Nenápadný půvab (modernizované) železnice
"Na železnici, dějí se věci..." zpívá se v jedné z písniček z fondu lidového folklóru, a v posledních letech to platí doslova a do písmene i pro reálnou situaci jak u nás tak v zahraničí. Evropu mohou brázdit nové vícesystémové lokomotivy, rychlé vlaky začínají konkurovat aeroliniím a dokonce i na domácí scéně se díky nástupu konkurenčních dopravců cestování vlakem po letech, během překvapivě krátké doby, výrazně zlepšilo.
Pokrok v kolejové dopravě se prezentuje na tradičních specializovaných výstavách, kdy lze shlédnou poslední novinky. Kromě berlínského InnoTransu v dvouletém cyklu je jednou z nejvýznamnějších událostí tohoto typu každoroční přehlídka RailDays Ostrava. Nenechají si ji ujít nejen příznivci železnic, odborníci z oboru, ale i veřejnost, pro níž je návštěva takovýchto akcí příležitostí podívat se, čím budou (možná) jezdit v příštích letech.
Souboj dopravců přináší pozitivní změny
Na kolejích už se rozběhla konkurence - k ČD přibyly žluté RegioJety dopravce Student Agency. Posléze také černozlaté soupravy LeoExpress, na které se chodily ještě na loňském ročníku Czech RailDays dívat návštěvníci jako na exponát. Nyní už černozlaté vlaky zajišťují dopravu mezi Prahou a Ostravou a konkurují do té doby jedinému konkurentovi dříve monopolních Českých drah, společnosti RegioJet Radima Jančury. Nástup konkurenčních dopravců na české koleje přinesl zásadní změnu pro cestující, kteří se kromě bohatší nabídky spojů profitují z výrazně lepší kultury cestování. Hýčkat je začaly nyní i ČD, které už rovněž objednaly nové moderní soupravy RailJet, aby se vyrovnaly tlaku konkurence. Do provozu jsou místo počmáraných a špinavých vagonů, na které jsme byli až donedávna zvyklí téměř jako na standard, postupně nasazovány nové, modernizované soupravy. Ve vlacích je nabízeno občerstvení na úrovni, k dispozici mají cestující elektrické zásuvky a internetové připojení umožňující pracovat a bavit se i během cesty vlakem. Moderní soupravy jsou většinou čisté, bez dříve běžných "výzdob" v podobě grafitti, což lze zřejmě přičíst nejen lepšímu a zodpovědnějšímu chování pasažérů, kteří se v nich cítí lépe, ale i kamerovým dohledovým systémům, jimiž jsou vybaveny. Cestování vlakem se tak už i u nás postupně začíná blížit zážitkům, které jsme nezřídka se závistí obdivovali ve vyspělém zahraničí.
Pravda, tyto největší změny se týkají především rychlíkových a expresních spojů, kam jsou novinky nasazovány přednostně, ale posun k lepšímu už zaznamenali i cestující na regionálních tratích, které již na příměstských trasách obsluhují moderní dvoupodlažní soupravy City Elefant. Dosluhující dýchavičné motoráčky postupně střídají soupravy typu RegioNova a hlavní novinka se nyní připravuje v podobě zcela nových souprav připravovaných na základě moderních jednotek Shark polského výrobce kolejových vozidel Pesa Bydgoscz. I tato budoucnost cestování s ČD bude na letošním ročníku Czech RailDays k vidění.
Modernizace drah: Zlaté časy výrobců
Daří se i českým výrobcům kolejových vozidel. Škoda Transportation získala kromě certifikace TSI High Speed RST pro svou novou lokomotivu 109E (jako druhá firma na světě, která umožňuje její provoz v šesti evropských zemích) i typové schválení pro nový český vlak RegioPanter. Ten je vyvinutý ve spolupráci s její dceřinou firmou Škoda Vagonka. Nové soupravy byly nasazeny do zkušebního provozu s cestujícími v závěru loňského roku. Společnost získala rovněž významné zakázky na dodávky tramvají např. pro turecké město Konya a do Rigy. Společný podnik Škody Transportation a ruské společnosti ZAO Vagonmaš vyhrál tendr na dodávky metra pro Petrohrad a další dceřiná firma v Maďarsku, Ganz-Skoda Electric, dodá ve spolupráci s firmou Alstom Transport soupravy metra pro Budapešť. Škoda Polska bude modernizovat polské příměstské jednotky a vlaky Škody Transportation získaly ukrajinskou homologaci.
Čeští konstruktéři a vývojáři se však podílejí i na významných projektech nadnárodních firem. Např. pro Siemens, který má v Praze a Ostravě své mezinárodní centrum vývoje kolejových vozidel (v rámci koncernu je třetí největší na světě), pracují na nových nízkopodlažních jednotkách pro Rakouské spolkové dráhy (ÖBB). Pro ČD připravuje zase vídeňská pobočka firmy nové soupravy RailJet, na jejichž designu se podíleli právě čeští vývojáři.
Koleje a věci kolem nich
Pokračuje rovněž modernizace samotných tratí a navazující infrastruktury. Kromě modernizace vybraných koridorů, aby umožňovaly provoz rychlostí až 160 km.h-1, přibylo v posledních letech i modernizovaných a rekonstruovaných nádraží díky financování z fondů EU. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se snaží co nejrychleji dobudovat hlavní železniční koridory, na které je možné využít unijní zdroje. Zřejmě největší letošní zakázkou je modernizace trojkolejného úseku na příjezdu do Prahy z Běchovic do Úval. Tento úsek patří k posledním na koridoru Děčín - Břeclav, které ještě neprošly obnovou. Pokud vše půjde dobře, měly by být práce plánované do roku 2016 zahájeny v září letošního roku. SŽDC chystá i několik dalších tendrů, z nichž podstatná část se bude týkat 4. koridoru z Prahy do Českých Budějovic, který by se měl napojit na pražský uzel. Podle rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury by letos mělo jít na nově zahájené železniční stavby kolem 5 mld. Kč, příští rok pak téměř trojnásobek této částky -14 mld. Kč. Situaci však mohou ještě zkomplikovat spory kolem výběrových řízení. Firmy se často proti výsledkům odvolávají k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a projekty nabírají zpoždění, což ohrožuje čerpání evropských fondů.
TGV a ICE u nás asi jezdit nebudou...
Problémem české železniční dopravy je ovšem stále budoucnost tzv. vysokorychlostních tratí (VRT), pro rychlosti 200 km a více. Přestože je ČR jednou z několika málo zemí, kde se tyto superrychlé vlaky testují - občas je lze zahládnout na zkušebním železničním okruhu výzkumného ústavu kolejových vozidel (VÚKV) u Velimi - v našem železničním provozu se s nimi nepočítá. Samozřejmě je zde otázka, zda tyto tratě, vyžadující speciální parametry, díky čemuž je jejich výstavba podstatně náročnější a nákladná potřebujeme. Evropu však už propojuje jejich postupně se kompletizující síť a v případě, že naše traťové úseky nebudou s nimi kompatibilní, je pravděpodobné, že české železnice čeká budoucnost, kdy se ČR ocitne na periferii Evropy mino hlavní křižovatky. A otázkou je, zda k tomu rychlostní koridory plánované na 160 km.h-1 budou stačit. Dosavadní výhledy a prognózy evropských VRT vycházející z již realizovaných či připravovaných projektů totiž bohužel naznačují, že se s námi ve vysokorychlostní Evropě moc nepočítá...
Vlaky budoucnosti
V zahraničí naopak VRT "jedou" a počet tras, které brázdí tyto superexpresy rychlostmi kolem 300 km.h-1 i více, se neustále rozšiřuje. Kromě Evropy je pro ně zemí zaslíbenou zejména asijský kontinent. Japonsko už má v tomto dopravním segmentu letitou tradici, nyní se však tyto moderní dopravní koncepty prosazují i v dalších asijských zemích jako např. v jižní Koreji a zejména v Číně. Mohutný rozvoj prodělávají VRT i v Rusku. Rychlovlaky umožňují zkrátit cestování na dlouhých vzdálenostech a spojit tak místa, která dříve vyžadovala i mnohahodinové či několikadenní cestování na zlomek dřívějších časů. Svým komfortem se stávají konkurenci letecké dopravě, které začínají přebírat pasažéry. Tento fenomén je znát i v Evropě, kde spojení mezi metropolemi, které dříve vyžadovalo letecký přesun, zvládnou soupravy jako TGV/AGV, ICE, španělský AVE či ruský Sapsan apod. za pár hodin, srovnatelně s letadlem. Na středních a kratších tratích dokonce za méně, a to většinou z centra do centra a bez dlouhých hodin potřebných pro letištní odbavení a cestu na/z letiště.
Kromě nich se však realizují projekty netradičních dopravních řešení, jako jsou rychlé soupravy typu maglev, využívající principu magnetické levitace, nebo plně automatické soupravy bez řidiče ať už pro metro (takové se připravuje např. ve Varšavě), nebo pro lokální povrchové dopravní systémy (např. spojení mezi metropolemi a blízkým letištěm).
563
