České firmy mají snazší cestu k evropské patentové ochraně

Vznik Visegrádského patentového institutu (VPI) je nejen dalším opatřením na podporu inovací a posílení konkurenceschopnosti firem v regionu, ale i výrazem ocenění českého Úřadu průmyslového vlastnictví, který se jako součást VPI zařadil po bok takových úřadů, jako je Evropský patentový úřad a další vybrané patentové úřady provádějící úkony podle PCT.

Pro české přihlašovatele se tak otevírá možnost nejen podávat mezinárodní patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), ale vést mezinárodní fázi řízení o získání patentové ochrany právě u VPI, což bylo dosud možné pouze u Evropského patentového úřadu. „Činnost VPI významně pomůže českému průmyslu, výzkumu a vývoji s ochranou technických inovací v zahraničí,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví. ÚPV předpokládá snížení nákladů cca o 25 % u přihlašovatelů - právnických osob, a cca o 37 % u fyzických osob. Dalšími výhodami pro české přihlašovatele jsou možnosti využít informační podpory ÚPV a jednat ve věci své mezinárodní patentové přihlášky a zprávy o mezinárodní rešerši v českém jazyce.

VPI bude orgán zodpovědný za mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum a díky sdíleným kapacitám sníží náklady přihlašovatelů ze zemí Visegrádu spojené se získáním patentové ochrany až ve 148 členských zemích PCT.

Princip zakotvený v PCT spočívá v tom, že přihlašovatel podáním jedné patentové mezinárodní přihlášky dosáhne stavu odpovídajícímu podání národních přihlášek ve všech smluvních státech, aniž by byl nucen v daném okamžiku vynaložit jinak nezbytné náklady na překlady, zastoupení, správní poplatky, apod. Díky PCT přichází úhrada těchto nákladů oproti tradičnímu zahraničnímu přihlašování později, až po uplynutí 30 měsíců od priority, tedy již v době, kdy má přihlašovatel k dispozici výsledek mezinárodní rešerše, resp. mezinárodního předběžného průzkumu a může se tak snadněji rozhodovat o svých dalších krocích.

Významnou součástí mezinárodní fáze řízení podle PCT je zveřejnění vynálezu, tím jsou tyto originální nápady dány na vědomí i případným zahraničním investorům. „Pouhým podáním mezinárodní přihlášky se výrazně zvyšují šance, že vás v 30 měsíční ochranné lhůtě, kdy máte na vaše technické řešení exkluzivitu, osloví potenciální investor nebo kupec. Firmy jsou často ochotny za nemalé sumy odkoupit řešení již ve fázi mezinárodní patentové přihlášky,“ konstatuje Josef Kratochvíl s tím, že v zahraničí jde o standardní praxi.

ÚPV též očekává, že se díky VPI bude zvyšovat počet patentových přihlášek českých přihlašovatelů, především firem a výzkumných institucí. Na světě se jen v roce 2015 přihlásilo k ochraně patentem 2 700 000 technických řešení. Např. Rakousko vyprodukuje ročně téměř 10krát více patentových přihlášek podaných do mezinárodního systému PCT než ČR, přitom počet rakouských domácích přihlášek je s námi srovnatelný. Z ČR se do zahraničí podá jen desetina doma přihlášených technických řešení, zhruba 150 - 200 případů.

V loňském roce bylo v Česku podáno 880 patentových přihlášek. Nejvíce zastoupeny byly obory měření a optika, organická chemie, nebo doprava a skladování. Pokud jde o přihlašovatele, lze zaznamenat významnou aktivitu ze strany českých vysokých škol, které podaly více než jednu čtvrtinu všech přihlášek. ÚPV udělil loni 749 patentů, z toho 77 % domácím přihlašovatelům, což je nejvíce za posledních 20 let. Vysokým školám a univerzitám byly uděleny 223 patenty, což je o 29 % více, než v roce 2014. Celkový počet patentů platných na území ČR ke konci roku činil téměř 35 tisíc. Z hlediska státního rozpočtu došlo vloni k výraznému zvýšení příjmů plynoucích z udržovacích poplatků za patenty, jejichž plátci jsou především zahraniční subjekty.