rosler murr Schunk

Jaderné technologie pro záchranu nosorožců

Letos v polovině května byl odstartován mezinárodní projekt Rhisotope. Jde o unikátní vědecký projekt, který spojuje Jihoafrickou republiku (univerzita WITS), Rosatom (ruská korporace pro atomovou energii), Austrálii (organizace ANSTO), USA (University of Colorado), Tomskou polytechnickou univerzitu a výzkumný ústav JAFI.

 

V Jihoafrické republice žije zhruba 90 % celosvětové populace nosorožců. Mezi lety 2010 a 2019 bylo pytláky zabito přes 9600 jedinců. I přes to, že obchod s rohovinou je nelegální a zakázaný na mezinárodní úrovni, existuje řada zemí, které napomáhají tomu, aby se s rohovinou obchodovalo.

Projekt, jehož cílem je boj s vybíjením nosorožců, názorně ukazuje, jak různorodé uplatnění mají jaderné technologie. Implantování radioaktivních izotopů do rohů by mělo znesnadnit jejich pašování a tím snížit poptávku po rohovině. Odborníci plánují umístit na různá místa státních hranic přes 10 000 přístrojů pro měření radiace, které zachytí radiaci z upytlačených rohů a umožní tak odhalení pašovaného kontrabandu. Tím by se měla atraktivita pašování rohoviny výrazně snížit, a tak klesne i počet nelegálně zabíjených nosorožců.

První fáze projektu začala tím, že do rohů dvou nosorožců byly implantovány stabilní (neradioaktivní) izotopy: uhlík 13 a dusík 15. Během následujících tří měsíců budou vědci a veterináři sledovat zdravotní stav těchto nosorožců, aby podrobně analyzovali, jak se tyto prvky chovají v rohovině živých tvorů.



Ve druhé fázi vědecká komise, ve které mají zástupce všichni účastníci projektu, na základě výsledků analýz toho, zda implantované prvky neunikají do těla zvířete, rozhodne, jestli pro ně není tento zásah škodlivý. Potom proběhne za pomoci superpočítače a 3D tiskárny modelování, na základě kterého bude vybrán vhodný radionuklid a jeho množství.

Ve třetí fázi se plánuje implantace radioaktivních izotopů do rohů živých nosorožců. Pro tuto fázi bude dodavatelem zvoleného radionuklidu Rosatom.

Po dokončení vědecké práce bude možné tuto technologii rozšířit na celý africký světadíl i mimo něj. Duševní vlastnictví a programy přenosu zkušeností budou bezplatně dostupné zainteresovaným organizacím na ochranu přírody. Projekt má potenciál toho, aby byl upraven i pro další ohrožené druhy zvířat z celého světa.

„Jsme neuvěřitelně hrdí na to, že hrajeme klíčovou roli v této obdivuhodné iniciativě, která pomůže zachránit ohrožené tvory před téměř jistým vyhubením. Věříme, že věda a zejména jádro sehrají základní roli nejen při ochraně nosorožců, ale i při ochraně celé naší planety,“ uvedl generální ředitel Centra Rosatomu pro střední a jižní Afriku Ryan Collyer.

 
Publikováno: 27. 5. 2021 | Počet přečtení: 286