Rosler MURR2 Schunk

Technologie pomáhá nahlédnout do hlubin věků

Moderní metody umožňují odhalovat záhady, jejichž kořeny tkví staletí či dokonce tisíciletí v minulosti. Příkladem může být nasazení NDT v případě starověkých památek.

 

Objev hrobky faraona Tutanchamona v roce 1922 přinesl i několik záhad, z nichž jednu se nedávno podařilo definitivně vyřešit – pomocí NDT. Mezi předměty uloženými v hrobce se našla i dvojice ozdobných dýk – jedna se zlatou a druhá se železnou čepelí. Protože železo bylo ve starém Egyptě vzácností, zajímal vědce původ této čepele, avšak tehdejší prostředky umožňující její analýzu by vyžadovaly odebrání vzorku, a tím i poničení historického artefaktu. Dýka proto čekala v Egyptském muzeu, až bude k dispozici vhodný způsob nedestruktivní analýzy.

Dýka s „čepelí z počátků času“
Už dřívější vyšetření prováděná v 70. a 90. letech sondovala možnost, že čepel pochází z meteoritu. Později tým italských a egyptských vědců využil nové technologie NDT, známé jako přenosná rentgenová fluorescenční spektrometrie, a podle jejich zjištění zveřejněných v časopise Meteority and Planetary Science je složení čepele ze železa, niklu a kobaltu, což podle nich silně naznačuje mimozemský původ. Výzkumníci z univerzit v Miláně a v Pise a Egyptského muzea v Káhiře provedli novou studii, která porovnávala železo čepele s 11 meteority, jež spadaly do okruhu 2 tis. km kolem pyramidy. Čepel vyrobená převážně ze železa, 10,8 % niklu a 0,58 % kobaltu odpovídala meteoritu známému jako Kharga, objeveného v roce 2000 poblíž přístavního města Marsa Matruh zhruba 240 km od Alexandrie. Je tak více než pravděpodobné, že právě z jeho úlomku je vytvořena i vzácná faraonova dýka. Samotné vědce však překvapilo výsledné složení, které jasně poukazuje na to, že okrasná dýka pochází z materiálu jednoho z nejstarších objektů ve Sluneční soustavě – její čepel tvoří směs prvků právě v takovém poměru, který se v pozemském železe nevyskytuje, zato je charakteristický právě pro meteority z prvopočátku Sluneční soustavy.

CT a RTG oživují mumie
K dalším oblastem, v nichž se v archeologických výzkumech uplatňuje NDT, patří počítačová tomografie (CT) a rentgen (RTG), které umožňují nahlédnout dovnitř objektů bez poškození jejich obalů. To se stalo cenným při výzkumu staroegyptských mumií, dokonce pomohly rekonstruovat podobu těchto osob za jejich života.
Prohlídky pomocí CT a RTG dokážou najít nejen nejrůznější objekty (např. amulety, šperky apod.) zavinuté ve vrstvách, jimiž je mumie obtočena, ale vědcům umožnily odhalit na egyptských mumiích v roce 2017 i nejstarší známé případy rakoviny prsu a mnohočetného myelomu (nádorové onemocnění krve).
Poprvé vědci nahlédli dovnitř mumie pomocí CT skenu již v roce 1977, tzn. pouhé dva roky poté, co byla technologie počítačového tomografického skenování vyvinuta pro lékařské zobrazování. Byla aplikována na egyptskou mumii Nakht z Royal Ontario Museum, aby vědci mohli prozkoumat její mozek. Následující rok už bylo provedeno i první celotělové CT skenování mumie.
CT zobrazení vědci nedávno doplnili o další techniku pomocí nového 3D skeneru firmy Artec 3D. Zatímco CT skener lépe proniká pod povrch obalu mumie a odhaluje, jak vypadala i uvnitř, ruční optický 3D skener je schopen skenovat barevně a zachytit detaily, které klasické CT vyšetření a rentgen není schopen rozeznat a hlavně zobrazit. Kombinace výsledků obou skenů a jejich propojení do jednoho datového souboru pomocí softwaru firmy Volume Graphics umožnilo vytvořit detailní 3D model – přesnou digitální kopii mumie – v tomto případě asi 8leté egyptské holčičky z Rosenkruciánského egyptského muzea v kalifornském San Jose. Analýza prováděná touto technikou může mít rozsáhlé využití – technologii půjde aplikovat nejen ve vědě (v archeologii, paleontologii, biologii, geologii apod.), ale i v průmyslové výrobě – např. když bude potřeba optické vlastnosti objektu spojit s vlastnostmi uvnitř něj.
A nemusí jít jen o starověké artefakty. Pomocí CT skenu pořízeného před třemi lety téměř 270 let staré mumie se podařilo zrekonstruovat podobu barona Františka Trencka, který kvůli tomu na čas opustil místo svého posledního odpočinku v brněnské hrobce Kapucínů. Povedlo se zjistit, jak slavný vojenský velitel z poloviny 18. století vypadal.

Od Cheopsovy pyramidy po města skrytá v džungli
NDT hraje významnou roli i v dalším případu tajemství říše faraonů. Poslední výzkum slavné Cheopsovy pyramidy ukázal, že tento 4500 let starý grandiózní objekt, řazený mezi sedm starověkých divů světa, je ještě mnohem tajemnější, vykazuje totiž výrazné termální anomálie. Když archeologové studovali pyramidu termálními skeny, zjistili nejméně na třech místech teplejší místa. Jedna anomálie v jižní části základny pyramidy je výjimečně velká. Další anomálie byly nalezeny v horní polovině pyramidy.
Vědci anomálie několikrát prověřovali, aby eliminovali vliv vnějších faktorů, měřili termálními skeny pyramidu několikrát denně v nejrůznějších denních i nočních hodinách. Výsledky jednoznačně potvrdily neznámý zdroj tepla uvnitř pyramidy. „První řada kamenů v pyramidě je úplně stejná, ale uvnitř je nepravidelnost. Podle všeho je mezi nimi úzký průchod, ale co je za ním?“ komentoval anomálii egyptolog Mamhoud el-Dematy, a vyzval vědce, aby pomohli najít způsob dalšího výzkumu.
Nové technologie z oblasti NDT v podobě laserového skenování, lidaru či termografie nebo tzv. zemních radarů (georadarů vidící pod povrch) sehrály významnou roli i při objevech řady archeologických lokalit, které byly dosud skryty pod úrovní terénu nebo hustým porostem džungle, ale objevily se např. na záznamech z leteckého snímkování. Příkladem mohou být třeba dosud neznámá sídliště starých Mayů a dalších předkolumbovských kultur na Yucatánském poloostrově, pohřbených v pralesích Střední Ameriky, khmerských měst v Kambodži apod. Na jihu Mexika objevil LiDAR pozůstatky monumentálního komplexu Aguada Fénix z období asi 1000–800 let př. n. l., zatím nejrozsáhlejší mayské struktury, jaká byla kdy nalezena. K objevu došlo přitom paradoxně v obydlené, džunglí nepokryté oblasti, jenže jde o místo, které je příliš rozlehlé a ploché, takže jej až dosud nikdo neodhalil.

 
Publikováno: 11. 9. 2020 | Počet zobrazení: 187 článek mě zaujal 39
Zaujal Vás tento článek?
Ano