rosler murr Schunk

Když americké F-35, pak jedině s evropskými raketami Meteor

Oznámení o tom, že vláda ČR pověřila ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání s vládou USA o nákupu víceúčelových nadzvukových letounů F-35 Lightning II., přivítali čeští vojenští letci s ulehčením.

 
Pokud jednání dopadnou úspěšně, už po roce 2027, kdy skončí pronájem švédských letounů Gripen, začnou používat nejmodernější letadla 5. generace, o nichž odborníci tvrdí, že se stanou páteřní technologií evropské letecké obrany na celé další půlstoletí.

Předností nových F-35, o níž se tuzemská média příliš nezmiňují, je jejich kompatibilita s evropskými zbraňovými systémy. Od roku 2027 se budou tato letadla vyrábět v nejnovější verzi označené Block 4, která umožní tyto letouny standardně vyzbrojovat evropskými střelami vzduch-země Spear a především evropskými střelami vzduch-vzduch Meteor, které jsou ve své kategorii považovány za nejpokročilejší na světě.

Vysoká účinnost a revoluční pohon

Rakety Meteor z produkce evropského konsorcia MBDA patří do kategorie BVRAAM (Beyond-visual-range air-to-air missile), tedy mezi takové, které lze vypálit na protivníka za hranicí jeho dohledu. Jejich maximální dosah je 200 km, operační dosah v reálném vzdušném boji se udává v rozmezí mezi 100 až 150 kilometry při rychlosti vyšší než Mach 4. Zásluhou vylepšených sledovacích schopností zasahují s vysokou přesností pohyblivé cíle, jako jsou proudové letouny, bezpilotní letouny (UAV) a střely s plochou dráhou letu.



Samotná raketa o hmotnosti 190 kg je dlouhá 370 cm a její průměr je 178 mm. Je navržena tak, aby byla kompatibilní s kolejnicovými a katapultovacími odpalovacími systémy NATO, které patří v zemích NATO k nejrozšířenějším. K navigaci rakety Meteor využívá pilot údajů z palubní radaru propojeného s raketou synchronním datovým spojením (data-link). To mu umožňuje mít neustále dokonalý přehled nejen o letové dráze rakety a aktuální poloze cíle, ale také průběžně získávat informace o stavu pohonného paliva raketového motoru a další kinematické údaje. V konečné fázi letu raketa přechází z režimu řízení prostřednictvím datové komunikace k autonomnímu navádění aktivním radarovým vyhledávačem v pásmu X, kdy se stává zbraní typu „vystřel a zapomeň“. Navádění raket také může převzít jiný letoun než nosič, ze kterého byla PLŘS Meteor odpálena.

Zničení cíle provádí vysoce tříštivá hlavice rakety s velkým rozptylem, jejíž explozi je možné naprogramovat buď na okamžik impaktu, nebo na předem určenou vzdálenost od cíle. Zóna zaručeného zásahu (No Escape Zone) rakety Meteor je bezkonkurenčně největší ze všech současných raket třídy BVRAAM a začíná již při dosažení vzdálenosti 60 km střely od cíle. Další nezanedbatelnou výhodou pro její uživatele je, že raketa je navržena jako kompletní celek, takže nevyžaduje žádnou dodatečnou montáž a údržbu bezprostředně před naložením na letadlo – nosič. Toto řešení značně snižuje celkové náklady na logistickou podporu po celou dobu její životnosti.

Nejpůsobivějším prvkem Meteoru je však nepochybně koncepce pohonu. Místo klasického raketového motoru dodávajícího veškerou potenciální energii v jednom nepřetržitém nemodulovaném cyklu hoření, používá takzvaný náporový pohon na pevné palivo, zvaný též anglicky ramjet. Jde o velice jednoduchý typ reaktivního pohonu tvořeného trubicí otevřenou na obou koncích, která se uvnitř zužuje. Za letu proudí do trubice vzduch, který se v zúžené části stlačí, zatímco je do něj dodáváno palivo. Po jeho zažehnutí spaliny tryskou unikají vysokou rychlostí ven a tím pohánějí raketu. Výhodou náporového pohonu je, že ke svému provozu nepotřebují zásoby okysličovadla. Náporový motor totiž využívá kyslík ze vzduchu, kterým raketa s náporovým pohonem právě prolétá. Meteor proto může během různých fází letu plynule regulovat výkon motoru. Součástí rakety je proto také digitální řídicí jednotka elektroniky a pohonu (EPCU), která sleduje vzdálenost k cíli a stav paliva a podle situace operativně upravuje škrticí klapku rakety.

Evropská konstrukce a nízké náklady na údržbu

Integrovaný projektový tým pro střely vzduch-vzduch s doletem za viditelnou vzdálenost (BVRAAM IPT) byl zřízen britským ministerstvem obrany, které v prosinci 2002 zadalo společnosti MBDA zakázku na návrh a vývoj rakety Meteor.

Zkušební integrace prvních prototypů raket do letounů Gripen a Rafale proběhla v roce 2004. První zkušební vypuštění raket Meteor z letounů Gripen se uskutečnilo v roce 2006 na střelnici Vidsel ve Švédsku a o šest let později byl Meteor poprvé úspěšně vypuštěn ze stíhacího letounu Eurofighter Typhoon. V současné době probíhá intenzivní přezbrojování na nové rakety u vojenského letectva zemí, které stály u zrodu systému Meteor. Do výzbroje svých stíhaček Rafale je zařazuje francouzské letectvo, Španělé si objednali prvních sto kusů raket a Britská RAF je při bojových operacích začala na svých eurofighterech používat už před třemi lety. Nejpozději do roku 2024 budou rovněž zařazeny do výzbroje nových letounů F-35 Lightning II. britských a italských vzdušných sil.



Jednou z největších deviz leteckých střel Meteor jsou velmi nízké náklady na údržbu a skladování. Konkrétně to znamená, že PLŘS Meteor dosahuje životnosti 1000 hodin v leteckém provozu (na závěsníku letadla) aniž by musela být odeslána na revizi k výrobci. Tyto nové rakety představují skvělou příležitost i pro české vojenské letectvo, a to bez ohledu na to, zda se v budoucnu rozhodne opravdu pro pořízení amerických letounů F-35 Lightning II, nebo bude pokračovat v pronájmu letounů Gripen. Střely Meteor jsou vhodné pro oba typy letounů, navíc jsou vyráběny v Evropě, takže logistická podpora ze strany výrobce by v případě pořízení českým vojenským letectvem neznamenala žádné složité logistické, celní ani licenční procedury, nezbytné u výrobců raketové výzbroje pocházející ze států mimo EU.

Česká armáda, přesněji letectvo, totiž každoročně řeší problém s přepravou raket Sidewinder, jimiž jsou nyní vyzbrojeny letouny Jas-39 Gripen, k pravidelnému servisu u amerického výrobce. Není žádným tajemstvím, že se k dopravě raket do Ameriky a zpět používají airbusy tuzemské vládní letky a taky, že to stojí spoustu peněz a je kolem toho vždy hodně administrativních procedur.



Obrovský zájem o rakety Meteor je však také v dalších zemích. Řecko, Chorvatsko, Brazílie, Katar, Indie i Saúdská Arábie plánují zařadit tyto systémy do výzbroje svého stíhacího letectva. V listopadu 2019 společnost MBDA rovněž obdržela zakázku od společnosti Korean Aerospace Industries na integraci systému Meteor BVRAAM do budoucího korejského stíhacího letounu KF-21. Letouny F-35 japonského letectva budou na základě smlouvy z roku 2014 vybaveny modifikovanými raketami Meteor s elektronikou od společnosti Mitsubishi.

V současné době se pracuje na dalších vylepšeních PLŘS Meteor, která zahrnují jak zvýšení samotného dostřelu, tak i zdokonalení a miniaturizaci naváděcích a ovládacích prvků střely.
 
Publikováno: 3. 8. 2022 | Počet přečtení: 722