti, ale řada dalších méně nebo vůbec, přičemž zásadní je role ředitelů. Konstatoval mj., že žáci a studenti využívají AI v 99 %, zatímco učitelé jen v 50 %.  
Dana Pražáková z České školní inspekce uvedla, že školy nemohou soupeřit s rychlostí vývoje, ale jde o to, aby se učitelé nebáli využívat nové technologie včetně AI. 
Martin Roman, předseda správní rady PORG, vidí šanci ve změně způsobu výuky a její individualizaci, s tím že nelze čekat na příchod nové generace lepších učitelů, ale je nutné pracovat s těmi, kteří jsou v systému teď. Navrhl tři možnosti intervence, byť s vědomím, že jsou kontroverzní. První je povinná maturita z matematiky, která by měla mít dvě úrovně. V ČR maturuje 70 % studentů stejnou zkouškou, což je z pohledu Gaussovy křivky nesmyslné (v Německu či Rakousku je to 20 až 40 %), protože taková maturita je nenáročná pro první kvartil a příliš těžká pro třetí kvartil, který maturitu ještě dělá. 
Dalším problémem je nedostudovanost na veřejných školách, která přesahuje 60 %, což je mrhání prostředky. Řešením je podle něj platit univerzitám ne podle počtu studentů, ale absolventů. Třetí věcí je zavést školné na vysokých školách, protože to je mnohem sociálnější, než je mít zdarma, s poukazem na to, že škola je sice zdarma, ale kvůli nákladům spojeným s ubytováním apod., je toto vzdělání pro řadu lidí stejně sociálně nedosažitelné. Zatímco např. v britském systému je škola placená, ale stát dá půjčku po dobu studia nejen na školné, ale i na související náklady, a tu pak absolventi splácejí, když se jim daří, v opačném případě je možné v jejich 45 letech nesplacenou půjčku odepsat.
Petr Březina, jednatel společnosti Centrum výzkumu Řež uvedl, že školství musí jít technologiím i technickým oborům naproti. Pokud se bavíme o spouštění nových jaderných bloků v roce 2037, je nutné uvažovat o dvou letech s proškolením ve firmě, pěti letech vysokoškolského studia a čtyřech letech střední školy. Takže ten, kdo letos na podzim půjde do 9. třídy základní školy, už by měl spolu s rodiči mít jasno o směřování do technických oborů.
Z toho vyplývá potřeba zamýšlet se nad technickým směrováním již na základní škole a motivovat děti i jejich rodiče k technickým oborům. 

Josef Vališka
Foto: Communa, Festo

Publikováno: 7. 9. 2025 | Počet zobrazení: 354 62