hnv murr

Neprůstřelná kůže z pavoučích vláken?

Zní to trochu jako sci-fi, ale jde o vážně míněný projekt: Nizozemská umělkyně Jalila Essaidi ve spolupráci s Forensic Genomics Consortium Netherlands (FGCN) v rámci nového projektu s označením 2,6 g 329 m/s vytvořila kousek téměř neprůstřelné lidské kůži s pomocí kombinace lidských buněk a pavoučího vlákna.   

 

Název projektu je odvozen od hodnot pro neprůstřelné vesty tzv. typu 1, které by měly odolat střele ráže 22 calibre Long Rifle. Pavoučí vlákno disponuje extrémní odolností - je pevnější než ocel a může být vyrobeno z živých organismů. Látky z něj vyrobené by měly být schopné odolat nárazu střely podobně jako pavoučí síť dokáže zachytit letící hmyz. Snahou je implantovat transgenické pavoučí vlákno do lidské kůže, jeho umístěním mezi epidermis a dermis, které tvoří vrstvy kůže by pak mohla lidská kůže získat schopnost zastavit kulku vypálenou nižší rychlostí – i když střele zmíněného kalibru o normální rychlosti samozřejmě neodolá.
„Chci ukázat, že bezpečnost v širším smyslu je relativní koncept a přehodnotit termín neprůstřelnost. Výsledek by měl zastavit některé částečně zpomalené střely, ne ty vypálené v plné rychlosti. Ale i s proraženou kůží je experiment úspěch, protože vede k diskusím, jaká forma bezpečnosti by společnosti mohla být užitečná,“ konstatuje Jalila Essaidi.
Projekt je součástí výstavy nazvané Designers & Artists 4 Genomics muzeu Naturalis biodiversity, kterí probíhá do ledna příštího roku v nizozemském Leydenu.
FGCN je strategickou aliancí tří nizozemských laboratoří, které provádí genetický výzkum, s cílem vyvíjet testy aplikovatelné ve forenzních výzkumech. Projekt je založen na výzkumné práci několika externích partnerů. Např. výjimečné pavoučí vlákno vytvořili výzkumníci z University of Utah s využitím transgenických koz a červů, lidské buňky in vitro vznikly na lékařském centru Leidenské univerzity. Testy střelby zaznamenané vysokorychlostní kamerou prováděl Nizozemský forenzní institut (Netherlands Forensic Institute) jako partner of FGCN.
 

 

 
Publikováno: 9. 12. 2011 | Počet přečtení: 1975