Schunk

Až 70 000 ojetin ročně s falešným původem

Kvalitní ojetina? Zhruba polovina lidí (53 %) za ni považuje ojetinu s českým původem. Pětina (21 %) kupujících pak z hlediska kvality důvěřuje více vozům z Německa. A právě na tyto dvě skupiny lidí reagují podvodní prodejci ojetin.

 

Falešný původ vykazuje 21 % dovezených vozidel, nejčastěji o nich prodejci tvrdí, že pocházejí z Německa (55 % vozů se zatajeným původem) či České republiky (40 % vozů se zatajeným původem). Falšování původu tak patří mezi časté nekalé praktiky, s nimiž se mohou kupující setkat. Prodejce k tomu vede to, že za německé či české auto jsou kupující ochotni zaplatit více peněz a takové auto se i rychleji prodá. Částka, o kterou se díky zatajení skutečné země původu zvýší cena vozidla, se šplhá řádově do desetitisíců korun. Dovážené ojeté vozy přitom tvoří polovinu prodávaných ojetin v Česku, falešný původ má tak ročně až 70 000 inzerovaných aut.

„Tuto podvodnou praktiku nepotlačí ani menší počet dovezených vozů ze zahraničí, který můžeme v posledních měsících kvůli koronavirovým opatřením zaznamenat. Počet dovezených vozů je z tohoto pohledu stále dost vysoký a kvůli nepříznivému kurzu české koruny lze očekávat, že se sem začnou dovážet auta, která lze v zahraničí pořídit za menší náklady a na kterých lze podvodnými praktikami více vydělat,“ míní Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která pomáhá motoristům bojovat už téměř třicet let proti nekalým praktikám na trhu prodávaných ojetin.

Z průzkumu, který Cebia realizovala mezi třemi stovkami lidí, jež kupují ojeté auto, také vyplynulo, že pro více než dvě třetiny lidí však není původ vozidla při koupi nijak důležitý. To, že lidé považují auto z Německa či České republiky za kvalitnější, ještě vždy neznamená, že by na něm při koupi vozidla trvali. Konkrétně 28 % lidí přiznalo, že se o původ vozidla při jeho nákupu sice do určité míry zajímá, ale není pro ně jednoznačně důležitý. Lépe řečeno, pokud se jim vůz líbí, zemi původu neřeší. O původ vozidla se vůbec nezajímá 15 % kupujících.



Graf časového vývoje stavu tachometru, který zaznamenala Cebia.

„Na jednu stranu jsou tu lidé, kteří až slepě preferují německý, případně tuzemský původ, a tím nahrávají podvodníkům. Na druhou stranu jsou tu lidé, které původ vozidla prakticky nezajímá. Obě skupiny dávají prostor nepoctivým prodejcům, jak si přijít navíc na desítky tisíc korun způsobem, který lidé moc nekontrolují,“ říká Martin Pajer. Dodává, že k potlačení této praktiky povede jen to, pokud se lidé začnou o skutečnou zemi původu více zajímat a začnou si též prověřovat, zda země, kterou uvádí prodejce, je opravdu zemí původu.

Jiná země původu může být předzvěstí horšího technického stavu

Problémem však je, že řada lidí neví, proč je původ vozidla důležitý, a proto ho ani neprověřuje. „Pokud prodejce falšuje u vozidla zemi původu, často k tomu má kromě

navýšení ceny a rychlejšímu prodeji další důvod. Může se jednat např. o nelegálně předělané auto, auto se stočeným tachometrem či v minulosti havarované,“ vysvětluje Martin Pajer. Nejčastějšími skutečnými zeměmi původu bývají země jižní, jihovýchodní a východní Evropy a pobaltské státy. Setkat se lze ale i s vozy dovezenými např. z Ománu, Spojených arabských emirátů či Jihoafrické republiky. „Rozdíl mezi cenou vozu z Rumunska a Německa může dosahovat řádově desítek tisíc korun. Navíc kdo hledá kvalitní ojetinu z Německa, by si ojetý vůz z Rumunska, Bulharska či třeba Ukrajiny s největší pravděpodobností nekoupil,“ poukazuje dále ředitel Cebia a jeho slova potvrzují i výsledky průzkumu, v němž 67 % kupujících jednoznačně uvedlo, že by si auto z východní či jihovýchodní Evropy rozhodně nekoupili. Pro 9 % by však takový původ překážkou ke koupi vozidla nebyl a 25 % by se rozhodlo až v závislosti na konkrétním voze, často by ale za takový vůz byli ochotni zaplatit méně, čehož jsou si prodejci dobře vědomi.



Země původu vs. země dovozu

Neseriózní prodejci ojetin se také spoléhají na to, že lidé často nerozlišují mezi zemí původu a zemí dovozu. Zemí původu se rozumí, pro jakou zemi bylo vozidlo vyrobené, nikoli poslední země, ze které bylo vozidlo přivezené do Česka. Zemi původu se mohou dozvědět např. prověřením vozidla v systému AUTOTRACER, kde se kromě toho dozví řadu dalších důležitých informací, jako jsou průběžné stavy tachometru, havárie a výše škody, servisní historie, skutečný rok výroby ad.

Bohužel z velkého technického průkazu se skutečnou zemi původu lidé prakticky nedozví. U některých dovezených aut je chybně uvedené stejné datum první registrace a první registrace v ČR, což umožňuje uvádět falešný český původ. V kolonce další záznamy se uvádí země dovozu, nikoli původu a navíc duplikáty velkého technického průkazu ve většině případů tuto kolonku už ani neobsahují. A i když zákazník podle technického průkazu zjistí, že vozidlo bylo dovezeno např. z Německa, nemá ještě vyhráno, protože značná část aut byla do Česka dovezena přes více zemí, nikoli napřímo ze skutečné země původu. Dovozce může auto např. v Německu účelově zaregistrovat byť jen na jediný den, pořídit si v Německu převozní doklady a úřadům v Česku deklarovat dovoz z této země, čímž je německý „původ“ deklarovaný i v technickém průkazu. Pokud chce kupující zjistit o původu vozidla více informací, může k tomu využít službu PROVIN, která zjistí nejen původ, ale např. také, kdy bylo vozidlo přihlášeno a kdy řádně odhlášeno, zda nebylo v dané zemi odcizené či odhlášené z důvodu požáru, zatopení nebo totální havárie.

 
Publikováno: 7. 7. 2020 | Počet přečtení: 171