Civitas Carolina představuje stavitelství za Karla IV.
Zajímá vás, jak se stavěl Karlův most nebo svatovítská katedrála? Můžete se o tom dozvědět, a na vlastní oči se přesvědčit o mistrovství středověkých stavitelů na unikátní akci, kterou připravilo k letošním oslavám 700. výročí narození nejvýznamnějšího českého panovníka a římského císaře Karla IV. Národní technické muzeum v Praze. Výstava „Civitas Carolina aneb stavitelství doby Karla IV.“, vás přivede na středověké staveniště a názorným způsobem představí dobové stavební techniky a řemesla včetně práce s velkými gotickými stavebními stroji.
Originální upoutávkou na výstavu je už velký dřevěný jeřáb, jaký používali středověcí stavitelé pro zdvihání těžších břemen, kamenných bloků a masivních trámů, instalovaný před vchodem do muzea (šlapací kolo, jehož pomocí se navíjelo lano jeřábu, je na lidský pohon) a další funkční replika dobového stavebního stroje: beranidlo používané k zatloukání drněných pilotů do říčního dna. Přesně takové, jaké se uplatnilo při stavbě Karlova mostu.
Civitas Carolina - Město Karlovo. Nejvýznamnější český panovník a římský císař Karel IV. zvolil Prahu za sídelní město říše a učinil z ní centrum evropské kultury a vzdělanosti, které se mělo svým věhlasem přiblížit antickému Římu nebo biblickému Jeruzalému. K jeho mimořádným zakladatelským počinům patří založení Nového Města pražského, rozloženého na ploše velkorysých 360 ha. „Ačkoliv byla většina prací prováděna ručně, či s použitím jednoduchých mechanismů, vzniklo dílo, které nás dodnes ohromuje precizní organizací práce, znalostí materiálů a technologií a dovedností tehdejších řemeslníků,“ vysvětluje Jakub Chaloupka, zástupce autorského týmu.
Lidé, kteří postavili historickou Prahu
Generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr říká: „Císař a král Karel IV. v úvodu svého vlastního životopisu uvádí: »Svým nástupcům, kteří budou sedět na mém dvojím trůně, chci dát poznat dvojí život tohoto světa, aby z něho vyvolili lepší. Neboť jako tvář, kterou zříme v zrcadle a je prázdná a není nic, tak také život hříšníka je prázdný a není nic.« Inspirováni touto základní Karlovou myšlenkou jsme v NTM připravili exkurzi do práce středověkých kameníků, tesařů, zedníků a dalších řemeslníků, kteří neměli zdaleka ,prázdnou tvář‘, ale byli zcela reálnými, pracovitými lidmi, kteří za pomoci jednoduchých a přesto geniálních nástrojů a strojů vytvořili to, co dodnes stále obdivujeme – katedrálu sv. Víta, hrad Karlštejn nebo Karlův most či stavby Nového Města pražského.“
Výstava v NTM proto zachycuje atmosféru středověkého staveniště. Jejím hlavním tématem je stavba opevnění Nového Města pražského, důležité části města, protože bez fortifikace zajišťující bezpečnost by existence tehdejšího města nebyla možná. Hradba Nového Města byla dlouhá 3,5 km a postavena za 23 měsíců. Ve výstavním sále je vztyčena část rozestavěné hradby, která je postavena podle původní technologie a za pomoci autentického materiálu, zmapována je zde celá technologie stavby a její fáze od lámání kamene, přes jeho zpracování, dopravu a samotnou stavbu hradby, na níž jsou dokumentována jednotlivá stavební řemesla. Výtvarné pojetí aranžovaných dílen je inspirováno zobrazeními z doby vrcholné gotiky a pomáhá přiblížit tehdejší život a práci tesařů, kameníků, zedníků a kovářů. Návštěvník si může osahat jednotlivé materiály a seznámit se s dobovými nástroji jako jsou originály středověkých seker a řada dalších. Prezentovány jsou dobové technologie zpracování vápna a přípravy malty.
Historie na dosah ruky
Stavitelské počiny doby Karla IV. na výstavě přibližují v neposlední řadě vzácné dobové předměty: průchod, kterým procházejí návštěvníci, je sestaven z fragmentů středověké brány z hradu Bečova, rozměrným a velmi cenným exponátem je gotický klenební svorník z chrámu sv. Víta na Pražském hradě s původní polychromií. Vystavena je i část pískovcové okenní kružby z hradu Karlštejna, středověké cihlářské výrobky a další dobové unikáty.
Výstava, která je umístěna v hlavním sále muzea, potrvá až do 5. února 2017 a tematicky na ní navazuje i prezentace strážních hradů Karla IV. (Kašperk, Karlsfried, Radyně a Lauf) na menší výstavě v 3. patře muzea, kde se návštěvník může seznámit s jejich historií.
