Nízkouhlíková ekonomika vyžaduje revoluci v energetice
Společnost Oracle a laboratoř Future Laboratory, zaměřená na konzultační služby týkající se budoucích trendů, představily studii Future of Energy. Výzkum ukazuje některé problémy, které zpomalují zavádění inteligentních elektrorozvodných sítí a dalších nových technologií.
Strategie Evropské unie Low Carbon 2050 Strategy pro snížení emisí uhlíku si klade za cíl jejich snižování tak, aby v roce 2050 poklesly pod úroveň 90. let. 20. století. Studie zkoumá roli, jakou v této strategii mohou hrát inteligentní elektrorozvodné sítě, tzv. Smart Grids, zvyšující energetickou účinnost. Analýza zkoumá problémy, které bude třeba řešit v příštích čtyřech desetiletích, a dopad snižování uhlíkových emisí na průmysl i společnost.
Panel expertů ve studii zkoumal, jakou roli při dosažení nízkouhlíkové strategie EU mohou hrát soukromé investice, zapojení spotřebitelů a politická rozhodnutí, a odborníci rovněž prezentovali své názory na roli technologie pro budoucí sofistikovanější energetiku. Podle studie by politici i energetické firmy mohli zvýšit energetickou účinnost motivací spotřebitelů pro snížení energetické spotřeby v domácnostech. Tyto změny mohou být podpořeny i legislativně.
Data získaná ze sítí budou stejně cenná jako energie
Studie vede k závěru, že inteligentní sítě budou schopné efektivně integrovat čisté zdroje energie, pokrýt energetické nároky a sladit nabídku a poptávku. Jejich role bude proto při snižování uhlíkových emisí klíčová. Data shromažďovaná těmito sítěmi budou stejně cenná jako samotná energie a jejich interpretace umožní zajistit energetickou bezpečnost. Pro transformaci energetiky bude nutné zpracování těchto dat pomocí technologií ICT.
Future Laboratory identifikovala několik klíčových technologických oblastí, které budou hrát kritickou roli vzhledem k rostoucí potřebě elektrické energie:
• Spolehlivé dodávky elektřiny jsou nutné vzhledem ke stále rostoucí závislosti ekonomik na digitálních technologiích.
• Speciální pokročilé nástroje pro řízení by měly umožnit efektivnější dodávku v závislosti na požadavcích (zátěži sítě), které se mění v čase.
• Pokročilé informační systémy by měly téměř v reálném čase být schopné dynamické tvorby cen, což zákazníkům umožní ovlivňovat své náklady.
• Data o požadavcích uživatelů i dynamicky se měnicí ceny energie by měly umožnit vývoj nových obchodních modelů i zvýšení konkurence na proměnlivém trhu.
Pro realizaci vize inteligentních sítí ovšem existuje i řada překážek: mezi ně řadí experti např. nedostatečné informace na straně spotřebitelů, nutnost zajistit soukromí a důsledné zabezpečení v rámci celého řetězce a také to, že zatím v tomto segmentu ještě obecně neexistují široce přijímané standardy, respektované výrobci v příslušném oboru i provozovateli energetické infrastruktury.
Shoda mezi odborníky a analytiky panuje vesměs v tom, že rychlý nástup elektromobilů bude mít podstatný dopad i pro rozvoj inteligentních elektrorozvodných sítí, protože podpoří investice do infrastruktury, vznik nových služeb i povědomí spotřebitelů o jejich energetických potřebách.
Rozhodující faktor: nástup Smart Grids
Studie Future of Energy vede k závěru, že energetická bezpečnost, omezení uhlíkových emisí i pokračující ekonomický růst závisejí na vývoji inteligentních sítí, které dokáží zajistit energetickou účinnost, reakce na měnící se poptávku, stejně jako integraci obnovitelných a proměnlivých zdrojů energie do rozvodných sítí.
„Inteligentní sítě budou klíčové pro dosažení cílů v oblasti energetické efektivity, umožní optimální využití konvenčních i obnovitelných zdrojů energie „I přes slibný pokrok nás do roku 2050 čeká ještě spousta práce. Pro důvěru zákazníků a jejich ochotu podílet se na vizi chytré energie bude třeba zajistit zejména ochranu jejich soukromí,“ uvádí Bastian Fischer, viceprezident pro průmyslovou strategii Oracle Utilities.
660
