ITS OnRobot Schunk

Kilogram v nové podobě

Od počátku předposledního květnového týdne má kilogram novou definici. O její změně (a dalších základních jednotek soustavy Mezinárodního systému jednotek SI, neboli Le Systéme International d’Unités) rozhodli loni zástupci zemí na konferenci Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (BIPM), a platit začala letos o Světovém dni metrologie 20. května.

 

Nová definice kilogramu již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné hodnoty Planckovy konstanty a dalších jednotek. Zatímco až dosud byla základní jednotka hmotnosti v soustavě SI odvozována od fyzického etalonu, uloženého ve francouzském Sévres, nyní bude nově vázána na základní přírodní konstantu, díky které bude hodnota kilogramu stabilnější. Konkrétně vyjádřeno, novou hodnotu této jednotky umožní odvodit vztah mezi energií a frekvencí fotonu a rychlost světla ve vakuu. Nová definice vychází z pevné hodnoty Planckovy konstanty h, která vyjadřuje závislost mezi energií elektromagnetického záření a jeho frekvencí (vyjadřuje vztah mezi energií fotonu a frekvencí odpovídající jeho vlnové délce), má hodnotu 6,62607015 × 10−34 Js (joulsekunda, nebo též m2 s–1), a je podle odborného serveru Aldebaran jedinou konstantou kvantové teorie. Tato hodnota byla nedávno změřena s mimořádnou přesností.

„Jednotka bude odvozována z číselných hodnot konstanty, které mohou být postupně upravovány, jak budou přicházet data z nových experimentů,“ uvedl ředitel Českého metrologického ústavu Pavel Klenovský s tím, že měření kilogramu tak bude přesnější. Pro běžný život budou podle něj změny zanedbatelné, vliv bude mít jen na vědecké aplikace a experimenty, protože vědci budou podle nových pravidel schopni přesně měřit veličiny v různých časech, místech a měřítkách.

Kilogram, doposud definovaný pomocí válečku ze slitiny platiny a iridia uchovávaném v Mezinárodním úřadu pro míry a váhy ve Francii (jehož kopii měl k dispozici každý členský stát BIPM - v ČR např. uchovává tento státní etalon Český metrologický institut v Brně) byl v podstatě už poslední základní jednotkou SI, jejíž hodnota byla odvozena od pevného předmětu - např. metr už není určen podle fyzického etalonu, ale na základě rychlosti světla ve vakuu, nově jsou od loňska definovány i kelvin (jednotka termodynamické teploty), ampér (jednotka elektrického proudu) a mol (jednotka látkového množství), nyní nově stanoveny na základních konstantách přírody. Do budoucna úřad přemýšlí i o změně definice sekundy. Národním metrickým ústavům tak odpadne i potřeba příležitostně posílat čas od času své etalony do sídla BIPM ke kalibraci.

Nová definice se podle Pavla Klenovského nedotkne ani přepočítávání z tzv. imperiálních jednotek používaných v anglosaských zemích, jako je např. libra či unce. USA i Velká Británie jsou v procesu metrication, tedy zavádění jednotek SI, a ve vědě a průmyslu se v těchto státech používají rovněž základní jednotky této soustavy.

 
Publikováno: 23. 5. 2019 | Počet přečtení: 337