Umělá krev s univerzální skupinou
Poptávka po krvi roste, počet dárců klesá a vědci se snaží vyvinout umělou krev, která by nahradila tu přirozenou. Ke slibným výsledkům dospěli vědci v Japonsku.
Například vědci z Chuo University zkoušejí hemoglobin obalený albuminem, hlavní bílkovinu krevní plazmy, kterou využívají pro stabilizaci hemoglobinu a snížení imunitní reakce organismu. Tým z Lékařské univerzity v Naře zase přišel s řešením, jehož základem jsou hemoglobinové přenašeče kyslíku, umělé červené krvinky vytvořené z hemoglobinu extrahovaného z prošlé darované krve. Ten je zapouzdřen do tzv. lipidových vezikul, čímž vznikají stabilní, sterilní a univerzálně použitelné částice – bez krevní skupiny i rizika přenosu infekcí s možností skladování až dva roky, a to při běžných teplotách. Přitom krevní destičky lze skladovat maximálně čtyři dny a červené krvinky jen 20 dnů při nízkých teplotách.
Umělá krev zatím slouží jen jako dočasná podpora, umožnila by ale rychlejší zásahy v terénu, např. při nehodách nebo v odlehlých místech, kdy by navíc lékaři nemuseli ztrácet čas určováním krevní skupiny. A novinka svým způsobem řeší i touhu po tzv. modré krvi, připisované šlechtickým rodům, v důsledku chemického zpracování hemoglobinu je totiž fialová…
Foto: Nara Medical University
64
