Rosler MURR2 Schunk

Logistika v praxi: od čárových kódů po vysokozdvižné vozíky

V dnešním globalizovaném světě je vše založeno na přesném načasování nejrůznějších procesů, dodávek, služeb atd., jejichž společným jmenovatelem je jeden pojem: logistika.  

 

Logistika je charakterizována jako „organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. Jde o  rozmístění zdrojů v čase a strategické řízení celého dodavatelského řetězce. Suchá definice však nevystihuje celý obsahový komplex, který pojem logistika představuje, rozsah potřebné infrastruktury, vazeb a návazností na další průmyslové segmenty a obory.

Odvěký závod s časem
Logistické problémy řešili lidé od nepaměti – ať už to bylo zásobování římských legií ve starověkém světě, zajištění objevitelských výprav a zásobování vzdálených provincií v koloniální éře či chod obuvnického impéria firmy Baťa, nebo třeba zajištění rozsáhlých vojenských operací. Rozhodujícími faktory byly vždy čas a synchronizace lidí a techniky. Nová doba a technické možnosti, které nabízejí moderní technologie však pozvedly logistiku na dosud nevídanou úroveň, o níž se našim předchůdcům ani nesnilo a umožnily vytvářet celé složité komplexní systémy zahrnující celý svět. Komunikační technologie dokáží spojit zvukem i obrazem v reálném čase místa a partnery třeba i na opačných koncích zeměkoule. Nové dopravní prostředky zkrátily časy dodávek, počítače, senzory, čtečky a zobrazovací systémy vnesly řád do skladů a zásobování, vznikla řešení umožňující automaticky obsluhovat složité velkosklady prakticky bez zásahu lidské ruky.
Společným jmenovatelem moderní logistiky je především uplatnění výpočetní techniky, podnikových informačních systémů a komunikačních technologií. Bez nich by už dnes provoz a efektivní řízení rozsáhlých logistických komplexů a orientace v obřích skladových areálech s tisícovkami nejrůznějších položek nebyl ani myslitelný.
Klíčovou roli zde hrají sofistikované informační systémy, umožňující rychle a přesně analyzovat velké množství informací, a na jejich základě potom navrhnout (či automaticky zvolit a provést) nejvhodnější řešení odpovídající dané situaci. O přísun těchto dat, bez nichž by sebedokonalejší počítačový systém byl k ničemu, se starají senzory umístěné ve skaldech, ve vozidlech a manipulační technice a také přímo na zboží, které je identifikováno standardizovaným způsobem – obvykle čárové kódy nebo modernější bezdrátové RFID tagy obsahující potřebné informace o příslušné položce.

Technika na kolech
Obecně asi nejznámější skupinu technologických vymožeností v logistice představují  telematické a lokalizační systémy od navigací až po sledování pohybu vozidel a různých provozních parametrů jako např. tracking (sledování aktuální pozice) a monitoring (umožňující už také číst data ze sběrnic ve vozech). Typickým rysem je sběr a zpracovávání nejrůznějších dat ze senzorů, a řešení umožňující komunikaci s řidiči či obsluhou manipulační techniky apod. Nacházejí využití v oboru označovaném jako Fleet Management, který se však neomezuje zdaleka jen na tyto systémy, ale zahrnuje celé skupiny informačních technologií a řadu dalších navzájem souvisejících subsystémů.
Specifickou oblastí sui generis, která je s logistikou dnes už neoddělitelně propojena jsou podnikové flotily, vozové parky zahrnující však nejen početné skupiny automobilů, ale i široké spektrum manipulační techniky vysokozdvižnými či paletovými vozíky počínaje a automatizovanými robotickými systémy konče. Právě na nich, a jejich správném nasazení, závisí bezproblémový přesun zboží a jeho dopravu na místo určení.
Pro moderní soudobá fleetová řešení je proto charakteristickým trendem tzv. fleet controlling, neboli propojování různých informačních systémů do jednoho celku (např. ERP s logistickým softwarem, se systémem pro logistickou optimalizaci tras, s fakturačními systémy se vzájemnou datovou výměnou atd.), napojení na různé analytické predikční a plánovací mechanismy. A samozřejmě dnes jeden z nejvýznamnějších prvků: fuel management - několikastupňová kontrola spotřeby pohonných hmot.

Novinky přinášejí efekt, ale prosazují se zvolna
Ale i když moderní technologie dnes nabízejí netušené možnosti, jejich nasazování není ještě zdaleka tak rychlé, jak si vizionáři a průkopníci (a hlavně jejich výrobci a dodavatelé) představovali. Důvodů je celá řada – od cenových (jde o investičně náročné projekty), přes problémy, které sebou nese složitost samotné logistické infrastruktury (systémy jsou často vzájemně propojené a úzce provázané a úpravy byť jen části z nich představují velmi náročnou záležitost), až po prostou setrvačnost – firmy mají často tendence spoléhat spíše na již fungující a osvědčené řešení, než na nepříliš rozšířené a v provozu vyzkoušené novinky, byť s lákavou perspektivou. Potvrzují to i zkušenosti dodavatelů logistických řešení: dominují stále čárové kódy či jejich modernější varianty (QR a matricové kódy), které většina firem považuje za postačující, zatímco technologicky vyspělejší RFID čipy, nabízející i větší a zajímavější možnosti, se zatím prosazují relativně pomalu. Nicméně tam, kde již našly uplatnění, mohou tyto technologie poskytnout svým uživatelům významnou konkurenční výhodu – např. možnost sledování pohybu zboží v prakticky reálném čase, možnost zaznamenávání řady různých doplňkových informací apod. A to bude zřejmě časem i rozhodujícím důvodem k tomu, že na vozidlech a manipulační technice se začnou jako běžné vybavení objevovat bezkontaktní snímače a RFID čtečky, počítače umožňující sběr, předávání a vyhodnocování dat v reálném čase apod., které jsou dnes spíše řídkým jevem. Nicméně zkušenosti těch, kteří již k jejich nasazení přistoupili, vypovídají většinou o poměrně výrazném vzestupu efektivity skladového hospodářství, či dalších parametrů, které mají přímý vliv na ekonomické výsledky. Rychlejší přístup ke klíčovým informacím, ale často až na velmi detailní úroveň umožňuje plynulejší provoz, ale také plánování zdrojů (lidí i techniky) a jejich optimální využití – což jsou základní principy, na nichž logistika funguje. Tedy nejen zjištěni jak jsou na tom skladové zásoby pokud jde o určitou konkrétní položku, zda je potřeba doplnit, či připravit k expedici, aby byl dodržen časový harmonogram dodání k zákazníkovi, ale i jaké dopravní prostředky jsou pro tento účel k dispozici, a který z nich, či jaká jejich kombinace bude nejvhodnější.

Od Caesara po dnešní armádu
Předchůdci novodobých logistiků byli vojáci. Pro moderní logistiku v pojetí jakém ji známe dnes, byla klíčovou etapou hlavně léta posledních světových válek, kdy bylo potřeba v krátkém časovém úseku zajistit přesuny obrovského počtu lidí, techniky a zásob. Některé prvky se pak uplatnily i v civilní sféře. Na rozdíl od vojenské logistiky ve válečných časech, která má oproti civilní logistice možnost direktivního soustředění obrovského potenciálu, bez ohledu na ekonomická či jiná hlediska, musí však běžná logistika řešit situaci jinými prostředky. Nicméně i vojáci se už snaží být  ekonomicky efektivní a tak se i v armádě stále více prosazují „civilní“ kritéria.
 

 

 
Publikováno: 5. 1. 2012 | Počet zobrazení: 2708 článek mě zaujal 507
Zaujal Vás tento článek?
Ano