MURR2 Schunk

ISS slaví 20. výročí na orbitu

Krouží nad našimi hlavami už celé dvě dekády – a za jasných nocí ji dokonce občas můžete s dobrýma očima (nebo dalekohledem) i zahlédnout – řeč je o mezinárodní kosmické stanici ISS, která právě nyní oslavila své 20. narozeniny.

 
Na podzim 31. října roku 2000 odstartovala z kosmodromu Bajkonur loď Sojuz, která vynesla na oběžnou dráhu země modul, jež se stal základem pro vybudování ambiciózního projektu, známého dnes pod názvem Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

K modulu postupně přibývaly další, které se k ISS připojovaly – do kosmu je vynášely ruské rakety Proton a americké raketoplány. Kolem naší planety tak krouží nepřetržitě už celých 20 let a lidé od té doby tento kosmický komplex nikdy neopustili. Jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejdražších projektů v historii lidstva, na kterém se podílí řada zemí prostřednictvím pěti národních a nadnárodních kosmických agentur – americké NASA, ruského Roskosmosu, evropské ESA, japonské JAXA a kanadské CSA.

ISS obíhá Zemi ve výšce zhruba 400 km a jeden oblet planety ji zabere necelých 40 minut (přesněji Stanice je umístěna na oběžné dráze ve výšce kolem 400 km, a Zemi oběhne při své konstantní rychlosti ca 28 tis. km/h za necelých 93 minut. ISS se skládá z přetlakovaných obytných a laboratorních výzkumných modulů, konstrukčních vazníků, fotovoltaických solárních polí, tepelných radiátorů, dokovacích portů, experimentálních systémů a robotických ramen. V současné konfiguraci má celý vesmírný komplex o rozměrech 108 x 20 x 73 m (z čehož téměř 400 (konkrétně 388) m3 připadá na prostory obývané a využívané astronauty jako základní obytný objem stanice. Posádky (obvykle dvou- až šestičlenné) fungují v půlročních turnusech, někteří astronauti na ní pobývali i vícekrát.



V roce 2016 se stal součástí konfigurace ISS i první experimentální nafukovací kosmický habitat firmy Bigelow Aerospace.

Během dvou dekád své existence se na ISS vystřídalo 241 osob z 19 různých zemí – včetně tzv. kosmických turistů – a také český Krteček, populární figurka z dětských seriálů Zdeňka Millera, kterou na ISS dopravil astronaut s českými kořeny Andrew Feustel. Česko se tak musí spokojit s tím, že vyslalo svého občana do vesmíru jako třetí země na světě.

Zatím nejvíce času na ISS strávil ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin – během pěti misí celkem 673 dní, jen zhruba o týden méně pak americká astronautka Peggy Whitsonová (665 dní), rekordmany v nepřetržitém pobytu jsou pak Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornijenko, kteří na ISS pracovali nepřetržitě přes rok (340 dní). Za ženy drží rekord v souvislém pobytu s dobou jen o zhruba dva týdny kratší americká astronautka Christina Kochová (na oběžné dráze strávila nepřetržitě 328 dnů), která také s Jessikou Meirovou provedla jako vůbec první čistě ženský tým několikahodinové pracovní výstupy do otevřeného kosmu.

Posádky na ISS dopravovaly zatím ruské kosmické lodě a nějaký čas i americké raketoplány, letos poprvé přivezla na ISS posádku soukromá kosmická loď Dragon americké firmy SpaceX. Ta se bude nyní rovněž podílet na zásobování ISS, které zajišťují nákladní kosmické lodě různých zemí a agentur, včetně soukromých – ruské Progressy, japonská HTV-6, nákladní loď Cygnus soukromé společnosti Orbital ATK a do zásobováni ISS se v minulých letech zapojily i americké raketoplány a lodě ATV Evropské kosmické agentury ESA.



Pohled z modulu Coupole – takhle je vidět Země z ISS.


Za roky, kdy ISS funguje v kosmu, na ní proběhla řada důležitých vědeckých experimentů, mnoho z nich v rámci mezinárodních projektů. I když původní životnost stanice počítala s horizontem roku 2016, prokazuje vědcům natolik cenné služby, že investice do ní se vyplácejí a plánovaná životnost byla postupně vícekrát prodloužena na několik dalších let – i další z plánovaných termínů vymezených rokem 2020 se posunul na rok 2024. Výhledově by ISS měla sloužit ještě dalších 10 let.
 
Publikováno: 5. 11. 2020 | Počet přečtení: 429