Nitra skf

Na CNG jezdí vysokozdvižné vozíky, autobusy, referentské i manažerské vozy

Stlačený zemní plyn, neboli CNG je palivem, o němž se (nejen) v souvislosti s často dramatickým růstem cen tradičních pohonných hmot začíná stále více mluvit. Setkáme se s ním nejen na silnicích, ale i ve skladech a průmyslových areálech, kde se už dlouhou dobu používá např. pro pohon manipulační techniky. To je i případ společnosti Linde Material Handling, která nejen dodává vysokozdvižné vozíky na CNG, ale i sama jej využívá ve svém firemním autoparku.  

 

Rozhodli jsme se zjistit, jak je to s proklamovanými úsporami používání stlačeného zemního plynu (CNG) jako paliva. Je provoz vozidel na CNG opravdu o tolik levnější, aby se vyplatil např. omezený komfort v nižším počtu CNG čerpacích stanic? A jak je to s průmyslovými aplikacemi? Co všechno může CNG pohánět?
V případě osobních vozidel na CNG je situace poměrně známá. V ČR existuje v současné době okolo 45 veřejných čerpacích (plnicích) stanic, hlavně ve velkých městech a na hlavních tazích. Rozrůstá se též počet privátních plnicích stanic, které jsou zřizovány v objektech organizací, kde jezdí větší počet vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn.
CNG pohon se obecně vyplatí tam, kde vozidla najíždějí vysoké počty kilometrů. V případě průmyslových vozíků se jedná zase o vyšší počty motohodin. A v souvislosti s růstem cen tradičních pohonných hmot, je vysoce pravděpodobné, že stále více uživatelů dopravní a manipulační techniky bude přecházet na plynovou alternativu, zejména s tím, jak bude přibývat i počet míst, která plnění CNG nabízejí. Pro provozovatele menších vozových parků navíc přibyla už i možnost pořídit si za přijatelnou investici vlastní plnicí stanici.

Není plnička jako plnička
Když jsme zmínili privátní plnicí stanice v různých firmách, je třeba vysvětlit, jak taková stanice může vypadat. V nejjednodušším případě tzv. pomalé plnicí stanice, jde obvykle o kompaktní třístupňový pomaloběžný kompresor, který je na své nízkotlaké straně připojen k běžné rozvodné síti zemního plynu. Kompresor plyn stlačuje na tlak okolo 250 barů, který následně slouží pro plnění vozidla nebo např. vysokozdvižného vozíku. Z pohledu provozovatele jde o nejméně nákladné řešení, plnění vozidla však trvá několik hodin. Toto řešení je použitelné pro omezený počet vozidel ve firmě, která se mohou při plnění střídat a mohou být tankována například v noci.
V případě, kdy není možné odstavit vozidlo na čas v řádu několika hodin, se používá tzv. rychlá plnicí stanice. Ta obsahuje kompresorů obvykle hned několik a tyto kompresory průběžně plní vysokotlaké nádoby, ze kterých jsou následně plněna vozidla. Plnění vozidel z připravené zásoby natlakovaného plynu je pak rychlé a prakticky srovnatelné s normálním tankováním jakéhokoliv běžného paliva.
To vedlo i společnosti Linde Material Handling Česká republika k tomu, aby ve svém pražském sídle pro sebe i zákazníky zřídila vlastní rychlou plnicí stanici na CNG. Provoz zahájila na podzim a my jsme se zeptali na důvody, očekávané úspory i první zkušenosti.

Pohonné hmoty za polovinu
Ptáme se Ing. Jindřicha Kotyzy, jednatele společnosti Linde Material Handling Česká republika.
Co jste od vybudování vlastní plnicí stanice očekávali a jaké jsou první zkušenosti?
Pro vybudování naší vlastní plnicí stanice byl rozhodujícím důvodem neustále rostoucí cena motorové nafty. Spočítali jsme si, že pokud si vybudujeme vlastní plničku, můžeme ušetřit přibližně až 450 000 Kč už v prvním roce provozu, pokud v rámci běžné obměny vozového parku koupíme místo vozidel  s naftovými či benzínovými motory automobily s pohonem na CNG. A protože sami dodáváme našim zákazníkům jak vysokozdvižné vozíky na CNG, tak ve spolupráci s našimi dodavateli i potřebnou technologii plnicí stanice, rozhodli jsme se projekt realizovat.
Pro jaké zákazníky se vozíky s pohonem CNG hodí?
Čerpací stanice mají modulární stavbu, jejich kapacita se dá přizpůsobit potřebám provozovatele. Například pro firmu s jedním či dvěma vysokozdvižnými vozíky a jedním služebním vozidlem se hodí pomalá plnička, kterou je možno pořídit již od cca 140 000 Kč bez stavební části a přípojky zemního plynu. Pro větší firmy se zase vyplatí postavit rychlá plnicí stanice se zásobníky stlačeného plynu, kde se náklady pohybují podle její kapacity mezi 500 000 až např. 2 miliony Kč, jako to bylo v našem případě.
Pro všechny ale platí, že následné náklady na pohonné hmoty klesnou přibližně na polovinu. Ve většině případů, kam jsme technologii dodávali, vychází návratnost investice mezi jedním až čtyřmi roky. Čím více vozíky najíždění motohodin, tím je doba návratnosti kratší.
Očekávané úspory a první zkušenosti
Bc. Davida Čepka, ředitele servisu Linde Material Handling ČR, v jehož kompetenci je i autopark firmy, se ptáme, z čeho vychází očekávaná roční úspora okolo 450 000 Kč ročně.
Výpočet je jednoduchý. Letos jsme pořídili celkem 11 vozidel na CNG. Devět vozů VW Touran pro obchodní zástupce a dva vozy VW Passat pro manažery. Náklady na pohonné hmoty na ujetí jednoho kilometru jsou dnes u vozu s dieselovým motorem při spotřebě 5,5 l/100 km a průměrné ceně za litr motorové nafty 36,10 Kč přibližně dvě koruny. U vozu s pohonem na CNG se jedná při odhadované kombinované spotřebě cca 5 kg/100 km při ceně 23,20 Kč o náklady 1,16 Kč. Rozdíl cen je tedy 0,84 Kč/1 km. Při uvažovaném nájezdu 50 000 km ročně pak úspory na jeden vůz činí 42 000 Kč. A vozů máme zatím 11, z toho vyplývá teoretická očekávaná úspora na palivo 462 000 Kč za rok.
Metrolog a správce autoparku Linde Material Handling ČR, Petr Vilím dodává: „Vozy na CNG máme v provozu od srpna 2012. Celkem jsme s nimi k dnešnímu dni najeli 100 670 km. Tankování provádíme jak na naší plnicí stanici, tak i na dalších veřejných stanicích CNG. Z poslední kontroly vyplývá, že spotřeba plynu se pohybuje od 4,5 do 5,4 kg/100 km. Lze konstatovat, že bychom na základě změřených hodnot měli dosáhnout projektované roční úspory ve výši 450 000 Kč za rok. Spotřeba vozů se po jejich záběhu spíše snižuje, naproti tomu nás čeká období s chladnými teplotami. K úsporám pro pořádek dodávám, že vozy v chladnějším období jedou cca první kilometr na benzín, tato spotřeba byla však do dnešního dne zanedbatelná. Co je však ještě důležité, že celkové úspory budou naproti tomu navýšeny tím, že se nám snížily náklady na pojištění vozů (menší zdvihový objem válců) a osvobozením vozů na CNG od silniční daně.
Bezpečnost provozu
Častou otázkou je, zda je provoz vozidel na stlačený zemní plyn skutečně bezpečný. Odpověď na to má Ing. Václav Štverák, specialista servisu Linde Material Handling ČR: „Dá se říci, že vozidla, která jezdí na zemní plyn, jsou bezpečnější než ta, která jezdí na LPG, naftu nebo benzín. Toto tvrzení se může zdát odvážné, ale je to dáno jednak fyzikálními vlastnostmi těchto paliv a jednak tím, jak je zemní plyn „uskladněn“. „Továrně vyráběná vozidla s pohonem CNG a tedy i vysokozdvižné vozíky jsou vyráběny vyspělou technologií a jejich vývoj byl provázen mnoha bezpečnostními testy. Protože jde o technologii vysokého tlaku – v nádržích je tlak okolo 250 barů, má např. výdejní stojan celou řadu bezpečnostních pojistek, které přeruší plnění vozidla při jakémkoliv závažném stavu, při náhlém poklesu tlaku, vytržení hadice a pod. Samotné nádrže na stlačený zemní plyn ve vozidle mají také své bezpečnostní pojistky a na rozdíl od LPG nebo benzínu nehrozí jejich exploze ani při velkém poškození, dokonce ani při požáru vozidla. Při požáru se aktivuje tepelná pojistka, která umožní bezpečné odhoření plynu z nádrže a k explozi tak nemůže dojít. Zemní plyn je pokládán za jedno z nejbezpečnějších paliv, bezpečnější než například LPG nebo benzín. K fyzikálním vlastnostem - teplota vznícení je u zemního plynu podle druhu 500 až 600 °C - pro srovnání u propanu je to asi 460 °C a u benzínu dokonce jen asi 220 °C. Spodní hranice výbušnosti se u benzínu udává od 0,6 %, u propanu od 2 % ale u CNG až od asi 4,7 %. Navíc zemní plyn je lehčí než vzduch a tak na rozdíl od LPG nehrozí jeho shromažďování v různých kanálech a šachtách (nebezpečí udušení, výbuchu atd.). “
Zkušenost řidiče
Na zkušenosti z prvních 15 000 km s VW Touran jsme se zeptali Davida Břicháčka, managera zákaznického servisu Linde Material Handling. „Co se týče jízdních vlastností, je jízda plně srovnatelná s benzinovou verzí vozu. Přeplňovaný motor 1,4 TSI o výkonu 110 kW je dobře sladěn se 7stupňovou automatickou převodovkou DSG a jízda je naprosto plynulá. Chod motoru na CNG je tišší, než benzinová verze“. „Do nádrže se vejde 24 kg stlačeného zemního plynu, což při mé průměrné spotřebě asi 4,5 kg na 100 km stačí na ujetí více než 500 km. Překvapením pro mě bylo, že v chladnějším počasí se dojezd vozu paradoxně spíše prodlužuje, protože se do nádrží vejde více plynu.“
Jak je to s tankováním vozu?
Tankování dnes není v blízkosti větších měst žádný problém. Navíc máme vzhledem k uzavřené smlouvě možnost tankovat vozy v rámci karetního systému Card Centrum, což nám umožňuje tankování na bezobslužných stanicích Pražské plynárenské a dalších společností. Kromě plynu samozřejmě zůstává i možnost jízdy na benzin, v případě jízdy v oblasti s nižším pokrytím plnících stanic.
Kompletní zajištění projektu
Linde Material Handling Česká republika při výstavbě vystupuje jako generální dodavatel a nabízí kompletní dodávku CNG řešení pro malé i velké firmy s více pobočkami. Byly již realizovány instalace od jednoho vysokozdvižného vozíku o nosnosti 4 t až po projekty s 10 a více vozíky. Tyto projekty jsou současně referenčními instalacemi, na kterých bylo v praxi ověřeno, že projekty přinášejí v praxi skutečně ověřené úspory při započtení veškerých nákladů na provoz i vybudování celé CNG technologie. /nu/

 

 
Publikováno: 8. 2. 2013 | Počet zobrazení: 1580 článek mě zaujal 246
Zaujal Vás tento článek?
Ano