Nejrychlejší vlaky světa

A i když dnes sice obdivujeme rychlostní možnosti Pendolina, paradoxně si ani neuvědomujeme, že tento vlak nedosahuje svou maximální rychlostí na českých tratích ani parametrů, jimiž se mohly chlubit některé vlaky v minulém století.
Pro zajímavost: rychlostní rekordy na železnici lámali už pradědečkové dnešních vlaků a lokomotiv - např. experimentální elektrický vůz Siemens/AEG dosáhl již v roce 1903 rychlosti 206,7 km.h-1 a také legendární britská parní lokomotiva LNER A4 "Mallard" si to svištěla rychlostí 203 km.h-1 v roce 1938. Československou nejrychlejší parní lokomotivou byl Albatros, povoleného rychlostního maxima v roce 1964 na našich kolejích dosahoval 162 km.h-1. V roce 1955, ustavila další, pro změnu francouzská lokomotiva BB 9004 o výkonu 3000 kW se třemi vagony další dobový rychlostní rekord - 331 km.h-1. A Francouzi se časem dostali mezi absolutní špičku tvůrců vysokorychlostních vlaků, jak dokazují pozdější projekty TGV a jeho následník AGV, držitel jednoho z nedávných rychlostních rekordů.

Rychlovlaky dobývají Evropu a Asii
Skutečný rozmach rychlých vlaků nastal až od 60. let 20. století hlavně v Evropě a v Japonsku, nyní nastává jejich boom v Asii.
Dnešní Evropa je protkána sítí vysokorychlostních železnic, které se nyní EU snaží vzájemně propojit a provázat, aby bylo možné cestovat na kontinentu pohodlně maximální rychlostí po železnici, která v tomto směru začíná silně konkurovat letecké dopravě – cestovní doba je prakticky stejná, resp. nezřídka kratší, protože rychlovlaky jezdí obvykle přímo do centra měst a odpadá tak doprava na letiště a časově náročné odbavení.
Rychlovlaky, které reprezentují skutečnou elitu současné železniční dopravy, však nejsou jednoduchou ani levnou záležitostí. Kvůli vysoké provozní rychlosti vyžadují speciální tratě bez úrovňových křížení s velkými poloměry oblouků. Důležitou roli hrají v jejich aerodynamice a provozu i takové faktory, jako působení vzdušných vírů při jejich míjení, vliv bočního nárazového větru apod.
Mimochodem hodně těchto pozoruhodných železničních projektů má leccos společného, a to navíc s Českem. Nejrychlejší sériová lokomotiva Vectron, vlaky v Tibetu, vozy projíždějící Eurotunelem či americký Amtrak používají výrobky české firmy Bonatrans, která se stala dodavatelem železničních dvojkolí pro řadu prestižních železnic světa. 

Rekordmani na kolejích (i mimo ně)
Nejrychlejší konvenční vlak světa jezdí v Číně, kde byla v roce 2005-2009 vybudována mezi provinčními metropolemi Wu-chan a Guangzhou (Kanton), investicí za více jak 15 mld. dolarů zcela nová, 1069 km dlouhá trať, určená speciálně pro tzv. supervlak, jak Číňané tento unikátní železniční projekt nazývají. "Vlak může jet rychlostí až 394,2 km v hodině a je nejrychlejší na světě," uvedly čínské úřady. Téměř 1100 km dlouhou trasu, která do té doby trvala 10 hodin, urazí expres jezdící průměrnou rychlostí 350 km.h-1 za dvě a půl až tři hodiny. V budoucnosti by měl nový rychlovlak spojit Kanton i s čínskou metropolí. Na rozvoj svých železnic, jejichž významným prvkem jsou právě dálkové vysokorychlostní spoje, hodlá Čína vydat na 300 miliard dolarů.
Průměrná rychlost čínského supervlaku se pohybuje kolem 350-400 km.h-1, což je v průměru o 100 km.h-1 více, než většina světových rychlodrah. V tomto parametru předčí jak francouzské TGV (průměrná rychlost 270 km.h-1), i japonské šinkanseny (průměrná rychlost 240 km.h-1).
V rychlosti jej však ještě předčí další pozoruhodný čínský železniční projekt: Maglev, který už dnes jezdí v Šanghaji, kde spojuje metropoli s 30 km vzdáleným mezinárodním letištěm Pudong.
Zajímavé je, že éra nástupu rychlovlaků se zatím vyhýbá severoamerickému kontinentu. Zemím, kde by rychlé železniční spoje asi měly zřejmě i po technické a geografické stránce jednodušší podmínky k provozu, než v hustě zalidněné (a „zaměstěné“) Evropě, kde jejich trasy musí brát do úvahy řadu potenciálních překážek. V USA i v Kanadě jsou tyto projekty zatím spíše ve fázi úvah a plánování, než přípravy na realizaci. Např. jeden ze skutečně rychlých vlaků, Acela Express jedoucí po tzv. Severovýchodním koridoru (na trase z Bostonu přes New York, Philadelphii a Baltimore do Washingtonu D.C.) dosahuje sice rychlosti téměř 240 km.h-1, tou však jede jen na několika poměrně krátkých úsecích. Jeho průměrná rychlost je pouze něco přes 100 km.h-1. Tedy v podstatě méně, než jako jezdí mnohé expresní vlaky u nás. První projekt vysokorychlostní železnice byl teprve loni schválen v Kalifornii, tzv. „bullet train“, který by měl zahájit provoz v roce 2018, má trasu Los Angeles - San Francisco urazit během 2,5 hodiny. Kanada má ohledně budování VRT pouze plány.

Nejrychlejší vlaky světa

Šinkanzen (Japonsko)
Rok zahájení provozu: 1964
Provozní rychlost: 300 km.h-1
Vlak, který se stal jedním ze symbolů moderního Japonska, měl svou premiéru v roce, kdy Tokio pořádalo letní olympijské hry. Japonská doprava se musela vypořádat s novými nároky, aby byla zajištěna její maximální plynulost. Jako první byly tyto elegantní soupravy nasazeny pod názvem Tokaido-Shinkansen mezi Tokiem a Ósakou a svět ohromily svou tehdejší rychlostí 210 km.h-1. Nyní už na celkem osmi tratích představují stěžejní prvek dopravy mezi většinou japonských velkoměst na ostrovech Honšú a Kjúšú.

TGV / AGV (Francie)
Rok zahájení provozu: 1981
Provozní rychlost: 300 km.h-1
Zkratka označující Train à Grande Vitesse (vlak vysoké rychlosti) je obdobným symbolem jako japonský šinkanzen ve Francii. Francouzský TGV POS č. 4402 drží světový rychlostní rekord 574,8 km.h-1 z dubna roku 2007, kterým vylepšil svůj vlastní rekord 553 km.h-1 z roku 2007 – šlo o upravenou třívozovou soupravu se zvýšenou voltáží. Provozní rychlost vlaků TGV se pohybuje okolo tří set kilometrů v hodině, jejich novější generace pod označení AGV (Automotrice à Grande Vitesse, neboli vysokorychlostní vlak s poháněnými vozy pro přepravu cestujících vyráběné společností ALSTOM) dokáže vyvinout rychlost i přes 550 km.h-1, což se podařilo např. loni v dubnu, kdy tento vlak dosáhl rekordních 574 km.h-1. Výrobce jej testoval rovněž na zkušením okruhu českých železnic v Cerhenicích u Velimi.

ICE - (Německo)
Rok zahájení provozu: 1991
Provozní rychlost: 330 km.h-1
Vysokorychlostní soupravy ICE (InterCityExpress) jezdí ve službách německých železnic(DB) už více než 15 let, během nichž jsou zastoupeny vlaky tří generací těchto expresů. Lze se s nimi setkat i na kolejích na území Švýcarska, Rakouska, Francie, Belgie, Nizozemska a Dánska.

AVE - Alta Velocidad Española (Španělsko)
Rok zahájení provozu: 1992
Provozní rychlost: 300 km.h-1
Síť vysokorychlostních spojů AVE začínala trasou mezi Madridem a Sevillou při výstavě Expo 92 v Seville. V novém tisíciletí však přibylo šest dalších tratí. Dnes patří k nejhustším na kontinentu. Používá soupravy různých výrobců (Alstom, Siemens, Bombardier i španělské Talgo).

ETR 500 (Itálie)
Zahájení provozu: 1992
Provozní rychlost: 300 km.h-1
Italské soupravy ETR (Elletro Treno Rapido 500) byly poprvé představeny v roce 1993. Vlaky jsou vyvíjeny konsorciem TREVI (TREno Veloce Italiano, italské rychlovlaky) tvořeným firmami Alstom, AnsaldoBreda a Bombardier. Třetí generace ETR100 plánovaná na rok 2014 by měla dosahovat rychlost 360 - 400 km.h-1.

Eurostar (Evropa)
Rok zahájení provozu: 2007
Provozní rychlost: 300 km.h-1
Společný projekt Velké Británie, Francie a Belgie propojil významné evropské metropole a to i pod Lamanšským průlivem (tam je rychlost vlaků Eurostar omezená na 160 km.h-1) – cesta mezi hlavními městy trvá zhruba dvě hodiny (mezi Londýnem a Bruselem jen hodinu a půl), takže vlaky Eurostar už silně konkurují, podobně jako další evropské expresy, letecké dopravě na středních a kratších vnitroevropských trasách.

Sapsan (Rusko)
Zahájení provozu: 2009
Provozní rychlost: 250 km.h-1
Jde o variantu vysokorychlostních jednotek Siemens Velaro - RUS. Jsou podobné, jaké se používají ve Španělsku, ale uzpůsobeny pro drsnější ruské podmínky. Nástupce neúspěšného stejnojmenného ruského projektu spojuje dvě hlavní metropole: Moskvu a Petrohrad. Nová trať umožní zvýšení rychlosti až na 330 km.h-1.

Shanghai Maglev Train (Čína)
Rok zahájení provozu: 2004
Provozní rychlost: 450 km.h-1
Z pohledu jízdních řádů je šanghajský Maglev nejrychlejším vlakem na světě. Rychlost evropských expresů – 350 km.h-1 – dosáhne během pouhých dvou minut a jede pak rychlostí ještě o 100 km.h-1 vyšší. Maximální tempo tohoto vlaku úctyhodných 501 km.h-1 bylo naměřeno při testech v roce 2003.

CRH3 (Čína)
Zahájení provozu: 2006
Provozní rychlost: 350 – 400 km.h-1
Čínský rychlovlak CRH (China Railways Highspeed) je rovněž odvozen z jednotek Siemens Velaro. Jde o verzi s širším rozchodem. Nejnovější, v poředí již třetí generací je řada CRH3. Rychlovlak CRH380BL je momentálním držitelem světového rekordu nemodifikovaných komerčních jednotek kolo-kolejnice rychlostí 487,3 km.h-1 z roku 2011.

Tajwan High Speed Rail (Čína – Tchajwan)
Rok zahájení provozu: 2007
Provozní rychlost: 300 km.h-1
Tajwanský projekt s označením THSR či HSR vychází z technologií převzatých z japonského Šinkanzenu. Zajímavostí je, že vlak spojující tajwanskou metropoli Taipei s městem Kaohsiung na jihu ostrova jezdí po trase vedené většinou na viaduktech (73 % trasy) a v tunelech (18 % trati).

KTX Rail System (Korejská republika)
Rok zahájení provozu: 2004
Provozní rychlost: 350 km.h-1
Korejsky rychlovlak KTX (Korean Train Express) je asijskou obdobou TGV, z něhož vychází, přičemž Korejci vlastní technologií zvýšili provozní rychlost souprav ze 300 na 350 km.h-1, a v další generaci až na 400 km.h-1. Výkon soupravy KTX nové generace HEMU-430X, 421,4 km.h-1 zařadil Jižní Koreu jako čtvrtou zemi na světě (po Francii, Japonsku a Číně), která dosáhla na konvenční železniční trati rychlosti vlaku přes 420 km.h-1.

Světový rekord v rychlosti vlaku drží zatím Japonsko: Experimentální japonský JR-Maglev MLX01 při testu na zkušební trati u Yamanaši dokázal urazit 581 km.h-1 (některé zdroje uvádějí 583 km.h-1). Maglev označuje vlaky využívající principu magnetická levitace, kdy se vlak pohybuje na polštářích magnetického pole a v podstatě se vznáší několik centimetrů nad kolejnicí. Díky absenci tření mohou soupravy dosahovat vyšších rychlostí, a jsou také výrazně tišší. /joe/

 

Publikováno: 25. 8. 2013 | Počet zobrazení: 6641 644