IMAX nebyl první aneb krása starých biografů
Půvabná retro atmosféra starých kinosálů s vrzajícími řadami dřevěných sedadel, do kterých pozdně příchozí směruje paní uvaděčka za pomocí baterky, opět ožívá díky výstavě „Pražské biografy – pomíjivé kouzlo potemnělých sálů“, která probíhá od letošního dubna do února roku 2017 v ústřední budově Muzea hl.m. Prahy na Florenci.
Kino patřilo před masivním rozšířením televize v minulém století k hlavním způsobům, jak lidé trávili volný čas. Před první světovou válkou fungovala v Praze zhruba desítka „biografů“, ale za první republiky už to bylo několik desítek kin – ve 30. až 50. letech minulého století jich pak byla v Praze více než stovka. Měla dokonce vyhrazena i speciální telefonní linku č. 145, na níž lidé mohli získat informace o aktuálním programu. Ovšem dnes zůstala tradiční kina, která byla zrušena nebo je nahradily herny, bowlingy, divadla apod. opět téměř solitérní záležitostí, a jejich kdysi slavnou historii si můžete připomenut už jen na zmíněné výstavě. Na rozdíl od zážitků běžných návštěvníků starých kin, které dnes prakticky zlikvidoval nástup multikin a širokoúhlých projekcí včetně 3D systémů, mohou návštěvníci výstavy ale vidět ještě více, např. díky rekonstrukci dobové promítačské kabiny s projekčními přístroji a kotouči filmů nahlédnout i do míst veřejnosti nepřístupných. Seznámí se i s prvními provizorními promítáními kočovných kinooperaterů stejně jako s velkorysými moderními premiérovými kiny časů prvorepublikových i uvolňujících se let šedesátých, i filmového průmyslu dokumentovaného desítkami dobových filmových plakátů vylepovaných týden co týden v pražských ulicích a různé další atributy fenoménu pražských biografů. Sbírkové předměty – promítací přístroje z dob počátku kinematografie a její zlaté éry, historické snímky, filmové plakáty, dobové plány a adresáře – umožní udělat si představu o proměnách nejen filmových projekcí, ale zejména o počtu a lokalitách mnohdy svérázných či unikátních kinosálů od jejich vzniku po začátku 20. století až po jejich ústup před mnohasálovými unifikovanými komplexy. Součástí výstavy je i funkční biograf, z jehož dřevěných dobových sedadel mohou návštěvníci v roli diváků sledovat skutečné filmy experimentálně a umělecky dokumentující Prahu.
Pro milovníky zašlé éry biografů připravili tvůrci výstavy Tomáš Dvořák a Jan Rousek i sérii komentovaných vycházek po pražských kinech a jejich historii v různých čtvrtích hlavního města. Jarní i podzimní série představí kina v centru Prahy na Václavském náměstí, na Novém i Starém městě pražském, v reprezentativní čtvrti Vinohrady (včetně nejkrásnějšího secesního kina Flora) i jejím protikladu, drsném dělnickém Žižkově. Na výstavu v dubnu (11. - 13. dubna) navazuje třídenní filmová minipřehlídka v kině MAT na Karlově náměstí, kde budou promítány dokumentární i hrané filmy související s tématikou biografů, dobové filmové týdeníky apod.
Mimochodem: věděli jste, že ještě dávno před nástupem IMAXu a 3D filmů měli diváci v Praze možnost shlédnout tzv. stereoskopické filmy? První dokonce už v letech 1936 - 1937, tzn. před 80. lety!
