murr Schunk

Investice do jádra přesáhnou 90 mld. USD

Do konce příštího roku by globální investice do jaderné energetiky mohly překročit 91 miliard USD, což je více než roční rozpočet ČR. Nejnovější analýza poradenské společnosti Rystad Energy říká, že investice do jaderné energetiky dosáhnou v roce 2022 celkové výše 45 miliard USD a 46 miliard USD v roce 2023.

 
Jaderné elektrárny jsou po vodních zdrojích celosvětově druhým největším producentem nízkouhlíkové elektřiny a vzhledem k tomu, že k úsilí o snížení emisí se připojily prakticky všechny státy světa, bude jejich role při dekarbonizaci globální energetiky růst.

K Číně, Indii a Rusku, ve kterých se už řadu let staví nejvíce nových jaderných elektráren, se podle analýzy přidají i některé evropské země. Zvláště poté, co EU uznala jádro za ekologický a tedy podporovaný zdroj elektřiny,

Dnes existující JE mají celkový výkon téměř 400 GW a produkují skoro 10 % celosvětové výroby elektřiny. V 19 zemích světa je ve výstavbě 52 reaktorů, které po dokončení budou mít instalovaný výkon asi 54 GW. Regionem s nejvyšší instalovanou kapacitou jaderných elektráren je v současnosti Evropa. Jejích provozovaných 170 reaktorů představuje téměř třetinu celosvětového výkonu. Na druhém místě je Asie se zhruba 140 jadernými reaktory v provozu, v Severní Americe, především v USA, pracuje 112 reaktorů.



Zvýšení celkové jaderné kapacity ale není podle Rystad Energy v blízké budoucnosti pravděpodobné, protože řada dosluhujících elektráren bude uzavřena a výstavba nových trvá v nejlepším případě pět let. Pokles v nejbližších letech bude způsobený uzavíráním jaderných reaktorů hlavně v USA a Francii. Stále platné je také rozhodnutí Německa uzavřít do konce tohoto roku i poslední tři tamní jaderné elektrárny, jejichž původně plánovaná životnost přitom skončí až v rozmezí let 2030 – 2036.

Při očekávaném poklesu celkového instalovaného výkonu v Evropě a USA bude podle Rystad Energy v nejbližších letech motorem jaderného růstu Asie, kde je nyní ve výstavbě 32 jaderných reaktorů s výkonem více než 30 GW elektřiny. Na špici jsou především Čína, Indie a Jižní Korea.

Čína plánuje v příštích 15 letech výstavbu nejméně 150 nových jaderných bloků s celkovými odhadovanými náklady 440 mld. USD. Pozadu není ani Indie, která podobně nutně potřebuje snížit emise z uhelných zdrojů. Loni v září Nové Dillí oznámilo cíl ztrojnásobit roční výrobu jaderné energie v příštích 10 letech. Reaktory staví také Turecko. Výstavba jaderné elektrárny Akkuyu v provincii Mersin byla zahájena v roce 2018, spuštění prvního bloku je naplánováno na příští rok. Po dokončení všech čtyř bloků má elektrárna s celkovým výkonem 4800 MW pokrýt asi 10 % turecké spotřeby elektřiny.

Analytici Rystad Energy jsou zároveň přesvědčeni, že v dlouhodobém horizontu se bude zvyšovat celková kapacita jádra i v Evropě, přičemž hlavní podíl na tom budou mít země s jasně definovanými plány jaderné expanze.

Po zařazení jaderné energie do taxonomie Evropské komise oznámila masivní investice do jádra především Francie. Prezident Emmanuel Macron mluví o renesanci francouzského jaderného průmyslu. Jeho plán zahrnuje výstavbu až 14 nových reaktorů, aby Francie mohla být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Země je na jaderné energii závislá, jádro poskytuje asi 70 % francouzské elektřiny a nízkonákladová jaderná energie je hlavním pilířem francouzské ekonomiky již od 70. let minulého století. Zadlužený a státem kontrolovaný gigant EDF však v poslední době čelí řadě zpoždění a překročení rozpočtu při výstavbě nových jaderných elektrárny hlavně ve Francii a Británii a problémům s korozí v některých svých stárnoucích reaktorech. Macron i přesto začátkem února potvrdil výstavbu nejméně šesti nových reaktorů EDF do roku 2050 s opcí na dalších osm zařízení.



Jaderný program oznámilo i Polsko, které se v energetice snaží, podobně jako Indie, vymanit z velké závislosti na uhlí. První reaktor chce mít v provozu od roku 2033 a vláda údajně zvažuje také podíl v plánované jaderné elektrárně Visaginas v Litvě. V loňském roce vstoupilo do jaderného klubu Bělorusko, kde Rosatom spustil poprvé mimo území Ruska první blok s reaktorem nejnovější generace VVER 1200.
 
Publikováno: 8. 3. 2022 | Počet přečtení: 347