Rosler MURR2 Schunk

Evropská energetika se mění, ne však rovnoměrně

V EU se za poslední pololetí poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv.

 

Z nové zprávy klimatického think tanku Ember vyplývá, že v první polovině roku 2020 jde na konto OZE v 27 zemích EU plných 40 % vyprodukované elektrické energie, zatímco uhlí, plyn a ropa se podílely celkově 34 %. Před devíti lety přitom fosilní paliva vyráběly v Unii dvakrát více energie než obnovitelné zdroje.

Do vedení nastupují OZE
Jak konstatuje Dave Jones, hlavní analytik společnosti Ember, náskok OZE při výrobě elektřiny před fosilními palivy se dal předpokládat, protože z větrné a solární energie se vyrobilo už loni více elektřiny než z uhlí, a Covid-19 tento vývoj 7% snížením poptávky po elektřině ještě urychlil. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny stoupá každým rokem a trend bude podle něj pokračovat, i když pandemie letos výrazně zpomalila výstavbu nových větrných a solárních zařízení. Nicméně, ačkoli se podíl větrné a solární energie zvýšil, stále ne na úroveň, kterou potřebuje EU, aby splnila své cíle v oblasti snižování emisí.
„Pro snížení emisí o 55 % do roku 2030 je třeba, aby se v příští dekádě vyrobilo dvakrát až třikrát více větrné energie než za poslední desetiletí," konstatuje analytik.
Zatímco poptávka po elektřině v EU v důsledku pandemie klesla, výroba z OZE naopak vzrostla (o 11 %), a to hlavně díky příznivým podmínkám během mírného a větrného začátku roku a provozu nových zařízení, která vyrobila pětinu (21 %) evropské energie, což představuje dosavadní rekord. V Dánsku bylo dokonce 64 % elektřiny vyrobeno z větru a sluneční energie, v Irsku polovina (49 %) a v Německu 42 %. I ve Velké Británii loni podíl „zelené“ energie poprvé předstihl výrobu z fosilních zdrojů a země více než 20 dnů vyráběla elektřinu zcela bez využití uhlí.

Zájem o uhlí a plyn slábne
Zhruba o pětinu (o 18 %) se snížila výroba energie z fosilních paliv, a to zejména z uhlí. Ta klesla v každé zemi, ale v některých unijních státech extrémně – např. v Portugalsku o rekordních 95 % (takže země s uhlím skončí definitivně už příští rok, o dva roky dříve, než bylo plánováno), ve Španělsku výroba uhlí klesla o 58 %. Celkově se výroba energie v uhelných elektrárnách snížila o třetinu (32 %), když výroba černého uhlí klesla o 34 % a hnědouhelné elektrárny vyrobily o 29 % méně, 6% pokles zaznamenala i výroba z plynu, která klesla v 11 zemích EU (nejvýrazněji ve Španělsku a v Itálii).
Transformace energetiky, resp. odklon od fosilních zdrojů neprobíhá však v rámci Unie vyrovnaně. Zatímco poptávka po uhlí se nejvýrazněji snížila v Německu, Polsko poprvé vyrobilo více elektřiny z uhlí než Německo a stejné množství jako ostatních 25 členských států dohromady. Polsko, které je nyní největším evropským producentem uhlí (ČR je na třetím místě) a jehož ekonomika je na uhlí silně závislá, nemá časový harmonogram pro jeho postupné vyřazování a stále se nezavázalo k cíli uhlíkové neutrality EU do roku 2050.

 
Publikováno: 11. 9. 2020 | Počet zobrazení: 177 článek mě zaujal 34
Zaujal Vás tento článek?
Ano