murr Schunk

Jádro a blockchain

Když se mluví o jaderné energetice a inovacích v oblasti informačních technologií, zpravidla se zdá, že jde o dva odlišné světy. Jak se ale ukazuje, tak s blockchainem jde jádro poměrně dobře dohromady.

 
Jaderná elektrárna používá při svém provozu moderní technologie. Například systémy kontroly a řízení patří mezi ty nejmodernější, se kterými se dá ve světě setkat. Ty nejdůležitější součásti jaderné elektrárny navždy zůstanou izolovány od světa na svém malém ostrůvku. To ale znamená, že myšlenky Průmyslu 4.0 jaderná energetika využije jen v omezené míře.

Blockchain je inovativní technologií, která se stala neodmyslitelnou součástí moderního byznysu. Nejčastější využití nachází v administrativě a správě dokumentace. Je to pochopitelné, protože jde o digitální seznam zápisů, který je chráněn kryptografií. Informace jsou rozděleny do částí, kterým se říká bloky. Každý blok v řetězci obsahuje kryptografický hash předchozího bloku a to spolehlivě spojuje bloky navzájem, což dělá blockchainy mimořádně složitými a zabraňuje jejich změnám po přidání nového bloku. Tento způsob chránění a výměny dokumentů (dohody, smlouvy, různé zápisy, stavy balíků a zboží atd.) zabraňuje jakékoliv úpravě a změnám chráněných údajů a dává přesnou informaci o tom, co se s údaji dělo a kdy.

Dalším použitím této technologie je řízení řetězců dodávek a kontrol kvality, napří. u produktů, které musejí nejdříve urazit dlouhou cestu, než se dostanou na pulty obchodů. Technologie umožňuje sledovat a zachytit každý pohyb produktu na cestě od výrobce a identifikovat problémy během několika sekund.

Schopnosti blockchainu strukturovat velké databáze údajů, společně s rychlostí, přesností a bezpečností výměny informací mezi několika databázemi umožňují uplatnit tuto technologii v oblastech, jako letectví a bankovní sektor, kde je vyžadována rychlá vzájemná koordinace institucí.

Pro pochopení plného potenciálu blockchainu je ale nutné znát jeho přednosti i nedostatky. Jedním z nedostatků, který patří k těm snadno představitelným, je energetická náročnost. Jak se záznamy v blockchainu na sebe nabalují, roste, a to poměrně dost výrazně, nezbytný výpočetní výkon i trvání jednotlivých výpočtů.

Co pro blockchain znamená jádro?

A tím se vlastně dostáváme k propojení blockchainu a jaderné energetiky, která poskytuje stabilní dodávky levné elektřiny. Toho využívá největší ruské datové centrum, které leží jen půl kilometru od Kalininské jaderné elektrárny. V datovém centru Kalininskij je 4600 skříní pro výpočetní techniku a v souhrnu dosahuje výkonu 48 MW. To představuje 10 % výkonu všech ruských datových center, takže jde o nejvýkonnější centrum v Rusku.

Vlastníkem tohoto centra je společnost Rosenergoatom (součást Rosatomu), která provozuje i blízkou jadernou elektrárnu. Všechny zásady fyzického i kybernetického zabezpečení jaderného průmyslu platí pro datová centra Koncernu Rosenergoatom. S elektrárnou je propojeno přímým elektrickým vedením, díky kterému má garantovanou stabilní dodávku elektřiny za výhodnou cenu. Jaderná energetika se totiž vyznačuje nízkou cenou elektřiny.

Klient však nesrovnává jen cenu elektřiny v jednom datovém centru oproti jinému a zajímá se i o kvalitu a cenu poskytovaných služeb. Je velmi důležité zákazníkovi jak ze státního, tak z komerčního sektoru nabídnout správnou cenu. Datová centra Koncernu Rosenergoatom nekonkurují jen v oblasti „nejnižší ceny“ na trhu, ačkoliv cena elektřiny představuje hlavní složku jakéhokoliv datového centra.



Datové centrum Kalininskij poskytuje všechny typy cloudových služeb a služby rozmístění zařízení na různých místech chráněných jak fyzicky, tak formou rezervního napájení. Co se týče infrastrukturních lokalit, zákazníci mají dostupnou profesionální podporu od provozní služby, která zajišťuje provozuschopnost informačních technologií Kalininské elektrárny a datového centra Kalininskij. Korporátní zákazníci mají možnost si vybrat nejvhodnější režim práce zařízení a stanovit podmínky spolupráce s infrastrukturní lokalitou pomocí transparentní smlouvy na poskytování služeb.

Kontejnerové datacentrum

Na zákazníky z oblasti blockchainu, renderování videí a dalších aplikací, které mají extrémní náročnost na výpočetní výkon, cílí tzv. infrastrukturní lokalita Kalininskaja. Jde o datové centrum o maximálním výkonu 32 MW. Nejvýraznějším rozdílem oproti datacentru Kalininskij je to, že zákazník umístí svou výkonnou výpočetní techniku do kontejnerů, které jsou vytvořeny na základě standardních 40stopých námořních kontejnerů a vybaveny podle norem požární ochrany přijatých Rosenergoatomem.

Kontejnerové datacentrum má menší náklady na zásobování elektrickou energií, protože nezahrnuje tolik systémů rezervního napájení jako datacentrum Kalininskij, kde zákazníci požadují, aby nedocházelo k výpadkům napájení. Nízká cena elektřiny je pro výpočetně náročné zákazníky zásadní. Zatímco v případě míst pro těžbu kryptoměn tvoří cena elektřiny 80 % nákladů na pronájem, v nákladech na poskytování služeb v datacentru Kalininskij hraje cena elektřiny jen 40% podíl. V budoucnu chce Rosenergoatom jít s cenou služeb datacenter ještě níže a plánuje stavbu nových infrastrukturních lokalit v odlehlejších oblastech Ruské federace.

Jedno kontejnerové centrum má vzniknout na severu u Murmansku v sousedství Kolské jaderné elektrárny, další potom vedle ruských podniků jaderného průmyslu SCHK (recyklace použitého jaderného paliva) a AECHK (obohacování uranu pro výrobu paliva pro jaderné elektrárny, oba podniky patří do struktury Rosatomu). V těchto oblastech je totiž elektřina levnější než v centrálních regionech Ruska a v dnešní době už nezáleží na tom, kde fyzicky probíhají výpočty.

K výhodám těchto oblastí patří kromě ceny elektřiny i přírodní podmínky. Datová centra totiž elektřinu spotřebovávají především na chlazení výpočetní techniky, takže v oblastech s nižší průměrnou teplotou bude chlazení účinnější a spotřebuje méně energie.

I další datacentra mají ležet v sousedství jaderných reaktorů, které zásobují okolí elektřinou, což je důležité z hlediska životního prostředí. Velká datacentra mají totiž spotřebu elektřinu srovnatelnou s velkými městy. Když v roce 2011 postavil Facebook své první datové centrum v Crook County v americkém státě Oregon, zdvojnásobil spotřebu celého regionu (Facebook zde v té době spotřebovával 28 MW a celý region před jeho příchodem spotřebovával 30 MW). Výhodou jádra je to, že elektřinu vyrábí bezemisně.



Rosenergoatom se s využitím kontejnerového centra Kalininskaja obrátil v první řadě na firmy podnikající v oblasti blockchainu. Centrum bylo uvedeno do provozu v prosinci 2019 a už v květnu 2020 do něj umístily svou výpočetní techniku společnosti Greenminer (Bělorusko) a Intellion (Rusko). V současnosti je kontejnerové centrum z větší části zaplněno a do konce roku se očekává, že bude plné.
 
Publikováno: 16. 11. 2020 | Počet přečtení: 227