Rosler MURR2 Schunk

Právo odpojit se od práce by mělo být základním právem v EU

Evropský parlament schválil dne 21. ledna 2021 usnesení obsahující doporučení Komisi k právu odpojit se. Poslanci v něm požadují přijetí právní normy EU, která by zaměstnancům pracujícím z domova zaručila právo odpojit se ve volném čase od digitálních pracovních zařízení, a to bez obavy z negativních důsledků.

 

Poslanci EP ve svém usnesení konstatovali, že s postupnou digitalizací pracovních procesů a vhodným využíváním digitálních nástrojů jsou pro zaměstnavatele a pracovníky spojeny mnohé ekonomické a sociální přínosy a výhody, jako jsou větší flexibilita a autonomie, možnosti lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a kratší doba na dojíždění. Současně však připomenuli i nevýhody, neboť taková práce vede k řadě etických a právních problémů, jakož i k problémům souvisejícím se zaměstnáním, jako je zvyšování pracovní zátěže a prodlužování pracovní doby, čímž se stírají hranice mezi pracovním a soukromým životem.
Čím dál rozšířenější používání digitálních nástrojů k pracovním účelům vede ke kultuře „vždy ve spojení“, „neustále k dispozici“ a „kdykoli na zavolanou“, což může dle poslanců EP nepříznivě ovlivnit základní práva a spravedlivé pracovní podmínky pracovníků, včetně spravedlivého odměňování, vymezení pracovní doby a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, bezpečnosti a ochrany fyzického a duševního zdraví při práci, dobrých pracovních podmínek, ale také – kvůli neúměrnému dopadu na pracovníky s pečovatelskými povinnostmi, kterými jsou nejčastěji ženy – na rovnost žen a mužů. Digitální transformace by se ale měla řídit dodržováním lidských práv a základních práv a hodnot Unie a měla by mít pozitivní dopad na pracovníky a pracovní podmínky.

„Nemůžeme ponechat miliony evropských pracovníků, kteří jsou vyčerpáni tlakem být neustále k dispozici a příliš dlouhou pracovní dobou, svému osudu. Nyní je ta správná chvíle postavit se za ně a dát jim, co si zaslouží: právo na odpojení se [od práce]. Má to zásadní význam pro naše duševní a fyzické zdraví. Nastal čas aktualizovat práva zaměstnanců tak, aby odpovídala nové realitě digitálního světa.“
Alex Agius Saliba (S&D), zpravodaj usnesení EP

COVID-19 a práce z domova
Při svých úvahách poslanci EP odkazují na opatření přijatá v důsledku krize COVID-19, která změnila způsob práce, a poukázali na využívání systémů práce z domova ze strany společností, osob samostatně výdělečně činných, jakož i orgánů veřejné správy. Argumentovali přitom průzkumem nadace Eurofound, podle něhož začala více než třetina pracovníků v Unii v době omezení volného pohybu pracovat z domova, ve srovnání s 5 % lidí, kteří takto pracovali běžně. Během této doby se výrazně zvýšilo využívání digitálních nástrojů k pracovním účelům, přičemž až 27 % respondentů pracujících z domova uvedlo, že pracovali v době svého volna, aby splnili pracovní požadavky. Očekává se přitom, že se tento druh práce bude i nadále využívat více než před krizí, či že se bude dokonce dále rozšiřovat.
Jak dále konstatuje nadace Eurofound, pracovníci, kteří pravidelně pracují z domova, mají dvakrát větší pravděpodobnost, že budou pracovat více než předepsaných max. 48 hodin týdně a budou mezi pracovními dny odpočívat méně než předepsaných 11 hodin, jak stanoví právní předpisy Unie, než pracovníci, kteří pracují v prostorách zaměstnavatele. Eurofound dále zjistil, že téměř 30 % osob pracujících na dálku uvádí, že pracují ve svém volném čase každý den nebo několikrát týdně, ve srovnání s méně než 5 % pracovníků z „kanceláří“ a že osoby pracující na dálku mají také větší pravděpodobnost, že budou mít nepravidelnou pracovní dobu.
V návaznosti na to poslanci zdůrazňují, že u pracovníků pracujících pravidelně na dálku je větší pravděpodobnost, že budou trpět stresem souvisejícím s prací nebo poruchami spánku, stresem a problémy vyvolanými expozicí světla z digitální obrazovky. K dalším dopadům na zdraví pracovníků na dálku a „vysoce mobilních“ pracovníků patří bolesti hlavy, oční únava, únava, úzkost a muskuloskeletální poruchy. Pravidelná práce z domova si podle poslanců může vybrat svou daň na fyzickém stavu pracovníků, jelikož pracovní místa vytvořená účelově doma a laptopy a další elektronické vybavení nemusejí splňovat ergonomické normy.
Poslanci k tomu zdůrazňují, že právo pracovníků odpojit se je klíčové pro ochranu jejich fyzického a duševního zdraví a pohody i pro jejich ochranu před psychologickými riziky. Opětovně poukázali na význam a přínosy posouzení psychosociálních rizik na úrovni soukromých i veřejných společností a zopakovali, že je důležité podporovat duševní zdraví a předcházet duševním poruchám na pracovišti, což vede k vytváření lepších podmínek pro zaměstnance i zaměstnavatele.



Návrh řešení – směrnice o právu odpojit se
Na základě uvedených skutečností poslanci EP vyzvali Komisi, aby předložila návrh směrnice Unie o minimálních normách a podmínkách práce z domova s cílem zajistit, aby pracovníci mohli své právo odpojit se účinně uplatňovat, a upravit využívání stávajících a nových digitálních nástrojů k pracovním účelům. Legislativní rámec by měl také zajistit, že tento druh práce nebude mít dopad na podmínky zaměstnávání pracovníků na dálku.
Pokud jde o vlastní obsah práva odpojit se, mělo by umožnit pracovníkům nevykonávat úkoly, činnosti a elektronickou komunikaci související s prací, např. vést telefonní hovory nebo psát e-maily a jiné zprávy, mimo pracovní dobu, včetně doby na odpočinek, úředních svátků a každoroční dovolené, mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dalších druhů dovolené, aniž by jim za to hrozily jakékoli negativní důsledky. Pracovníkům by měla být zachovávána autonomie a pružnost a dodržována časová suverenita, podle níž musí mít pracovníci možnost rozvrhnout si svou pracovní dobu v souladu se svými osobními povinnostmi, zejména povinnostmi péče o děti nebo nemocné členy rodiny. Poslanci dále zdůraznili, že zvýšení konektivity na pracovišti by nemělo vést k žádné diskriminaci nebo negativním důsledkům, pokud jde o nábor nebo kariérní postup.
V návaznosti na pokrok v oblasti nových technologických možností, jako je umělá inteligence poslanci upozornili, že by to nemělo vést k odlidštěnému využívání digitálních nástrojů ani vyvolávat obavy, pokud jde o ochranu soukromí a nepřiměřené a nezákonné shromažďování osobních údajů a sledování a monitorování pracovníků. Nové formy pracovišť a nástroje pro sledování pracovní výkonnosti, které společnostem umožňují, aby ve velkém rozsahu kontrolovaly činnost pracovníků, by neměly být vnímány jako příležitost k provádění systematického dohledu nad zaměstnanci.
Poslanci proto současně vyzvali sociální partnery a orgány dozoru pro ochranu údajů, aby zajistili, že veškeré nástroje pro sledování pracovníků budou používány pouze tehdy, bude-li to nezbytné a přiměřené, a aby zajistili právo zaměstnanců na soukromí a na sebeurčení při jejich práci. Pokud mají zaměstnanci možnost využívat komunikační služby poskytované zaměstnavatelem k soukromým účelům, nemá zaměstnavatel právo na přístup k metadatům o komunikaci nebo k jejímu obsahu a pracovníci musí být vyškoleni a informováni o zpracování jejich údajů. Připomněli přitom, že v pracovních vztazích nelze souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů obvykle považovat za svobodný, a tudíž není platný, jelikož mezi subjektem údajů (zaměstnancem) a jejich správcem (zaměstnavatelem) existuje jasná nerovnováha sil.
Závěrem poslanci zdůraznili, že zaměstnavatelé by neměli vyžadovat, aby pracovníci byli přímo či nepřímo k dispozici nebo dosažitelní mimo jejich pracovní dobu, a že by spolupracovníci neměli kontaktovat své kolegy pro pracovní účely mimo dohodnutou pracovní dobu. Připomněli, že doba, po kterou je pracovník pro zaměstnavatele k dispozici nebo dosažitelný, se považuje za pracovní dobu.
Vzhledem k měnící se povaze světa práce je podle poslanců čím dál tím více potřebné, aby byli pracovníci plně informováni o svých pracovních podmínkách s ohledem na uplatňování práva odpojit se, k čemuž by mělo docházet včas a písemnou nebo digitální formou, k níž mají pracovníci snadný přístup. Zaměstnavatelé musí pracovníkům poskytovat dostatečné informace, včetně písemného prohlášení, o jejich právu odpojit se, konkrétně alespoň o praktických ujednáních týkajících se vypnutí digitálních nástrojů používaných k pracovním účelům, včetně veškerých monitorovacích nástrojů nebo nástrojů dohledu souvisejících s prací, o způsobu, jakým je pracovní doba zaznamenávána, zdravotních a bezpečnostních posouzeních zaměstnavatele a o opatřeních na ochranu pracovníků před nepříznivým zacházením a pro uplatňování práva na nápravu.
Závěrem Evropský parlament vyzval Komisi, aby zahrnula právo odpojit se do své nové strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a aby v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci výslovně vypracovala nová psychosociální opatření a činnosti. Požádal také Komisi, aby podle doporučení uvedených v příloze k tomuto usnesení předložila návrh aktu o právu odpojit se.

 
Publikováno: 23. 3. 2021 | Počet zobrazení: 123 článek mě zaujal 13
Zaujal Vás tento článek?
Ano