Ústav VNIINM se v rámci společnosti TVEL zabývá vývojem nitridického paliva, které se liší svým chemickým složením od klasického jaderného paliva. Uran je zde obsažen ne ve formě oxidů, ale nitridů. Díky tomu má palivo vyšší hustotu a tím je prodloužena doba, kdy může palivo pracovat v reaktoru. Ruská státní korporace pro atomovou energii Rosatom počítá s tím, že v budoucnu bude nitridické palivo vyráběno přepracováním použitého paliva a bude používáno v rychlých olovem chlazených reaktorech. Vhodným typem reaktoru může být BREST-300, jehož projektování je v rámci projektu Proryv dokončováno.

Při projektování nitridického paliva spolupracoval ústav s konstrukční kanceláří OKBM Afrikantov, která se v rámci Rosatomu věnuje rychlým reaktorům. Její odborníci např. vypracovali projekt reaktorů BN-350 (v provozu v Kazachstánu v letech 1973 až 1999), BN-600 (v provozu v Bělojarské JE od roku 1981) a BN-800 (ve fázi energetického spouštění v Bělojarské JE). Ústav VNIINM řídil výrobní práce v podniku Sibirskij chimičeskij kombinat (SCHK - součást struktury TVELu) od výroby polotovarů až po závěrečnou kompletaci.

Kromě toho by v letošním roce měli vědci z ústavu VNIINM ve spolupráci s dalšími podniky Rosatomu vyrobit zkušební palivové kazety obsahující směsné nitridické palivo s neptuniem. Neptunium je transuran, tj. chemický prvek, který vzniká během provozu v jaderném reaktoru a má poločas rozpadu v řádu stovek tisíc až milionů let. Je tedy jednou z příčin, proč je nutné použité jaderné palivo izolovat od životního prostředí na stovky tisíc let. Pokud bychom byli schopni neptunium a další transurany efektivně „spalovat“ v jaderném reaktoru, stačilo by použité palivo skladovat několik stovek let. V loňském roce vědci z ústavu VNIINM prezentovali nový způsob separace americia, který jej umožní efektivně „spalovat“ v sodíkových reaktorech, a nyní se zaměřili na neptunium.

Ředitel konstrukčního oddělení ústavu VNIINM, Michail Skupov, řekl: „Budeme pokračovat ve výrobě zkušebních palivových kazet a shromažďování experimentálních dat a na základě toho budeme dále vyvíjet postupy projektování nových typů paliva. Naším cílem je zvýšit ekonomickou efektivitu jaderného palivového cyklu.“