asseco Aimtec murr

100 let od záletu „špačka“ aneb první stíhačky Aero A-18

Před 100 lety se uskutečnil historický let první sériově vyráběné československé stíhačky Aero A-18. V dílnách firmy Aero bylo celkem vyrobeno 20 kusů těchto letadel včetně upravených speciálů pro sportovní závody.

 
První zálet „špačka“ provedl v březnu 1923 tehdejší tovární šéfpilot Aero a držitel několika leteckých rekordů Josef Novák. Po 100 letech od záletu tohoto stíhacího letounu A-18 se v současném Aero sice již nevyrábí „stíhačky“, ale opět se naplno rozběhla sériová výroba proudového českého letounu. Jde o nový cvičný letoun L-39NG, který je plnohodnotnou platformou právě pro výcvik pilotů stíhaček čtvrté a páté generace.

„Konstruktérská historie Aera čítající přes 40 strojů je velmi bohatá. Všechny generace našich konstruktérů vždy vycházely a učily se od předchozích mistrů svého řemesla. V každém našem letounu včetně nejnovějšího L-39NG se tak promítá už více než 100 let dovedností a umu desítek špičkových odborníků z české konstruktérské školy,“ uvádí Viktor Sotona, prezident a generální ředitel společnosti Aero.

Stíhačka je na světě

Stíhací letoun Aero A-18 se pyšní několika unikáty. Jde nejen o první stíhačku vyrobenou v Československu, ale rovněž jedinou sériově vyráběnou stíhačku z dílen Aero. Konstrukce A-18, za kterou stál letecký konstruktér Antonín Husník (1894-1948), vycházela z prototypů Aero Ae-02 a Aero Ae-04. První zálet Aero A-18 proběhl v březnu 1923. Světová veřejnost se s A-18 prvně seznámila na mezinárodní letecké výstavě ve švédském Göteborgu na přelomu července a srpna 2023. Ministerstvo národní obrany si objednalo od Aero 20 kusů tohoto letounu. Československému stíhacímu letectvu A-18 sloužily až do vyřazení v roce 1931.

Kde se vzala přezdívka „špaček“

Letoun Aero A-18 byl malý a vysoký. Pilotům jeho vzhled připomínal dřevěného špačka z dětské hry, která byla v té době populární. Tlučení špačků je starodávná zábava (oblíbená již v 19. století), při které se dřevěnou tyčí udeří do dřevěného polínka (špačka) a ten se tím vymrští do vzduchu.

Dvouplošník s jedním motorem

Trup dvouplošníku A-18 byl z ocelových trubek, potah byl z překližky a plátěný. Letoun měřil na délku 5,9 metru. Křídla a ocasní plochy byly dřevěné s plátěným potahem. Rozpětí křídel bylo 7,6 metru. Základní varianta A-18 byla osazena řadovým šestiválcem BMW IIIa o výkonu 185 koní. „Špaček“ měl prázdnou hmotnost 637 kg, dosahoval maximální rychlosti 229 km/h a doletu 400 kilometrů. Dostup stíhačky byl 9000 metrů se stoupavostí 13,8 metru za sekundu.

Stíhací pilot Josef Novák

Josef Novák (1893-1934) byl za první světové války stíhacím pilotem rakousko-uherských vzdušných sil (Císařské a královské letecké sbory) a měl tři potvrzené sestřely. Po válce působil jako tovární šéfpilot Aero od roku 1920 do roku 1933. Během tohoto období zalétal na 30 nových letadel Aero a uskutečnil celkem 3635 letů. Podařilo se mu také vyhrát několik rychlostních závodů a byl držitelem devíti leteckých rekordů.



Foto: Aero

Rychleji a výše

Rychlostní a výškové rekordy sbíraly upravené speciály Aero A-18b a Aero A-18c. Varianta A-18c měla dokonce ještě více vylepšený motor s výkonem až 300 koní. V roce 1923 zvítězil letoun pilotovaný Josefem Novákem v Leteckém závodu rychlostním o cenu presidenta republiky na trati o délce 200 kilometrů s průměrnou dosaženou rychlostí 230 km/h. Ten o rok později tento výkon ještě posunul a se speciálem Aero A-18c dosáhl na trati průměrné rychlosti 263 km/h. V roce 1925 se letoun Aero Ae-18 zapsal také do tabulky národních výškových rekordů. Nejprve stroj řízený Josefem Novákem dosáhl výšky 8651 metrů (21. března 1925), o pár měsíců později pak pokořil 9140 metrů.

Speciálně upravený stíhací letoun Aero A-18, se kterým Josef Novák zvítězil v rychlostním závodě o cenu presidenta republiky 7. září 1924, je vystavený v Leteckém muzeu VHÚ v pražských Kbelích. Tento rekonstruovaný letoun vznikl v Leteckých opravnách Trenčín na základě původní tovární dokumentace.
 
Publikováno: 24. 3. 2023 | Počet přečtení: 755