its murr Schunk

Vyřazování nejstaršího rychlého reaktoru

V Kazachstánu pomůže Rosatom s vyřazováním reaktoru BN-350 z provozu, jelikož jde o nejstarší rychlý reaktor chlazený sodíkem, který měl průmyslový výkon a dodával energii do sítě.

 

O vyřazování, které má být rozvrženo do tří etap, informovala 24. července ruská informační agentura RIA Novosti. V prvních deseti letech bude reaktor připraven na dlouhodobé bezpečné uchovávání. To potrvá dalších 50 let, kdy bude klesat radioaktivita komponent. Na závěr bude provedena částečná, nebo úplná demontáž vybavení elektrárny a bourání budov.

Reaktor BN-350 leží u města Aktau na západním břehu Kaspického moře a patří do Mangistauského jaderného energetického kombinátu. Spuštěn byl v roce 1973 a stal se tak prvním sodíkovým reaktorem většího výkonu, který mohl být energeticky využíván. Jeho potenciální elektrický výkon 350 MWe byl rozdělen, tak že 150 MWe šlo na produkci elektřiny a zbytek využívala přidružená stanice na odsolování a úpravu vody. Reaktor byl trvale odstaven v roce 1999.

Byl prvním v sérii energetických sodíkových reaktorů ruské konstrukce. Ta pokračovala v roce 1980 spuštěním reaktoru BN-600 v Bělojarské jaderné elektrárně v Rusku a v roce 2015 spuštěním reaktoru BN-800 tamtéž. Tyto reaktory využívají trochu jiný princip než klasické tepelné reaktory, které stojí i v českých Dukovanech a Temelíně. Sodíkové reaktory, jak už jejich název napovídá, používají jako chladicí látku tekutý sodík, který nezpomaluje neutrony. Díky jejich vysoké energii dochází jak k přeměně uranu 238 na plutonium 239, tak ke štěpení uranu 235 a vznikajícího plutonia 239, při kterém se uvolňuje energie využívaná k výrobě elektřiny.

Dále jsou tyto reaktory schopny „spalovat“ prvky, které vznikají během povozu v jaderném palivu. Recyklací použitého jaderného paliva a jeho použitím v rychlých reaktorech bude docházet k podstatnému snížení rizik spojených s radioaktivním odpadem, které jaderné elektrárny produkují. Pro použité jaderné palivo nebude nutné vybudovat umělé bariéry, které ho izolují desítky tisíc let od životního prostředí, ale tato doba se zkrátí na několik staletí. Navíc se výrazně zmenší i jeho objem.

 
Publikováno: 5. 8. 2020 | Počet přečtení: 209