hnv murr

Mozek jak ho ještě neznáme

Jak souvisí mozek s láskou a sexem? Odpověď může přinést nejnovější kniha autora, který je čtenářské obci známý spíše ze zcela jiné oblasti. Milan Bauman, úspěšný vědeckotechnický publicista, se ve svém aktuálním počinu vydal tentokráte do zcela odlišné sféry - a jak se zdá, velmi úspěšně...

 

Ostatně čísla prodejů hovoří výmluvnou řečí: překonaly už 15 tisíc kusů, což je o polovinu více, než požadují soudobé zvyklosti, aby kniha byla zařazena do kategorie bestseller... Když stál dlouholetý popularizátor vědy a techniky před úkolem zpracovat téma, které bylo na první pohled zdánlivě světelné roky vzdálené těm, jimž se věnoval ve své celé dosavadní kariéře, měl, jak přiznává, rozporuplné pocity. Oblast obestřená mnoha mýty a považovaná za „choulostivé“ téma, kolem něhož se ještě ne tak dávno chodilo dost po špičkách (a mnozí tak činí dosud), nebyla zrovna tím, s čím by čtenáři spojovali jeho jméno. Ale nakonec se do jeho zpracování vrhnul se svou příslovečnou vervou a až téměř buldočí zarputilostí, důkladností a odbornou erudicí zvyklou mnohokráte ověřovat údaje a fakta, s nimiž pracuje. Výsledkem je publikace s názvem „Štvanci touhy“ a podtitulem „Jak mozek ovlivňuje lásku, milování a sex. Co už víme či ještě nevíme?“, která překonala očekávání samotného autora.

Snaží se najít odpověď na to, co je vlastně podstatou fenoménu, který od nepaměti provází lidstvo na této planetě, je věčným tématem literatury, filmu, sochařství, hudební tvorby a je označován pojmem láska. Odpověď lze hledat ve stále pro nás tajuplných zákoutích mozku, v jehož hemisférách probíhají ve chvílích, kdy člověk zažívá pocity spojené s citovými i fyziologickými projevy tohoto fenoménu pozoruhodné pochody. Potvrzují to mj. nové poznatky řady vědních disciplín – od neurofyziologie až třeba po psychologii - a také nové objevy odhalující nejniternější tajemství lidské existence.

Kniha, psaná čtivým a srozumitelným stylem bez stínu bulvárnosti, ale také bez pro mnohé těžko stravitelné přehnaně používané vědecké terminologie, pomůže čtenáři osvětlit i nejednu podivnost či zákonitost milostného nebo sexuálního chování, jež jsme si dříve neuvědomovali. Dozvíme se třeba, jak náhodně bylo vědci objeveno tzv. erotizační centrum. Proč jsou nám příjemné tělesné dotyky a zda za to může „hormon mazlení“? Zda někdy ženy touží po znásilnění a do jaké míry? Čím je tak lákavý sex na internetu? Jak je v kontextu doby pojímána nevěra a co za ní vězí?

Žijeme v dynamické době, která mnohé – dřívější a zažité ‒ mění. Mění se nejen poznatky psychologů, psychiatrů, neurofyziologů a vědců dalších oborů, ale i sama lidská společnost a jedinci, kteří ji tvoří. Společný život partnerů před svatbou je dnes zcela běžný, děti se častěji rodí mimo manželský svazek a stále běžnější jsou i vztahy bez sňatku. Emancipované ženy se častěji věnují své kariéře a v důsledku jejích benefitů se vdávají často až na hraně reprodukčních hranic. Přibývá rozvedených párů, které v pozdějším věku hledají znovu svou partnerskou identitu a stabilitu. Rozšířila se antikoncepce, ženy jsou finančně nezávislejší a průbojnější.

Nevěra je nezřídka posuzována jinak, než třeba v první polovině minulého století. A jak dnes už mnozí zaznamenali, stírají se také hranice mezi výhradně mužským a ženským světem. A za vším tímto konáním můžeme najít právě orgán, který se nachází v naší hlavě, a který významně ovlivňuje nejsilnější lidský pud (sexualitu), aniž si to v řadě případů vůbec uvědomujeme...

 
Publikováno: 28. 1. 2019 | Počet přečtení: 798