Jako Fénix z popela
Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, zpívá se v jedné lidové písni, a zřejmě to bude pravda. Neplatí to však vždy. Rakovnický pivovar, kdysi nejmodernější v Čechách, který byl v 70. letech pomyslnou výkladní skříní českého pivovarnictví si prožil i krušné časy a po privatizaci, kdy se střídali různí majitelé, spíše upadal a chátral. V letech 1997 - 2004 dokonce ani nevařil. To se však radikálně změnilo v roce 2010 s nástupem posledního vlastníka, který si uvědomil, že z pivovaru, využívaného kromě vlastní výroby v podstatné míře pro výrobu a stáčení na export, lze vybudovat opět prosperující podnik, vzkřísit slávu značky, a zahájil jeho důslednou obnovu.
Historické záznamy zaznamenávají vaření piva v Rakovníku už v 15. století (v letech 1436 – 1450 stávalo na náměstí 5 pivovarů a ve městě působilo17 sladoven a 19 sladovníků), mohl jej tedy popíjet i „nezbedný bakalář“ ze stejnojmenné povídky zdejšího rodáka, spisovatele Zikmunda Wintra, ztvárněný v proslulé filmové komedii z roku 1946 Zdeňkem Štěpánkem. Piva značky Bakalář vyrábí i dnešní rakovnický pivovar a jsou jeho vlajkovou lodí. Vyrábí se tu ovšem i další exportní značky a také různá speciální piva, která si získávají stále větší popularitu, např. Bakalář – medový speciál, k němuž má ostatně křivoklátská oblast proslulá mj. zdejší medovinou blízko.
Rakovnické pivo slaví mezi milovníky tohoto moku úspěch odnepaměti (měl ho v oblibě už i Petr Vok z Rožmberka a další významní šlechtici, a úspěšně konkurovalo i pražským pivům), přesto měl pivovar už několikrát namále a nechybělo mnoho, aby zanikl. Poslední záchrana před zrušením se odehrála v 60. letech a pivovaru dopomohla k cestě na výsluní následující výrazná modernizace, která jej poté vynesla mezi absolutní technologickou špičku v oboru. Nyní se historie, jak se zdá, opakuje...
Nový začátek
Pivovar zachránili „hrobníkovi z lopaty“ současní investoři. V novém týmu, který se v rakovnickém pivovaru zformoval (obměnilo se téměř 90 %) se sešli profesionálové pivovarského řemesla, které práce v oboru skutečně baví.
To, čím rakovnický pivovar prošel během posledních let, popisuje technický ředidel Jiří Kovář, který do pivovaru přišel, podobně jako výrobní ředitel a vrchní sládek Radek Holopírek, z Krušovic, další pivovarské legendy: „Stanovili jsme si priority: co je pro pivovar důležité, jaká technologická vybavení jsou pro stanovenou výrobní kapacitu a v daný čas potřebná. U kterých staveb a zařízení je nutná příprava pro jejich další přístavbu a rozšíření. U řady staveb bylo nutné rozhodnout, zda je smysluplné je zachraňovat a opravovat, které jsou perspektivní, a které ne. Co je nutné z hlediska logistiky „provést“ s prostorem pivovaru. Po odsouhlasení této vize jsme ji začali naplňovat. A přišly na řadu jednotlivé budovy a jejich vybavení. U výstaveb vytipovaných budov a zařízení již při výstavbě první části vše připravujeme na případné rozšíření pro další rozvoj. V první fázi rekonstrukcí bylo nutné „namířit veškerou energii“ na stáčírnu lahví. Vyměněna za novou byla myčka, plnič, kartonáž, vkladač, dopravníky, inspektory. Stáčírna lahví prošla prakticky kompletní obměnou a modernizací, ze starších strojů zůstal jen paletizátor, který je v uspokojivém stavu. To samé proběhlo následně na stáčírně sudů – stáčecí linka a myčka byla kompletně zrekonstruována, předmyčka byla nainstalována nová. Veškerá technická zařízení jsou konstruována tak, aby výrobek byl pod neustálou kontrolou,“ říká Jiří Kovář.
Historické budovy se postupně renovují do jejich původní podoby, dochované na dobových dokumentech, obrazech a fotografiích, na ně pak navazují nově budované části modernizovaného areálu. Projekty již počítají s možností dalšího rozšiřování. Vše se odehrává za plného provozu, na dvoře pivovaru se stavební technika střídá s přijíždějícími a odjíždějícími kamiony naloženými přepravkami a sudy s pivem.
„Při rekonstrukci bylo nutné také řešit nedostatečné množství páry, která se využívá v pivovarnictví při výrobě piva. Pivovar byl v situaci, kdy mohla být v provozu buď stáčírna lahví, nebo varna, ale ne zároveň. Takže jsme vybudovali zcela novou, moderní kotelnu na zemní plyn s nízkoemisním hořákem a filtry hluku, které již dnes splňují emisní a hlukové požadavky pro příští roky,“ popisuje rozvoj pivovaru technický ředitel Kovář.
Pokud jde o sklepy a spilku, tam pivovar používá klasický proces a chce u něj i zůstat, ale bylo potřeba doplnit technické vybavení, odpovídající soudobé moderní výrobě. Byly nainstalovány systémy měření, regulace a hlídání teplot, všechny údaje jsou zpracovány v centrálním dispečinku, kde je obsluha 24 h denně a má veškeré informace na očích v přehledné vizualizované podobě. Cílem je mít detailní přehled o veškerých nastavených parametrech. Dalšími akcemi jsou například na únor plánovaná instalace nové filtrace, nové přetlačné tanky či nový příjem a nová sila na slad.
Na dodávky technologického zařízení poptáváme české, ale i evropské výrobce. Kvalitní technologická zařízení je schopen vyrobit jen úzký okruh dodavatelů.
„Naším cílem je, aby pořizovaná technologie představovala špičku technické kvality - pivovar je investice, která se nedělá na několik let, ale dekád – díky technologickému vybavení se tak pivovar opět dostává mezi nejmodernější u nás. Řada českých pivovarů, které měly možnost investovat, nainvestovaly do svého vybavení nejvíce v letech 1990 -2000. Ale my už jsme zase o desetiletí dál, během dvou let jsme pořídili technologie, které jsou dnes na špičce v oboru a zařízení pořízená v uvedených letech jsou již částečně morálně zastaralá,“ říká Jiří Kovář.
„Technologie jdou rychle dopředu. Když jsem chodil otci jako malý kluk pro pivo, musel jsem každé pivo vzít a otočit, abych zjistil, zda není kalné. A musel jsem brát pouze zelené lahve, protože v nich byl kal vidět. Ale i když se koupilo čerstvé, vydrželo tak týden. Dnes musí vydržet rok.“ Z tohoto důvodu se velká pozornost věnuje mytí a sanitaci, takže bylo nutné dovybavit laboratoře kvalitními přístroji. Výsledkem je špičková kvalita výsledné produkce, kterou hlídá propracovaný systém neustálé průběžné kontroly všech klíčových procesů. Výrobky Tradičního pivovaru v Rakovníku nesou Chráněné zeměpisné označení České pivo, což znamená, že odpovídají požadavkům schváleným EK - pivo je uvařené na území Česka, klasickou českou technologií a pouze z českých surovin.
605
