První družice systému Galileo už fungují

Agentura ESA potvrdila, že pozemní středisko v Toulose s nimi navázalo spojení. Dosud byly v kosmu jen satelity Giove A a B, vypuštěné v letech 2005 a 2008, které měly za úkol otestovat podmínky pro regulérní družice systému, ověřit některé technologie a obsadit místo na oběžné dráze, což byla jednou z podmínek licence.
Původní startovní termín byl kvůli problémům s čerpáním paliva odložen, ale na druhý pokus, už vše probíhalo bez komplikací .
Aby však byly dostupné alespoň omezené služby systému, je potřeba minimálně 12 satelitů, což je stav, kterého by, za předpokladu, že vše půjde bez komplikací, mělo být dosaženo v roce 2014. Konečnou podobu (tzn. 27 plánovaných aktivních satelitů plus 3 rezervní družice) by měl systém získat do konce desetiletí. Budou létat ve výšce 23 616 km na třech oběžných drahách, svírajících s rovinou rovníku úhel 56 stupňů. Plánovaná životnost satelitů o rozměrech 2,7 × 1,2 × 1,1 m a hmotnosti 650 kg (z čehož 80 kg připadá na přístrojové vybavení) je zhruba 15 let.
Evropský navigační systém, který je protiváhou amerického GPS a ruského GLONASSu měl být podle původního harmonogramu hotový a v provozu už několik let, nabral ovšem zpoždění a také jeho cena se proti původní sumě, která neměla překročit miliardu eur, výrazně zvýšila a nyní jsou náklady na ambiciózní evropský projekt odhadovány na víc než 5 miliard eur. Projekt Galileo má podle představ jeho tvůrců inspirovat řadu dalších projektů, z velké části už ryze soukromých, a zajistit tak návratnost vložených prostředků. Pro ČR je Galileo podstatné ještě z jednoho pohledu: sídlo jeho řídící centrály má být situováno v Praze, která vyšla vítězně z příslušného výběru.
Vynesení prvních satelitů projektu Galileo bylo zároveň o premiérou startu ruského Sojuzu z francouzského, resp. evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, z něhož jinak startují rakety Ariane. Novinkou je nejen vypuštění ruské rakety z mimoevropského teritoria, jde zároveň o první start Sojuzu ve variantě STK. Sojuzy by měly doplnit portfolio služeb nabízených společností Arianespace. Těžké rakety Ariane 5 dopraví z Guayanského kosmického střediska na nízkou oběžnou dráhu (LEO) až 20 t nákladu, na GTO (přechodová dráha ke geostacionární dráze) pak až 10,5 t, tedy téměř čtyřikrát víc než Sojuz. Příští rok přibude také lehká raketa Vega, schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu náklad zhruba 1,5 t a Sojuz by měl vyplnit prostor mezi oběma nosiči. Je sice menší a slabší než Ariane (na GTO  2,8 t, na LEO 7,8 t), ale levnější – zatímco start Ariane 5 vyjde na 160 mil. eur, u Sojuzu na polovinu této částky.